Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

05.05.2024 07:55

Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice

Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.05.2024 08:35

Rozhledna Milíř

Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

11.05.2024 09:00

Nemošická stráň

Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory. 

typ akce: Přírodovědné vycházky

12.05.2024 07:40

Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou

Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

MOROVÉ NÁKAZY V PARDUBICÍCH ROKU 1680 A 1758

obrázek k článku V době koronavirové krize bude jistě zajímavé podívat se na to, jak se naše město vyrovnávalo s velkými morovými nákazami, jež měly též původ ve špatném dodržování hygieny. Již roku 1665 postihla t.zv černá smrt Londýn a pěkně ji popsal Daniel Defoe, autor „Robinsona Crusoe“, v knize „Deník morového roku“. Mor zažil jako pětiletý chlapec, ale přežil jej v bezpečí na venkově. Později zapsal vzpomínky svého strýce sedláře H. Foa, jenž epidemii přečkal v Londýně. Černá smrt zahubila čtvrtinu obyvatel města, t.j. 100 tisíc lidí. Dalších 200 tisíc uprchlo na venkov. Město se vylidnilo, jen reklama nabízela „zaručeně pravé“ masti, pilulky a vody. Na ulicích hořely vatry pročišťující vzduch. Byty se vykuřovaly vonnými směsmi a kouřením svých majitelů. Mince se čistily octem. Noční město však přesto křižovaly umrlčí káry. Roku 1666 očistný požár zničil nejen většinu domů, ale také krysy – přenašeče moru.

O 15 let později (1680) postihla černá smrt také Prahu, kde vymřela třetina obyvatel, tj. 12 tisíc lidí. Nemoc popsal historik V. Schulz v práci „Příspěvky k dějinám moru v zemích českých v letech 1531 – 1746“, vydané roku 1901. Začínala horečkou a vznikem tzv. hlíz (boulí), event. zčernáním těla. Smrt přicházela rychle, nejpozději do 3 dnů. V Praze se mor objevil již v létě 1679 a do konce t.r. zahubil 600 lidí. Druhá vlna moru přišla v březnu 1680 po bujném slavení masopustu. Domy nakažených byly zapečetěny a ponechány 40 dní v karanténě. Pak byly vydesinfikovány octem a vykouřeny jalovcem. Největší pražské pohřebiště – Olšany – vzniklo právě roku 1680. Nemocných se obětavě ujímali jezuité (Tovaryštsvo Ježíšovo-SJ). Císař Leopold I. opustil Prahu v květnu 1680. Život v Praze se vrátil do normálu až v polovině roku 1681. Další epidemie černé smrti přišla o 35 let později a stála životy čtvrtiny obyvatel Prahy. Pak mor z Evropy vymizel, neznámo proč…

            Vraťme se do Pardubic, kde jej připomínala dnes zbořená Černá kaple u chrámu sv. Bartoloměje a prostor nazývaný „v Rochu“ u presbytáře téhož kostela (sv. Roch je patronem mrtvých). Nelze opomenout ani Mariánský sloup na Pernštýnově náměstí z roku 1695, poděkování pardubické obce za zažehnání moru.

            Císař Leopold I., který opustil Vídeň v obavě před nákazou, pobýval v Praze až do 20.května 1680. S manželkou a princem Josefem přijel 3.června do Brandýsa nad Labem a 6. t.m. do Pardubic na zámek. Následovali jej sem i jeho ministři. 17.června císařův zpovědník P. Filip Müller upozornil panovníka na zázračný obraz Božského Salvátora (Spasitele) v děkanském chrámu v Chrudimi, který za třicetileté války poškodili švédští žoldnéři. Následujícího dne (18.6.) vykonal tedy císař pouť do Chrudimi a vyžádal si obraz ssebou do Pardubic. Na den Božího těla (20.6.) přijímal před ním na zámku eucharistii. 23.června byl obraz vrácen do Chrudimě s darem 100 dukátů. 28.června 1680 Leopold I. vydal na našem zámku robotní patent, omezující robotní povinnost jen na 3 dny v týdnu. V prvých dnech července 1680 opustil Pardubice směrem na jih (přes Č. Budějovice) do Lince. Ve Vídni totiž pokračovala morová nákaza. Votivní sloup z roku 1695 na pardubickém rynku a sbírka roku 1710 na výstavbu Kostelíčka (Panny Marie Bolestné) byly poděkováním města za ukončení morové nákazy z roku 1680.

            Další však postihla Pardubice za sedmileté války v letech 1757-58. Již na Vánoce 1757 postihla zde utábořené pluky úplavice. Mor byl na svém vrcholu v lednu 1758. Na Nový rok (1.1.) zemřeli 3 vojáci, 25.ledna už 20 a posledního ledna 21 vojáků a 8 občanů města. Černá smrt kosila i lékaře, obětí se stal i P. Jindřich Chmelíček, kaplan opatřující oběti posledním pomazáním. 26.března byla pohřbena poslední oběť na hřbitově u sv. Jana Křtitele, dnes zrušeném (t.č. je tu park a pomník vynálezců ruchadla). Mor ukončil své „dílo“ i vzhledem k odchodu vojska z města, přenášel se však do okolí (v Sezemicích zemřelo za 4 měsíce 264 lidí včetně starosty a 2 kaplanů). Jakási druhá vlna přišla ještě v létě 1758, lidé umírali rychle (často za půl hodiny), nejvíce děti a žebráci. Tečku za morovou nákazou udělal podle J. Sakaře 27.červenec 1758.

 

Literatura:

Josef Sakař, Dějiny Pardubic n. L., 1.díl, vyd. Pardubice 1920.

Tomáš Čechtický, Zavřete to město, ať tam umřou, Orientace (příloha Lidových novin) 25.4.2020.

Petr Zídek, V roce 1680 vybil mor třetinu Prahy, tamtéž.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem