Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích - 29. část

Ze zářijových presidiálních spisů Okresního úřadu v Pardubicích lze vyčíst, že několik bývalých předáků NOF v Pardubicích podalo žádost o milost u presidenta republiky. Byli to např. Karel Prouza, nar. 5. 12. 1900, obchodní příručí v obchodě svého otce se střižním a pleteným zbožím, bývalý jednatel místní jednoty a člen krajské rady NOF, stíhaný Kraj. soudem v Chrudimi pro přestoupení par. 2 a 17 zákona na ochranu republiky (Prouza vystoupil z NOF sám) 55), dále Jaroslav Teplý, nar. 7. 3. 1900, obchodník s vínem a lihovinami (Palackého tř. 294), člen místní jednoty střelecké, podle dr. Vítka "fanatický stoupenec NOF", jenž rezignoval ze všech funkcí 56), ing. Stanislav Šťovíček, nar. 8. 11. 1886, civilní geometr, předseda místní jednoty a člen krajské rady NOF (vystoupil též z NOF sám) 57), dále manželé MUDr. Jaromír a Berta Kučerovi (nar. 5. 4. 1868 a 3. 6. 1874), bezdětní, s velkým majetkem (v Berlíně několik činžovních domů), kteří financovali NOF a propůjčovali svůj dům ve Smilově ul. čp. 307 ke schůzkám předáků (nyní se kloní k pravicové NF) 58), architekt Václav O. Medek (nar. 27. 5. 1877), místní náčelník NOF od r. 1932, milionář, majitel několika činžovních domů, vyjednával o přestup k národně demokratické straně 59), revizor státních drah Josef Škutchan (nar. 16. 1. 1874), bývalý pokladník NOF v Pardubicích a jednatel okresní rady, penzista (tvrdí, že byl v listopadu 1932 vyloučen z NOF V. Vážným, v březnu 1933 se vzdal funkcí v obecním zastupitelstvu) 60), obchodní zástupce Karel Zástěra (nar. 22. 9. 1887), npor. v záloze, bývalý předseda, pak člen místní rady NOF (stále se kloní k NOF, i když na veřejnosti politicky nevystupuje) 61) a hostinský v Podůlšanech čp. 32 Josef Horáček (nar. 24. 12. 1879), důvěrník NOF v Podůlšanech od r. 1931, vyučený kolář. Roku 1918 se vrátil z USA a stal se v Podůlšanech starostou Sokola. Roku 1931 absolvoval řečnický kurs NOF v Praze, naposled navštívil fašistickou schůzi v Počápelských chalupách 17. září 1934. 62)



Z článku "Gajda půjde proti Vážnému" ve Východočeském republikánu (č. 39 z 28. 9. 1934, s. 7) se dozvídáme, že "Gajdovi končí trest na Pankráci a nyní slibuje, že se pustí do Vážného... Gajdova sláva ovšem už úplně vyprchala a jeho vystupování je už hodně operetní." 5. října tento list (č. 40, s. 8) věnoval znovu pozornost dr. Novotnému. Titulek zní: "Chrudimský politik dr. Novotný dosud není pevně usazen". Článek pokračuje: "Dr. Novotný, jeden z nejvášnivějších hlasatelů fašismu, nyní v době všeobecného rozvratu tohoto výstředního hnutí, není pevně usazen. Dosud se neví, zda patří k fašistům či NF. Trochu se angažoval na obou stranách... V obou stranách je z toho trochu patálie." 12. října (č. 41, s. 6) se objevuje ve Východočeském republikánu článek "Fašismus a Národní liga v Pardubicích", kde se uvádí: "Ve městě Pardubicích Gajda již nemá takřka žádných stoupenců. Většina jeho stoupenců se od něho odvrátila a sympatizuje spíše s Vážným, který Gajdu naprosto odsoudil. Tím ovšem není v Pardubicích věc ještě úplně vyřízena. Dosud se tu náležitě neustavila Národní liga a i tato bude zde míti své potíže. Jak vidno, v Pardubicích bylo ohnisko fašismu a zde také nejrychleji se rozkládal a byl příčinou největších sporů. Na východočeském venkově fašistické hnutí je rovněž v rozkladu. Tam má Gajda na některých místech sví stoupence, avšak není jich už také mnoho. Tam zase žádné půdy nemá Vážný." V tomtéž čísle (s. 7) je zajímavá noticka "Fašistické lajntuchové mumraje na Kunětické hoře a současné klepy". Píše se v ní: "Dnes už se pomalu zapomíná na to, že fašisté se před časem scházívali na Kunětické hoře. 63) Zde také vznikly pověsti, že se zabalují do lajntuchů a dělají noční mumraje kolem hory jako strašidla. Vyprávělo se o tom hodně historek a také se hledaly prameny, jak tyto historky vznikly. Dnes už to upadá v zapomenutí. Ale je zajímavo, že v sousedství Kunětic šíří se o tom dosud zprávy, a to v intencích fašistů. Rozšiřuje se, že v důsledku těch klepů jsou podány žaloby a že někteří jednotlivci budou platit velké útraty. Jmenovitě se to uvádí o starostovi Malířovi a řezníkovi Žákovi a fašističtí klepaři docela uvádějí cifru, jakou budou muset ti dva platit. Nejzajímavější na tom je, že v tomto směru vůbec žádný soudní spor se nevedl. A to by již dávno muselo býti v běhu, neboť od té doby uplynula doba více než dvouletá."



"Národní fronta" svolala na středu 17. října 1934 na 20. hodinu v sále hotelu Zlatá štika v Pardubicích veřejnou schůzi na téma: Existenční otázky a přirozená práva čsl. lidu. 64) V č. 13 jejího listu najdeme článek dr. B. Konopáska "Ponaučení ze Španělska", jež generál legií v. v. vidí v nutnosti zabránit "souručenství socialisticko-bolševickému proti národu i státu" i v ČSR. Varuje před" plánem židomarxismu pro opanování světa". Národní fronta (NF) se 28. října 1934 stala součástí nové politické strany Národní sjednocení v čele s Karlem Kramářem (spolu s národně demokratickou stranou a Národní ligou Jiřího Stříbrného). Heslem Národního sjednocení (NS) se stalo známé: Nic než národ, heslo, jež i na přelomu 20. a 21. století slyšíme občas znovu z úst skinů (v Pardubicích např. na mítinku tzv. Vlastenecké fronty 21. 8. 1999). Fašistický tisk NOF novou stranu napadl jako kapitalistickou, podporovanou německými a židovskými penězi, protože vznik NS odsouval Gajdu jako extrémistu na vedlejší pole čs. politiky. 65) NOF v Pardubicích vyslala svého člena Jana Škvařila 21. října do Golčova Jeníkova do hostince A. Rady na důvěrnou schůzi, kde za účasti 55 lidí hovořili prof. Kašpar Nekut z Litomyšle a zahradník Emanuel Kopecký z Trhové Kamenice. 66)



Poznámky:

54) R. Gajda nastoupil 27. 8. 1934 ještě čtrnáctidenní zbytkový trest na Pankráci za Židenice.

55) Pres. spis 1542 z 24. 9. 1934.

56) Pres. spis 1543 z 24. 9. 1934.

57) Pres. spis 1544 z 24. 9. 1934.

58) Pres. spis 1545 z 24. 9. 1934.

59) Pres. spis 1546 z 24. 9. 1934.

60) Pres. spis 1547 z 24. 9. 1934.

61) Pres. spis 1548 z 24. 9. 1934.

62) Pres. spis 1617 z 27. 9. 1934.

63) Šlo spíše o kunětickou faru (viz v mé práci události roku 1932).

64) Noviny "Národní fronta", č. 13, 13. 10. 1934, s. 2.

65 Klimek-Hofman, cit. d., s. 262.

66) Pres spis 1737 z 26. 10. 1934, hlášení Okresního úřadu v Čáslavi Okr. úřadu v Pardubicích.