NS Chrastecká 2. část
Vrbatův Kostelec – Kostelecká hůra – Skutíčko – Kamenný val – Kozí hrádek – Skuteč . Délka trasy 10 km. Odjezd 7:54 hod. vlak ČD, návrat 15:01/16:05 hod. ČD. Ved. A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Čertův důl
Slatina nad Zdobnicí – Čertův důl – Rybná nad Zdobnicí. Délka trasy 5/7,5 km. Odj: 8:29 vlak ČD, návrat ČD v 15:28 h. Vede: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné turisty. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Návštěva krytu civilní obrany
Kryt se nachází na Dubině na adrese Errno Košťála 1012. Možná doprava MHD č. 8 do zastávky Dubina, penzion s příjezem v 16:46 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Údolím Chrudimky
Přírodovědná vycházka z Nasavrk údolím Krkanka, k Hradišskému vodopádu a rozhledně Boika pod vedením Jiřího Rejla. Odjezd bude autobusem v 8:05 hodin ze stanoviště 13 autobusového terminálu B v Pardubicích a následně s přestupem v Chrudimi do Nasavrk. Začátek vycházky v Nasavrkách je v 9 hodin u autobusové zastávky Nasavrky, náměstí.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Kryštofovy kameny
Rtyně v Podkrkonoší – Kryštofovy kameny – Červený Kostelec. Délka trasy 13 km. Odjezd 8:29 hod. vlak ČD, návrat 17:18 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
NAŠE JARNÍ PROCHÁZKA
V posledních letech se dostává do popředí zájmu mnoha lidí den 22. dubna. Je nazýván ?Den Země?. Svátek je to poměrně mladý, teprve od roku 1970. Původně bylo jeho posláním vysvětlovat otázky ekologie. Jelikož v přírodě všechno se vším souvisí a je propojené v jeden úžasný celek, patří tento den zároveň všem ochranářům. Každému je samozřejmě jasné, že ochrana přírody nemůže být pouze v jeden určený den a tudíž akce ji popularizující je možno pořádat kdykoliv. Letos jsme se sešli 24. března a vydali se na procházku Studáneckým lesem, kterému se také říká ?Ptačí les?. Cílem bylo přiblížit si trochu život našich opeřených spoluobyvatel matičky Země. Mají také svůj svátek ?Den ptactva? 1. dubna. Úvahy o tom, že je nutné ptáky a přírodu chránit jsou starší víc jak 100 let. Již v roce 1900 se povedlo učiteli a přírodovědci Otu Hermannovi ze Slovenského Brezna zavedení podobného dne na všech školách v Rakousko ? Uherské monarchii. Jmenoval se Den ptáků a stromů. Následně pak v r. 1906 byla podepsána mezinárodní konvence o potřebě chránit ptactvo a stanoven s trvalou platností 1.duben jako Mezinárodní den ptactva. V tomto čase je v ptačím světě vše v pohybu. Mnozí jsou na tahu do svých domovů, někteří se již chystají rodiny zakládat a hlavně začíná doba ptačího zpěvu. No řekněte, není to balzám na duši v tichosti se procházet jarní přírodou, poslouchat všechny ty jejich trilky a kantilény, mít záda opřená o mohutný strom a očima sledovat jejich volné plachtění na jarním nebi. To nám po smutné zimě dodá energii. V takovém světě stojí za to žít a musíme ho bránit, aby i ti, co tu budou po nás, jej také mohli poznat.velké průmyslové město, máme tu poměrně dost zeleně. Některá místa, například zbytky slepých ramen, křovisek a lesíků, poskytují vhodný biotop pro drobné pěvce jako je pěnkava, drozd, rehek, sojka, čížek, sýkory a pěnice, ale dá se zde vidět i budníček, brhlík, lejsek, datel. Samotné město spolu s lidmi také obývá dost druhů ptáků. Na sídlištích jich najdeme asi 17 druhů a v parcích až 25. Mnozí, původně lesní, se do města dokonce odstěhovali natrvalo jako třeba kosi. U Chrudimky při troše štěstí uvidíme ledňáčky a za májových nocí uslyšíme zpívat slavíky. Krásní dravci jako jestřábi, motáci pochopi a třeba poštolky tady také mají trvalý pobyt a rovněž různí vodní ptáci. Celkem jich v našem nejbližším okolí s námi žije asi 160 druhů. Z předešlého by se mohlo zdát, že je vlastně vše v pořádku a proč tedy mluvit o ochraně ptáků? Přestože se mnohé druhy dokázaly přizpůsobit soužití s člověkem, jsou i takové, které jsou na pokraji vyhynutí, jako dříve zcela běžné křepelky, koroptve a jiné, které doslova hubí současný způsob hospodaření na polích. Mnohým druhům ptáků ubývají hnízdní stanoviště, hodně jich umírá po nárazu na ohromná okna budov a různé skleněné výplně. To je jen malý výčet nebezpečí způsobovaných lidmi a nelze zapomenout ani na prudce jedovaté návnady líčené na dravce. Mnoho tažných ptáků zahyne při svém letu do zimovišť, protože v některých zemích se ještě dodnes na ně pořádají lovy.
K ochraně přírody je třeba vést i děti. Proto koalice nevládních organizací pořádá každoročně na Pernštýnském náměstí oslavy dne Země. Představují se tam všichni, co to s přírodou a ochranou životního prostředí myslí dobře. Děti se tu pomocí zábavných soutěží učí chápat
přírodu jako nezbytnou součást života. Náš klub se již poněkolikáté také této akce zúčastnil.
Závěrem bych rád podotkl, že svátky jako je Den Země a Den ptactva nelze chápat jako pravý svátek, který si v ten den užiju a příští oslava zase za rok. Je nutné, aby co nejvíc lidí pochopilo, že žijeme v ekosystému, kde vše má svůj význam, ať je to strom, pták, rostlina a mnohé další organismy. Pouze naše správné každodenní konání má význam. My lidé jsme se pasovali do funkce „Pánů tvorstva“. Tak buďme pány moudrými, abychom ten náš titul nemuseli psát v uvozovkách!
Děkuji RNDr. Vladimíru Lemberkovi za vědomosti, které jsem se snažil při programu předávat dále a vedení České společnosti ornitologické za drobné dárky pro děti.