Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích - 37. část

Starosta JUDr. Karel Vítek13/ učinil však na něj oznámení Okresního soudu za „zlomyslné poškození cizího majetku“. Opis trestního oznámení byl dán na vědomí Okresnímu úřadu s tím, že u Švece byl nalezen i leták NOF o 4 stranách podepsaný R. Gajdou14/, o němž Švec přiznal, že jej vzal z kredence u svého mistra J. Bareše. Bareš prý měl letáky dva.15/ Podle sdělení Okresního soudu z 16. 12. 1938 a ještě znovu z 2. 2. 1939 nebylo trestní řízení dosud skončeno, přestože J. Švec se dopustil stejného přestupku ještě 13. listopadu 1938. 21. října začal tzv. holický letákový případ. Toho dne Okresní úřad v Pardubicích zabavil a zakázal tisk letáku, vydávaného nákladem NOF v Horním Jelení v tiskárně K. Fábla v Holicích v Čechách pro přečin proti par. 9,10,11,14 a 18 zákona na ochranu republiky.16/

Vrchní komisař politické správy dr. Novotný k tomu sdělil, že v holické tiskárně K. Fábla byl chystán tisk 500 ks letáků garmondem. Byla sestavena již sazba a provedena korektura. Byly zabaveny 3 kartáčové obtisky i text, podle nejž byla sazba sestavena. Objednávka byla nalezena v sáčku č. 118 bez uvedení jména objednavatele, důvěrné sdělení za něj označilo holického stavitele ing. Josefa Flanderku. Sazba byla rozmetána. Četnická stanice v Holicích sdělila 25. 10. 1938 Okresnímu úřadu v Pardubicích, že majitel tiskátny Fábl udal, že objednávku zadávali dva neznámí muži na motocyklu 17. října.

Protože sám nebyl přítomen, objednávku převzala jeho manželka Františka. Muži byli z Horního Jelení a řekli, že přijdou znovu 18. 10. Skutečně toho dne se dostavill jeden z nich (ten starší), ale letáky nebyly ještě vytištěny. 3. listopadu měla tatáž četnická stanice již podrobnější údaje. Sdělila Okresnímu úřadu, že objednavateli letáků byli výrobci obuvi Jan Kašpar (Horní Jelení čp. 44), bývalý obchodní příručí Antonín Plocek (tamtéž čp. 207) a pilníkář Václav Richter (tamtéž čp. 337). 17. října byli na motocyklu v Holicích Kašpar s Plockem a objednali 500 ks letáků. Bylo jim sdělěno, že letáky budou vytištěny, pokud je cenzura Okresního úřadu uzná za nezávadné. J. Kašpar dostal vzorový exemplář z fašistického ústředí z Prahy. 23. října se poptával v Holicích V. Richter. Fábl mu sdělil zabavení originálu dr. Novotným, jenž zabavil i tři kartáčové otisky a zařídil rozmetání sazby. Teprve 7. března 1939 byli J. Kašpar (nar. 24. 2. 1909 v Ostřetíně), třikrát soudně trestaný A. Plocek (nar. 2. 3.1888 v Horním Jelení), t. č. bez zaměstnání, a V. Richter (nar. 22. 6. 1907 v H. Rokytnici) obviněni četnickou stanicí v Holicích u Okresního soudu za útok na ústavní činitele, urážku prezidenta republiky a rušení obecného míru. Vyšetřovatelé případu strážmistr František Trost a praporčík Josef Arazim zjistili, že Jan Kašpar dostal originál poštou z Prahy z ústředí NOF. A. Plocek vše popřel, choval se drze a neslušně, V. Richter sehrál jen roli prostředníka.17/ Podle sdělení četnické stanice v Pardubicích Okresnímu úřadu ze 7. listopadu bylo v noci z 5. na 6. 11. v Pardubicích na Wilsonově třídě (dn. Třída Míru) pomalováno bílou barvou známým pachatelem několik výkladních skříní místních židovských obchodníků nápisy „ŽID“ (mj. znovu u firmy „Respo“ jako 20. 10. u obchodníka Landsmana). 7. 11. se ohlásila kvůli tomu deputace židovských obchodníků k okresnímu hejtmanovi dr. Kuchařovi.18/ Policejní agenti J. Pešek a J. Holeček zjistili na služební pochůzce 10. 11. kolem 11. hodiny noční, že na Wisonově třídě visely na výkladních skříních firem Erhardt (obchod s látkami) a M. Picka nástupce Ed. Polák (velkoobchod prádlem) ještě vlhké nálepky „Pozor, Žid!“

