Úprava řeky Loučné a potoka Lodrantky v letech 1892 - 1904

Tato krása byla draze placena. Budovy obytné i hospodářské byly zatopeny, cesty ničeny velkými vodami. Selo se dvakrát až třikrát. První zmínka o pokusu zjednání nápravy je z roku 1880 starostou spojených obcí Koloděje, Kladina a Veská Františkem Jeřábkem.

S regulací se začalo 26. IV. 1892 u Počápel s trasováním a dne 2. V. 1892 zahájeny stavební práce na Londrantě. Zahájení bylo slavnostní. V sezemickém kostele konána mše, po které šel k Lodrantu průvod a farář Sloup zaryl první rýč.

Ovšem po této "Záryvné" nastaly velké deště, začalo se pracovat až 12. V. odpoledne.

K zahájení prací se dostavilo velké množství dělníků, kteří pro nepřízeň počasí nemohli pracovat. Dne 9. V. vyslali deputaci na městský úřad

- nebylo jim vyhověno. Situace se jejich chováním stala hrozivá - zabarikádovali městský úřad, vyplnili obchod Hugo Poláčka a kořalnu Samuela Yppena. Muselo zakročovat četnictvo z Pardubic. Po této události byla zřízena v Sezemicích četnická stanice se 2 muži. Vodní dílo tohoto rozsahu nemělo v době vzniku v českých zemích příkladu.

Dle projektu zkrátil se tok Loučné z dosavadních 23 570 m na 14 820m, tj. 38% (a to od ústí do Labe po mlýn v Čeradicích.) Profil řeky navržen byl dvojitý, pro normální vodu v šíři 14 - 18 m, rozšířený svah pro velkou vodu.

Šířka koryta nahoře činila 28 - 36 m.

Nový tok Lodrantu se neuchyloval nikde příliš od starého toku, pouze od hranic obce Kladina zamířil přímo do Loučné.

Časový postup byl tento:

R. 1892 proveden celý Zadní Lodrant od Sezemic do Komárova, zřízeny na něm veškeré objekty vyjma mostky časký a ředický. Upraveno 2400 m Loučné od Labe počínaje.

R. 1893: Loučná upravena do vzdálenosti 5 400m od Labe, postaven splav na mlýn v Sezemicích a most v Kolodějích, na Lodrantě časký a ředický most.

R. 1894 na Loučné vykopáno 54 043 m3 země, zavážky starého řečiště spotřebováno 26 763 m3 materiálu, upraven mlýnský náhon v Sezemicích, odrnováno 11 623 m2 svahů, dlažeb provedeno 508 m2, položeno 1125 kusů hatí (fašin). Postaven most a splav v Počáplích, hradidlo na Předním Lodrantě v Komárově a přemístěn most v Lánech.

R. 1895 stavební práce postupovaly v tomto roce velmi rychle. Výkop nového řečiště proveden byl až k profilu 12 144, tj. po most v Platenicích. Celkem upraveny 4 km řečiště, vykopáno 119 830 m3 země, na závoz starého řečiště spotřebováno 29 925 m3, oseto 21 871 m2, odrnováno 14600 m2 svahů, provedeno 4 820 m2 dlažeb, 86 m2 štětu a 116 m3 záhozu. Na příkopě přivedení vody dašickému cukrovaru vykopáno 1750 m3 země. Postaven most v Práchovicích a splav v Dašicích. Zde postaveny též terasy u čp. 59 a 32. Toto velké množství práce bylo umožněno příznivým počasím, které dovolovalo, že ještě 23. XII pracovalo 310 dělníků.

R. 1896 provedeno 91 370 m3 výkopu a 4 600 m3 závozu. Postaveny mosty Ovčí a Zářecký v Dašicích, splav v Platenicích, rozbourán starý splav v Sezemicích.

R. 1897 dokončeny vykopávky dna na Loučné a zvyšovány hráze. Celkový pohyb hmoty činil asi 60 000 m3. Opraveny břehy Lodrantu, zřízeny hráze a inundační koryto v Čeradicích, hradlo v náhoně v Platenicích, železný most a silnici ke Komárovu v Dašicích a tarasní zeď u čp. 146.

