Historie zdravotnictví v Bělé

Nyní k počátkům prvních zmínek o zdravotnictví v obci , jak je zaznamenal obecní kronikář na konci třicátých let minulého století:

" Zdravotní obvod bělský byl zřízen r. 1892 . Nikdo sem však nechtěl za obvodního lékaře jít , neboť tehdy neměla Bělá spojení se světem. Až se přihlásil toho roku (1892) a také zde ustanoven první obvodní lékař MUDr. Josef Svoboda a od 18.září toho roku začal vykonávat svoji praxi . Byl to lékař lidumil , který nejchudší léčil zdarma . Jeho specialitou byla léčba nemocí očních . Používal zvláštní masti , jeho vlastní výrobek a jí vyléčil mnoho případů beznadějných . Tím se stal daleko známým a mnoho pacientů k němu jezdilo na léčení.

Bělá z toho měla značný užitek , neboť nemocní po dobu léčení zde bydleli a se stravovali . Bývalo zde 10 - 20 pacientů . Mezi nimi byl i bratr spisovatele Aloise Jiráska.

MUDr. Svoboda měl v úmyslu založit u rybníku Dereznice lázně a oční sanatorium . K tomu ale nedošlo pro zákeřnou chorobu v roce 1915 ( byl stižen mrtvicí ).

Toho roku zažádal do výslužby jako obvodní lékař a léčil jen oči . Určoval pouze diagnosu a léky připravovala jeho paní . Zemřel 2. března 1927 ve stáří 61 let.

Byl též činný kulturně, v Hospodářské besedě a jinde , jeho zásluhou byl založen pěvecký spolek . Staral se o zlepšení zdravotnictví na vsi . Na jeho nátlak u vyšších úřadů přes odpor některých místních občanů musila být zavedena nádrž na stojatou vodu ve středu obce . Byl to bahnitý rybníček bez odtoku pouze s dešťovou vodou , kde se brodili koně a dobytek . Nesloužil ani k okrase ani zdraví , neboť bahnitá hnijící voda byla semeništěm bakterií . Dále usiloval o zřízení obecní kanalizace . Oční léčení převzal jeho syn Josef , od r. 1926 oční lékař v Pardubicích.

Od roku 1915 byl tedy obvod bez lékaře , a proto byl přiřazen k obvodu přeloučskému.

1. ledna 1923 byl ustanoven obvodním lékařem MUDr. František Ludvík , který byl před tím lékařem v jedné z pražských nemocnic. Promoval r. 1915 ve Vídni. Je to opět lidový doktor , který nedovedl své pacienty ždímat . Protože je obvod dost velký , objížděl na začátku pacienty koňmo , nyní autem .

Zdravotní bělský obvod má 11 obcí a jednu osadu ( kolem 4.500 obyvatel ). V obvodu umírá průměrně 50 lidí ročně . K více než třetině případů je příčinou úmrtí sešlost věkem - starší 70 let . Zvláště ženy se dožívají vysokého věku . Úmrtnost dětí do jednoho roku je asi 8 % narozených a stále klesá . Úmrtnost na tuberkulosu se pohybuje kolem 20 % všech úmrtí , klesá však rok od roku. Úmrtnost na rakovinu je sice asi 10 % - stále však stoupá . V obvodu bylo za posledních 13 roků 9 sebevražd a jedna vražda ( obojí mimo naši ves ). Trestné vyhnání plodu zaplatilo v obvodu pět žen životem ( v Bělé 1 ) - pachatel , ač bylo vážné podezření vždy vyklouzl spravedlnosti . Nakažlivé choroby , hlavně dětské se vyskytovaly jen ojediněle . V roce 1918 bylo obyvatelstvo hojně zasaženo chřipkou . Více případů spály a záškrtu se vyskytlo jen v roce 1935 - 6 . Zvláště záškrt měl těžký průběh ( v obvodu zemřely 4 děti v nemocnici , z Bělé nikdo ).