Bylo reálné podezření na poslední návštěvníky vycházející z divadla19/. Téhož dne již v 17,15 hodin rozhazoval neznámý muž na motocyklu JAWA ve Svítkově letáky „Vlajky – Nového Československa“ žádající sociální stavovský stát, útočící na „židozednářství“, žádající zřízení pracovních táborů pro „politické kořistníky“, oddlužení středního stavu, kontrolu bank, vyřešení židovské otázky a v zahraniční politice spolupráce s Německem a „ vymýcení rozkladného vlivu Paříže a Moskvy“. Na letáku byla adresa Praha 2, Žitná 54 a podpisy m.j. univ. prof. dr. Františka Mareše, škpt. F. Meleny, dr. S. Nikolaua, dr. K. Perglera, Jana Ryse – Rozsévače, Karla Schwarzenberga20/, prof. J. Vrzalíka, MUDr. F. Teunera21/ aj.22/ Hned následující den – 11. 11. 1938 – policejní ředitelství v Praze zastavilo činnost „Vlajky“ (výměr č. 32/178).23/

Vraťme se ještě k antisemitským excesům v Pardubicích v listopadu a prosinci 1938. Policejní agent V. Hovorka zjistil při služební obchůzce v noci z 11. na 12. listopad, že na židovských obchodech ve Smilově ul. a na Masarykově třídě (dn. 17. listopadu) byly nálepky „Židi ven!“ a „Nekupujte od Židů!“, jež agent o půlnoci odstranil, ale již o půl jedné v noci byly obchody polepeny znovu.24/ 12. listopadu byl na nám. Legií v Pardubicích zadržen strojní zámečník Václav Simon (bytem Letecká 1360) strážníkem St. Lorencem. Simon byl usvědčen, že pomaloval výklady židovských obchodů J. Seinera a K. Friedmanna červenou olejovou barvou. Byly u něj dokonce nalezeny dvě plechové šablony s nápisy „Nekupujte od Židů!“ a „Pozor Žid!“ Policejní oddělení Městského úřadu na něj podalo trestní oznámení 14. 11. Okresnímu soudu v Pardubicích (čj. 1322/38) pro „zlomyslné poškození cizího majetku“. Téže noci byli zjištěni číšník Zdeněk Koch (Pardubice, ul. Železničního pluku 1631) a lakýrník Vl. Franče (V Ráji 1870), kteří pode dveře domů na Pernštýnově náměstí dávali protižidovské letáky s textem „Občané, otevřete oči!“ Franče sdělil, že letáky obdržel od Karla Hybského (Sladkovského ul. 505). Byla u něj vykonána domovní prohlídka, ale bez výsledku. 13. 11. byl ve 20 hodin znovu zadržen známý Jarolím Švec, když se pokusil lepit na výkladní skříně obchodu J. Seinera v Jugoslávské ulici nálepky „Pozor, Žid!“ a „Nenakupujte u Židů!“ Balíček nálepek, který u něj našli, pocházel od V. Simona, který mu jej dal 12. 11. 25/ Protožidovské letáky s textem „Občané, otevřete oči!“ nalezl 9. prosince 1938 ráno štábní strážmistr A. Zikán v Masarykově třídě (dn. 17. listopadu) u stavby podjezdu.26/ Antisemitské excesy v Pardubicích vyvrcholily fámou o chystaném vypálení židovské synagogy. Starosta židovské náboženské obce Karel Winternitz byl upozorněn na podobné řeči železničářem v. v. J. Jiroutem, takže od 15. 11. 1938 do 2. 1. 1939 dal hlídat synagogu hlídkou bezpečnostní služby „Zajíček“ (vždy od 20 hod. večer do 6 hod. ráno). 3. 12. večer ho pražský známý JUDr. E. Hoch telefonicky varoval. Téhož dne navštívil rabína PhDr. Aladara Deutsche v jeho pražském bytě neznámý vyšší muž, oblečený jako dělník, který mu sdělil, že „ v nejbližších dnech chce v Pardubicích skupina mladších lidí zapáliti synagogu a vyvolati protižidovské nepokoje“. Informátor, jenž odmítl prozradit své jméno (jeho totožnost ani dodatečně nebyla zjištěna) žádal po Deutschovi peníze.27/