R. 1898 pracováno na zavážkách starého koryta Loučné, dokončeno drnování svahů Loučné a úprava u Turova. V Kolodějích zřízena studna a kameninové potrubí k rozvádění vody do studní. Odvodnění rybníka Velkolánského a Malokolodějský odpad i s objekty.

R. 1899 dobírky spodků v Dašicích a u Sezemic, nádrže v Práchovicích a v Lánech u Dašic, most "Na mlýnských" na Zadním Lodrantě, hradidlo v mlýnském náhoně v Sezemicích, provedena úprava Předního Lodrantu a Holubova odpadu.

R. 1900 provedena úprava Laterálního odpadu a Barevny v Dašicích, rozšířeno ústí Zadního Lodrantu, probírka dna Loučné u Počápel. Kolaudována úprava Předního Lodrantu, Malokolodějského odpadu, Barevny a ústí Lodrantu do Loučné.

R. 1901 úprava odpadu Jiříček a Pošťatkového v Komárově, zabezpečených domů u Barevny v Dašicích a osazení prahů v korytě Loučné.

R. 1902 kolaudace laterálního odpadu a Barevny v Dašicích, odpadu Jiříček u Slepotic a technická kolaudace Loučné a Zadního Lodrantu.

Největších zásluh o provedení díla měl prvý předseda František Barva, rolník z Platenic čp. 2, který v této funkci setrval až do ukončení v r, 1905 - celých 20 let.

a) Zděný akvadukt - voda na mlýn přes Lodrant.Voda puštěna 28. X. 1892. Délka 1 320 m, světlá šířka 6,5 m, hloubka 1,5 m. Voda Lodrantu protéká dvěma klenutými otvory o světlé šířce po 4m a výšce ode dna 1, 37m. Průtočnost jeho jest 15,2m3 a stavební náklad činil 575 893 zl

b) Odvodnění oblasti od Dašic k Malým Kolodějům bylo provedeno Barevnou - odpad zaústil do odpadu od Lánů k Malým Kolodějům. Voda

podvedena pod Zminku zděnou shybkou. Shybka postavena v červnu 1898, a to 4 klenutých a 7 dřevěných mostků.

c) Za pánů z Pernštejna byl zřízen Počápelský kanál, tzv. Halda. U obce Počápel byl zřízen na Loučné dřevěný, zčásti stavidlový a zčásti přepadový jez, kterým se voda naháněla do Haldy a přiváděla do Pardubic. Vodou z Haldy napájena byla v Pardubicích pánská sádka k chovu ryb, zásoboval se jí zámecký pivovar a poháněly mlýny na Haldě, 3 v Mezimostí, Císařský a mlýn a pila "na Valše". Stavba tohoto 6 100 m dlouhého náhonu byla ukončena v r. 1570 a slouží dodnes.

Před regulací Chrudimky v r. 1910 přetínala Halda její řečiště a tekla pod ulicí Pernštýnskou k děkanskému kostelu, pod zámeckou hrází a pod jezdeckými kasárnami ústila do Labe.

Po úpravě Chrudimky se obě vody spojily a poháněly elektrárnu města Pardubic a mlýn bratří Winternitzových.

d) Druhým takovým dílem - menšího rozsahu je dvakačovický náhon tzv. "Zmínka". Zřízen byl v r. 1567 nákladem "císařského panství" pardubického k napájení rybníků ve Veské. Kanál 5 500m dlouhý odebírá vodu z říčky Novohradky u Dvakačovic a přivádí do Loučné nad splav v Sezemicích. Na svém toku poháněl mlýny ve Dvakačovicích a ve Zminném.

Zminský náhon ústil původně do Loučné po splavem sezemickým. V r. 1810 převedl jej mlynář Tomáš Gilbert nad svůj splav - při budování náhonu na svůj mlýn.



Čerpáno z: F.Tuček "Dějiny družstva".