Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Národní osvobození 13.7.1947
Hned po příchodu Němců do republiky začalo se v Pardubicích pracovati ilegálně proti nim. Utvořily se dvě skupiny, jedna vojenská za vedení podpl. Tacla, druhá se soustředila v hotelu Veselka kolem hoteliéra Košťála a dr. Žváčka. První skupina byla brzy Němci zlikvidována, druhá v červnu 1942. Chybou obou skupin bylo, že se členové scházeli při víně, pilo se a neopatrně mluvilo, čímž se Němcům usnadnila práce. Ke konci června 1942 bylo přes čtyřicet lidí popraveno a mnozí odvezeni do koncentráku. Ze skupiny Košťálovy zůstal prof. Buchart, jemuž se nelíbily schůzky při víně, a když nemohl na účastníky domluvami působit, nezúčastnil se v poslední době schůzek. Brzy po zničení skupiny Košťálovy ustavila se na popud prof. Bucharta samostatná nová skupina, v níž byli z počátku jen 4 zasvěcenci, prof. Buchart, stavitel Vávra, prof. Jiránek a Dr. Blahout. Pracovalo se opatrně, bylo navázáno spojení se skupinou gen. Alexy v Praze, spojkou byl prof. Buchart. Dvakrát bylo spojení s Prahou přerušeno, když byla pražská spojka zatčena, bylo nutno přes Jičín hledati spojení nové.
Sbíraly se peníze na podporu rodin po zatčených nebo popravených lidech, odvážel se do Prahy dynamit, tajně získaný ze Semtína, psaly se letáky, které byly rozmnožovány a posílány na vesnice. Jednou byly poslány i Němcům německy psané letáky, aby Němci v Pardubicích byli zlikvidováni.
Hlavní starostí bylo získávati důvěryhodné spolupracovníky a zachytiti spolehlivě důstojníky. I na poště jsme získali úředníka, jenž zachycoval dopisy psané gestapu. Bylo tak zneškodněno mnoho anonymních dopisů, které by našincům byly uškodily. I na venkově byli nalezeni nebojácní nadšenci, kteří měli zpracovávati půdu pro převrat. Nejprve to byla Přelouč, kde inž. Potůček si vzal na starost okolní obce, do východní části okresu se spojení nenašlo. Z důstojníků byl zapojen podplukovník Maršák, jenž byl ve spojení přes Hradec Králové s gen. Bláhou. Ten byl ke konci r. 1944 neopatrností důstojníka z Hradce zatčen a gestapáky utlučen.
Byl to muž statečný, nikoho neprozradil. Po něm převzal vojenské vedení pluk. Vondra a Klicpera. Skupina rostla, až měla 12 členů, železničář Zajíček se stal partyzánem ve skupině Kischově; od té doby byly pak výbušniny a šaty posílány na Chrudimsko.
Začátkem roku 1945 se již revoluční kvas šířil rychleji, objevilo se, že praporčík Krátký zakládá národní výbor, rozeslal letáky i podpl. Šihola a začala pracovati skupina Misařova. Všechny ony složky se sloučily se skupinou Blahoutovou za jeho vedení. Objevily se i skupiny studentů, které chtěly zbraně a těch bylo málo. Ve svorné jednotě se připravilo vše, co by bylo třeba pro převrat, byli určeni lidé pro místní a okresní národní výbor, hlavně odborníci, vojáci měli rozdělen svůj úkol. Tím, že vše bylo pečlivě připraveno, se stalo, že převrat v Pardubicích přešel klidně, bylo zabráněno i tomu, aby Němci žádný objekt nezničili.
Národní výbory převzaly vedení obce a okresu dne 8. května 1945.
