Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
HISTORIE OFTALMOLOGIE V PARDUBICÍCH A V NEMOCNICI PARDUBICE DO ZALOŽENÍ PRIMARIÁTU ( do roku 1941)
Ve 20. letech minulého století bylo mimo Prahu a Brno očních oddělení málo. V Hradci Králové měl svoje oddělení bývalý klinický asistent prof. Schöbla dr. Saska, v Olomouci byl známý dr. Zirm. Celkem bylo v českých zemích asi 10 oddělení.
Když zemřel v Praze prof. Dr. Deyl a na jeho místo nastoupil prof. Dr. Lešer, rozhodl se odejít z pražské kliniky rodák z Rohovládovy Bělé dr. Josef Svoboda. Tehdy se mu naskytl pěkný byt v Pardubicích, a zde také 1.11.1926 zahájil svoji soukromou praxi. V městě působil další oční lékař dr. Šedivec. Bývalý vojenský lékař se zde usadil po zrušení vojenské nemocnice. Byl pokladenským lékařem. Domluvili se tak, že dr. Svoboda se bude zajímat o nemocnici, a ne o pokladnu a stali se dobrými přáteli.
Dr. Svoboda byl oční chirurg a měl zájem o chirurgickou praxi. Chirurgický sál mu mohla nabídnout pouze nemocnice. Tam byla jen dvě oddělení. Chirurgii vedl primář dr. Messany a měl slušný operační sál. Dr. Svoboda zažádal o povolení provádět zde i oční operace. Povolení dostal 14.12.1928. V nemocnici působil jako neplacený oční konsiliář. Zpočátku operoval málo, trvalo nějaký čas, než vešlo ve známost, že je zde oční lékař s chirurgickou erudicí.
Na chirurgickém pavilonu bylo asi 200 lůžek, ale pobyt v nemocnici nebyl pro pacienty příliš příjemný. Mezi lůžky se dalo sotva projít, hygiena plakala, pavilony byly zamořeny štěnicemi a jiným dotěrným hmyzem. Všichni dychtivě čekali na otevření nových pavilonů chirurgie a interny, které projektoval arch. Adámek, který v té době dostavoval i novou nemocnici v Hradci Králové.
Předsedou správního výboru nemocnice byl pan Tichý z Nemošic, člověk iniciativní, a jeho velikou láskou byla nemocnice. Ve výboru měl znamenité pracovníky ze všech politických stran. Bez něho byl vznik nové moderní nemocnice nepředstavitelný. Již tehdy přemýšlel dr. Svoboda o vybudování vzorného očního oddělení. Pro myšlenku nalezl porozumění, zvláště u primáře interního oddělení dr. Řehoře a nástupce dr. Messanyho prim. chirurgického oddělení dr. Snopka, kteří byli jeho spolužáky z fakulty a nejlepšími přáteli.
Když se dostavěla chirurgie, ujednal si dr. Svoboda s primářem dr. Snopkem podmínky pro ukládání pacientů na jeho oddělení. Totéž sjednal po otevření nového interního pavilonu v roce 1932 i s primářem dr. Řehořem. Spolu s pozdějším primářem ORL dr. Horáčkem byli tak dva, kteří k nevelké radosti přednostů obou oddělení jim zvětšovali obložnost. V roce 1931 dr. Svoboda byl jmenován provizorním a dne 8.6.1932 definitivním konsiliářem pro oční nemocnici.
Vyšetřování očních pacientů, pokud nebylo provedeno v privátní ordinaci dr. Svobody, dálo se v nemocnici za velmi primitivních podmínek, většinou na rentgenu. O vyšetření na přístroji ani nemluvě. Oftalmoskopovalo se také pod deštníkem, když byl primář Řehoř, kterého jako moderního internistu zajímaly nálezy na cévách podle tehdy aktuálních publikací, vyžadoval velmi často vyšetření očního pozadí.
Dr. Svoboda dopoledne ordinoval v privátu a kolem čtvrté hodiny se ubíral do nemocnice. Tam operoval až navečer, kdy byl volný operační sál. Při operaci mu asistoval
sekundář, který měl právě službu. Operační nástroje měl svoje vlastní a veškerou manipulaci s nimi včetně sterilizace raději prováděl sám.
Když pacientů přibývalo, vyčlenil mu primář Snopek až na střeše pavilonu dvě místnosti, kam se vešlo 11 lůžek. A to byl počátek samostatného očního oddělení. Při výstavbě vlastního očního oddělení pomáhala vrchní a jediná sestra Lutgera.
V roce 1936 byl dr. Svoboda jmenován provizorním a 1.10.1937 ustanoven definitivním primářem nového očního oddělení.
Oční oddělení za primáře MUDr. Josefa Svobody (1937-1961)
MUDr. Josef Svoboda – zakladatel a první primář samostatného očního oddělení v nemocnici v Pardubicích. Narodil se 2.7.1896 v Rohovládově Bělé. Do pardubické nemocnice přišel v roce 1926 s cílem vybudovat zde jedno z dalších mimopražských očních oddělení. V roce 1937 získává pro Pardubice oční primariát a postupně vybudoval oční oddělení, které se stalo chloubou východních Čech. Oční oddělení vedl 24 let do roku 1961. Souběžně ordinoval ve své privátní oční ordinaci. Zemřel 4.10.1979.