Poznámky:

13/ JUDr. Karel Vítek (1882 – 1965), od podzimu 1938 nový starosta Pardubic. Byl zvolen na kandidátce národně socialistiské strany. V březnu 1939 byl vyslýchán gestapem. Rezignaci, kterou nabídl, však nacisté nepřijali. Starostenství vykonával dr. Vítek do roku 1942, kdy musel předat funkci sudetskému Němci J. Stumpfovi.

14/ Šlo o program Čs. Národního Tábora z 19. 10. 1938.

15/ Pres. spis 1950 z 21. 10. 1938, Městský úřad v Pardubicích Okresnímu soudu, č. j. P 1228/38.

16/ Pres. spis 1948 z 21. 10. 1938, rozhodnutí Okresního úřadu podepsané okresním hejtmanem dr. Kuchařem.

17/ Tamtéž.

18/ Pres. spis 2090 ze 7. 11. 1938.

19/ Pres. spis 2078 z 11. 11. 1938, okresní hejtman dr. Kuchař prezidiu ZÚ v Praze.

20/ Karel Schwarzenberg (1911 – 1986), český šlechtic a historik, žák J. Pekaře, heraldik. Před Mnichovem 1938 byl autorem dopisu českých šlechtických rodů E. Benešovi o věrnosti šlechty ČSR. Roku 1940 byla na jeho panství uvalena nacistická okupační správa. Otec Karla Jana, do roku 1992 kancléře prezidenta V. Havla, t. č. MZV ČR.

21/ MUDr. František Teuner (nar. 1919), český lékař a představitel pronacistické kolaborace, od roku 1930 člen Vlajky. Roku 1939 založil t.zv. Mládež Vlajky.

28. května 1942 stanul v čele t.zv. Kuratoria pro výchovu mládeže jako generální referent. V roce 1947 byl odsouzen k trestu smrti, r. 1952 na doživotí, r. 1956 na 25let. Byl vězněn v Leopoldově, Ilavě a Valdicích. Propuštěn byl

10. 5. 1968. Zemřel roku 1978 v Norimberku.

22/ Pres. spis 2099 z 13. 11. 1938, hlášení četnické stanice ve Svítkově Okresnímu úřadu.

23/ Pres. spis 3771 z 26. 2. 1939, kart. 46. 26.února 1939 bylo nařízeno zahájit pátrání po místních odbočkách Vlajky.

24/ Pres. spis 2090 z 12. 11. 1938, kart. 45, hlášení V. Hovorky.

25/ Tamtéž, policejní oddělení Městského úřadu v Pardubicích 22. 11. 1938, č.j. A 3861/38.

26/ Pres. spis 2227 z 9. 12. 1938, hlášení četnické stanice v Pardubicích Okresnímu úřadu.

27/ Pres. spis 2256 z 28. 12. 1938, okresní hejtman dr. Kuchař prezídiu ZÚ v Praze a pres. spis 2231 z 10. 12. 1938, opis hlášení policejního presidenta dr. Charváta prezídiu ZÚ.



Pokračování