Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubické firmy a jejich firemní značky - XIV. část
Jednou z mnoha firem.. které se specializovaly na výrobu perníku.. byla firma Panis. Na místě továrny firmy Panis stával ještě za časů Pernštejnů
(16. stol.) mlýn. Roku 1901 koupil od jistého pana Jelínka, majitele mlýna, celý hospodářský dvorec Václav Jandík a společně s Idou Jandíkovou (rozenou Petrofovou) založili novou firmu Jandík - továrna těstovin a mlýnských výrobků. Roku 1913 byla zrušena předchozí pila a na místo ní založen obchod s dřívím a uhlím. Václav Jandík, syn starosty z Nového Hradce, se stal předsedou Společenstva mlynářů pro Pardubicko. Roku 1923 se spojil J. Franc s p. Polákem a p. Hoškem a vzniklá továrna na mlýnské výrobky a jiné těstové zboží (propojení mlýna s pekárnou). Začal se vyrábět perník značky PANIS. Jméno PANIS pochází z latinského: panis, is,m. - chléb. Později se výroba rozšířila na výrobu perníku na strouhání a na výrobu oplatek. Po smrti p. Poláka p. Hošek odstoupil, osamostatnil se a J. Franc získal celý podnik sám. Provedl modernizaci celého výrobního postupu. Technologii dodala firma Prokop a synové. V továrně bylo zaměstnáno přibližně 30 - 40 lidí (pro zajímavost, v dřívějším Jandíkově mlýně se udávají pouze 3 lidé).
V továrně se peklo až do roku 1967. Nyní jsou tovární objekty ve znač- ně zchátralém stavu a sousedí s nimi několik nově vzniklých firem, které ovšem s výrobou perníku nemají nic společného.
Firma Panis používala ochrannou známku, která byla registrována v Obchodním a živnostenské komoře v Praze pod reg. číslem 90 955. Poslední datum prodloužení registrace ochr. známky je z 22. 8. 1946. Ochrannou známkou byl nápis Panis. Perník se podobal tvaru "bochánku", který byl převázán a uprostřed opatřen štítkem (etiketou) s nápisem Panis. Nápis Panis je doložen též z firemních papírů. Používal se v mnoha variantách. Nejčastější byl ten, kdy byl nápis Panis umístěn do horního levého rohu s dodatkem Továrna těstovin a perníku, spol. s r. o., Pardubice. Na starších firemních papírech se objevuje jméno V. Jandík a teprve pod jménem nápis "perník Panis".
Firmou zcela jiného zaměření byla firma Bratří Píšů. V roce 1886 založil Ant. Červenka v barokním jednopatrovém domě č. 141 na severní straně Bílého náměstí v Pardubicích, proti pomníku sv. Jana Nepomuckého, železářský a smíšený obchod. Na firemních papírech firmy A. Červenka se uvádí: Závod železářský, obchod s kovy, nástroji a zbožím norimberským, hlavní sklad nosníků (travers) a starých železničnách kolejnic (šínů) ke stavbám. Po smrti manžela předala paní Červen ková obchod bratřím Jaroslavu a Stanislavu Píšovým, kteří pod firmou Bratří Píšové závod provozovali od roku 1910. V té době bylo Jaroslavovi 31 let a Stanislavovi 25 let. Jejich rodištěm byla Dříteč pod Kunětickou horou. Oba byli vyučeni v železářském oboru. Starší společník firmy Jaroslav se koncem války oženil do Bohuslavic u Nového Města n./ Metují a z firmy vystoupil. Jediným majitelem firmy se stal Stanislav Píša. V poválečném období obchod vzkvétal a když se roku 1927 naskytla možnost získání nedalekého domu č. 1, došlo ke koupi. Dům č. 1 byl prvním domem za Bílou bránou, která do roku 1840 uzavírala Anenskou ulici, nyní ul. Sv. Anežky české. V tomto rohovém domě sídlil v letech 1880 - 1921 Okresní výbor pardubský a zde zasedal r. 1918 první národní výbor.
V jubilejním roce 1938 byla na rohu domu odhalena pamětní deska, avšak již v roce 1939 po nacistické okupaci byla deska sňata. Dům byl v roce 1927 - 1928 adaptován podle projektu arch. Karla Řepy. Ve dvoře, na místě bývalých šancí, byl postaven jednopatrový dům. Firma byla v roce 1949 znárodněna a obchod včetně nemovitostí začleněn do n. p. Kovomat. Po několika reorganizacích patřil závod roku 1989 podniku Magnet. Dnes působí v prostorách bývalé firmy Státní okresní archiv. Stanislav Píša zemřel v roce 1960 ve stáří 75 let.
Železářský obchod na Bílém (nyní Bělobranském) náměstí byl provozován více jak 100 let.
Firma používala ochrannou známku v podobě názvu firmy Bratři Píšové. Sklon, velikost písma a způsob písma byl standardní, nezaměnitelný na ochranné známce. Návrh na toto písmo firma získala, jak tvrdí pan Jiří Píša, v Praze. Název Bratři Píšové se objevoval v poměrně časté reklamě a pochopitelně též na firemních papírech, kde tvořil střed firemní hlavičky. Nápis byl většinou modrý (na větších tiskopisech) nebo černý (na tiskopisech polovičního formátu). Obrazovým doprovodem nápisu byl na větších tiskopisech nýtek (šroubek?), který se objevoval na dost kuriózním místě na firemních papírech, v levém dolním rohu. Nýtek (šroubek?) nebyl registrován, tedy chráněn. V reklamě se grafický doprovod ke jméni Bratři Píšové neobjevuje.
Použitý materiál:
SoKA Pardubice, skartovaný materiál (firemní papíry)
SOukromý archiv p. J. France (ul. Evy Junkové 91)
Soukromý archiv p. J. Píši (ul. Štefánikoba 761)
Soukromý archiv autora