MUDR. FRANTIŠEK NOVOTNÝ – český národovec či aktivní kolaborant?

František Novotný pocházel z malého města Chrast u Chrudimi, kde se narodil 18. září 1884 do rodiny obuvnického mistra Josefa Novotného. Po absolvování pěti tříd místní obecné školy odešel na středoškolská studia do nedaleké Chrudimi. Po úspěšném složení přijímacího řízení se na podzim roku 1896 stal studentem gymnázia. V roce 1904 úspěšně složil maturitní zkoušku, i když podle dochovaných vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní zkoušky byl studentem spíše podprůměrným. V dobách svých gymnaziálních studií byl již polovičním sirotkem, protože v roce 1895 jeho otec zemřel na tuberkulózu. Naštěstí se donátorem budoucího lékaře stal příbuzný Jan Kolauf, díky jehož pomoci mohl i nadále studovat.

Maturitní zkouškou vzdělávání mladého Františka neskončilo. Následovalo studium na lékařské fakultě české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Na lékaře všeobecného lékařství tak byl promován v polovině května 1910. První lékařské praxe poté následovaly v Praze a v Pardubicích. V krátkém relativně klidném období před vypuknutím válečného konfliktu působil v Malči u Chotěboře nebo v Dolních Kounicích. Po vypuknutí požáru první světové války byl povolán do armádních služeb. I zde vykonával svou profesi. První rok strávil u 12. zeměbranského pluku, který byl dislokován v Čáslavi. Možná poněkud překvapivě se v dubnu 1915 přesouvá na vlastní žádost na frontu a jako vojenský lékař působí na několika bojištích jihovýchodní Evropy. Za své služby ve vojenských lazaretech                  a nemocnicích byl povýšen na nadporučíka.

Po skončení první světové války se natrvalo přesunul do východočeské Chrudimi. Již v průběhu války sem přichází jeho manželka a Novotný si zde ještě před koncem roku 1918 otevírá soukromou lékařskou praxi. Další profesní povýšení přišlo na počátku dvacátých let, když se stal tzv. pokladenským lékařem zdejší Okresní nemocenské pojišťovny. A právě v tomto okamžiku nastává v životě Františka Novotného podstatná změna. Úspěšný lékař se naplno zapojuje do regionální politiky a vybírá si za mateřskou stranu národní demokracii. V jejích řadách se podle svých vlastních slov zapojil do výstavby tzv. Národního hnutí. Na množících se veřejných vystoupeních se netajil svým nacionálním politickým smýšlením, které se krůček po krůčku blížilo k definici krajní pravice. Bylo proto logické, že se po vzniku Národní obce fašistické v polovině dvacátých stal jejím členem. Brzy začal ve východočeském fašistickém hnutí stoupat vzhůru, a ještě před koncem dvacátých let byl Gajdou jmenován vedoucím pardubické župy. S jídlem roste chuť, a proto se Novotný před parlamentními volbami v roce 1929 stal číslem jedna na kandidátce uměle vytvořeného politického útvaru s názvem Liga proti vázaným kandidátním listinám. I když fašisté jistě nepočítali s pronikavým volebním úspěchem, získaný marginální počet hlasů byl pro většinu z nich šokem. V celé východočeské volební župě získala Národní obec fašistická pouhých tisíc sedm set hlasů, což stačilo až na jedenácté místo mezi stranami, které se voleb zúčastnily. Volební fiasko znamenalo pro NOF těžkou ránu a téměř přivodilo zánik strany. Ta doslova vstala z popela pouze díky nástupu hospodářské krize na počátku následující dekády. Proto se i ve východních Čechách začínají fašisté včetně námi sledovaného Novotného opět výrazněji projevovat.

Podle dochovaných archivních pramenů se právě Novotný společně s pardubickým okresním soudcem Vojtěchem Vážným stal ústřední postavou východočeského fašistického hnutí. Stál za svoláváním většiny veřejných vystoupení a v očích veřejnosti se tak začal profilovat jako oddaný příznivec české krajní pravice.  Vzhledem ke svým postojům během okupace je zajímavé, že se v této době velmi kriticky vyjadřoval o správnosti spolupráce s německými politickými stranami na parlamentní půdě či dokonce ve vládní koalici. Z propuknuvší hospodářské krize opakovaně vinil vládní koalici, která podle jeho slov nedůsledně obhajovala české národní zájmy. Ruku v ruce s touto rétorikou se objevily výpady proti komunistickému hnutí. Zejména v Pardubicích byly střety s komunistickými radikály poměrně časté a několikrát přešly k fyzickým potyčkám, které se neodehrávaly pouze v uzavřených sálech fašistických schůzí. Také proto se Novotný postupně dostával do problémů se zákonem. Zpočátku byl dohlížejícími úředníky upozorňován na nedostatečné zajištění pořadatelské služby či na chybějící seznamy pozvaných hostů, když byla většina schůzí označena za důvěrné. Vrcholem tohoto úspěšného období byl rok 1931. V rámci Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu, která v Pardubicích probíhala za mimořádného zájmu veřejnosti, měl v polovině července proběhnout i fašistický sjezd, který se měl podle přání organizátorů stát deklarací síly fašistického hnutí. Novotný se stal ústřední postavou, která v Pardubicích přivítala Gajdu a další členy Direktoria NOF. Před několika stovkami příznivců adoroval Gajdu jako hrdinu od Zborova a vyjádřil spokojenost s postavením fašistického hnutí ve východních Čechách.

Povzbuzen nejen fašistickými sjezdy se Novotný stal lídrem kandidátní listiny NOF v obecních volbách v Chrudimi, které proběhly na konci září 1931. Pro NOF byly úspěšné      a Novotný se tak stal členem městského zastupitelstva a získal také pozici v okresní zdravotní radě. V následujících týdnech a měsících se naplno zapojil do kampaně před obecními volbami v Pardubicích, která byla pro fašistické hnutí nepoměrně důležitější. V několika veřejných vystoupeních v prvních týdnech roku 1932 však překročil pomyslnou hranici únosnosti a policejní orgány nejen na jeho osobu podaly trestní oznámení. Hlavním prohřeškem byl pokus o veřejné vystoupení nedaleko pomníku bratranců Veverkových v centru Pardubic, který byl porušením vyhlášky o zákazu veřejných vystoupení                       a shromažďování před obecními volbami. Zahájení vyšetřování přineslo Novotnému také profesní problémy. Disciplinární řízení vyústilo ve výpověď z pozice státního obvodního lékaře v Chrudimi a s tím spojené zastavení služebních požitků. Přes okamžité odvolání byl trest v následujícím roce potvrzen s odůvodněním, že vedle porušení zákona na ochranu republiky se z pozice lékaře nevěnoval svým pacientům dostatečnou péči.

Ceký článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 5-6/2021