Roku 1933 započalo všeobecné očkování proti záškrtu , takže dnes je většina dětí proti této zákeřné nemoci imunní .

Ze zdravotního hlediska je také vyhlášen boj proti alkoholu , neboť je to jed a má škodlivé účinky na zdraví a život toho , kdo jej požívá . Náš zákon nedovoluje podávati pivo a víno osobám mladším 16 let a teprve osoby od 18 let mohou dostati všechny druhy lihových nápojů . V devadesátých letech 19. století a předtím byla Bělá zamořena alkoholismem . Pila se hlavně kořalka , která se prodávala mimo třech hostinců ještě v pěti výčepech , kde ji i vyráběli . Nebylo dne , aby nebylo vidět potácet se 2, 3 i více opilých po obci . Pili hlavně majetníci gruntů . Proto také mnoho hospodářství upadalo a kde se za takového stavu udrželo , o to měly zásluhu hospodyně ".

Výše uvedené si dovolím přiblížit následujícími poznámkami : ze vzpomínek svého otce , který se narodil a celý život prožil v nedaleké obci Rohoznice vím , co se mu přihodilo jako malému klučinovi ( tehdy šestiletému ). Bylo to v roce 1917 , si s ostatníni hrál hru na vystřelování špačka . Byl to vlastně krátký dřěvěný špalíček , který byl na obou delších koncích zašpičatělý .Na jeden z konců se uhodilo delším prutem a komu špaček doletěl nejdál , ten zvítězil . Při jednom z úderů mu tento špaček odletěl a trefil do oka jeho kamaráda . Žádná z rad místních léčitelek nezabírala a vypadalo to ,že kamarád o oko přijde . Poslední nadějí bylo vydat se do Bělé k doktorovi Svobodovi . A to samozřejmě oba jak pachatel tak i postižený pěšky za doprovodu mé babičky . Šli nejkratší cestou , která vedla polními a lesními cestami . Pan doktor zahájil léčbu , která spočívala v několika kontrolách pacienta .

Babička rozhodla , že jim jednou cestu ukázala a to jim musí stačit . Bylo to také z toho důvodu , že její manžel ( můj děda ) bojoval v 1. světové válce a ona sama se starala o chod celého hospodářství a v té době i o další tři otcovi sourozence . Nedovedu si představit , že bych já poslal svého syna nebo nyní svého vnuka v šesti letech lesem na celkem desetikilometrovou vycházku se stejně starým kamarádem . Tenkrát bala jiná doba .

Dále k výše zmíněnému rybníku Dereznice malá kuriozita : Nachází se na okraji obecního lesa směrem na obec Vyšehněvice . Z hlediska velikosti se jedná o poměrně malou vodní plochu o rozměru cca 2 000 m2 . Jedním z jeho přítoků je právě malá studánka , jejíž voda měla mít podle MUDr. Svobody léčivé účinky.

Při jednom z cvičných letů vojenského letadala ALBATROS dne 2 .2. 1996 došlo k jeho technické závadě a následnému pádu přímo do tohoto rybníka . Pilotovi se podařilo katapultovat a zachránit . Samozřejmě baly provedena revitalizace rybníka a ten dále slouží k původním účelům . Ve studánce jsou prováděna hydrologická měření .

Zde něco málo k názvu naší obce :

Ta měla v minulosti několik názvů - Bělá , nebo Bělá u Přelouče . Údajně podle světlé opukové půdy . Bělá se obec nazývala až do roku 1923 , kdy získala dvouslovný název Rohovládová Bělá po jednom z členů rodu Bukůvků , který se jmenoval Rohovlad .

Jako památka na Rohovlada má obec ve svém znaku zkomponavanou kličku kolem krku draka . Tato klička patřila právě jmenovanému majiteli . Drak se vztahuje k první písemné zmínce o Bělé z roku 1282 , kdy zde měla stát kaple sv. Jiří , na jejímž místě stojí nyní kostel sv. Petra a Pavla , jejichž symboly má drak na svých křídlech . Celý znak je na bílém podkladě (Bělá - bílá).