ZPRAVODAJ FRANTIŠEK KAŠPAR

Připomeňme si slova Jaroslava Kalvy, jimiž se v Národní politice o rok později s panem Františkem Kašparem rozloučil.[1] „Ing. Kašpar postižen byl těžkou a bolestnou ztrátou úmrtím svého otce p. Frant. Kašpara, majitele realit v Pardubicích. Zpráva tato zarmoutí jistě všechny nespočetné řady přátel, kteří „starého pána“ poznali při veřejných vzletech, inž. Kašparem pořádaných, neboť milou, vzácnou svojí povahou a zlatým svým srdcem dovedl ihned upoutati každého, kdo přišel s ním ve styk. Pan Frant. Kašpar byl duší všech aviatických podniků, o něž projevoval nevšední zájem a měl vždy nepokrytou radost z každého úspěchu svého syna, jež byly mu odměnou za všechen jeho čas i námahu, podnikům těm věnovaným. Když inž. Kašpar a bratranec jeho Eug. Čihák věnovali se aviatice, byl jim otec   a strýc horlivým pomocníkem, upřímným rádcem a veleobětavým příznivcem. Neváhal přiložiti nikdy ruku k dílu, kde toho bylo potřebí, a radou i skutkem byl aviatikům nápomocen při konstruování létadel, maje značné zkušenosti z odborné četby a z bedlivého studia všech konstrukcí cizích.“ Jaroslav Kalva v závěru svého rozloučení hovoří o „značných zkušenostech z odborné četby a z bedlivého studia konstrukcí cizích“. Mohlo by se zdát, že tato slova jsou značně nadnesena. Nalezený článek aviatikova otce nám však dokládá, že         o aviatice dobré znalosti měl a nepochybně je podpořil studiem odborné literatury. Toto je však patrně jediný „letecký“ článek, který „starý pán“ uveřejnil. Pro zajímavost si ho ocitujme.

„Minulé neděle [tj. 14. dubna 1912] byla uzavřena po desetidenním trvání první aviatická výstava v Berlíně, kterou Němci uspořádali po vzoru francouzského Aerosalonu ve velkém výstavním paláci v zoologické zahradě. Výstava podávala zajímavý přehled německé industrie aviatické, která mílovými kroky snaží se dohoniti proslavenou v tomto oboru industrii francouzskou. Nelze upříti, že Němci v krátké době dosáhli značného pokroku na tomto poli,    o čem svědčila celá řada vystavených úspěšných konstrukcí aeroplanů. Němci také nepokrytě projevují zřejmou radost nad zdařilou výstavou a v prvním opojení vyhlašují do světa, že francouzskou industrii předstihli (?), že v mnohých věcech jsou již dále než Francie, a zřejmě prý ukazují, že Německo stojí v čele (?) aviatického hnutí. Vždyť i známý výrok císaře Viléma: »budoucnost Německa leží na moři« – překonán vydaným nyní heslem »Budoucnost Německa leží ve vzduchu« – a jest zřejmo, že Němci úsilovně pracují, aby v aviatickém průmyslu předstihli Francii. Otázkou ovšem bude, zda-li záměr tento Němcům se podaří, neboť jest jisto, že Francie nedá si tak snadno dosavadní primát vzíti. Dnes Němci již pomalu zapomínají, že učili se létati a stavěti aeroplany od Francouzů, ač tak mnohý vystavený aparát zřejmě ukazoval, že vzal svůj původ od osvědčených typů francouzských létadel. Poněkud pozměněný tvar nebo propracování některého detailu nemůže ovšem zkušené oko odborníkovo zklamati,    a lze přímo říci, že na výstavě setkali jsme se s četnými aparáty, jež upomínají příliš živě na Bleriota, Nieuporta, