Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Vyšehradský hřbitov v Praze a Pardubicko
HROB MUDR. JOSEFA B. PICHLA (1813-1888)
Vlastenecký lékař Josef Bojislav Pichl, rodák z Kosoře u Prahy, přišel do Pardubic roku 1843 se svou ženou Františkou Bohunkou, roz. Svobodovou (1811 - 1882). Jejich domácnost v Zelenobranské ul. čp. 71 se stala společenským centrem pardubických vlastenců. Díky Pichlovým byla v Pardubicích sehrána jako první české divadelní představení hra J. N. Štěpánka Berounské koláče. Druhé vlastenecké jméno Bojislav převzal Pichl jistě jako symbol své bojovné povahy, nejen pod vlivem chrudimského děkana J. B. Zieglera, jenž přijetím svého 2. jména Liboslav tuto vlasteneckou módní vlnu rozpoutal.
Pichlova žena vedla doma společenský salon, kde vyučovala francouzštinu. Pod přijatým pseudonymem Marie Čacká (selka zpod Kunětické hory – její muž zde založil tradiční třešňové slavnosti) roku 1845 napsala i báseň „Radostný ohlas Pardubčanů při slavném otevření železné dráhy (roz. železnice – pozn. J. K.) dne 20. srpna 1845“, jež bývá připisována i dr. Pichlovi. Báseň začíná příznačně:
„Hle! co příval velikán se blíží. Fičí, sténá, že se vesmír třese. S poděšením lid úzkostný zhlíží, snad on zkázu a zmar nám přinese.“ Bohužel „zmar“ přinesl vlak již 9. září t.r. projektantovi trati Olomouc – Praha ing. Janu Pernerovi (1815 – 1845). Ten skonal po známé nehodě v choceňském tunelu v domě svých rodičů v náručí dr. Pichla 12. září 1845. Obětavá péče dr. Pichla byla již zbytečná…
Manželé Pichlovi byli roku 1848 v Pardubicích – obrazně řečeno – „motorem“ revoluční činnosti. V březnu t.r. tiskl dr. Pichl 1. (a poslední) číslo 1. pardubického časopisu „Pardubický hlasatel svobody a lidu práva“. Místní Němci (hlavně syn purkmistra
Beneschowskyho) spustili povyk a vyhrůžky… Pichlovi odešli raději tajně v noci (do Prahy, ale pardubické intermezzo jejich života zachoval později dr. Pichl ve své knize „Vzpomínky starého vlastence“.
Památku manželů Pichlových uctily Pardubice nazváním dvou ulic – Pichlovy a Čacké.
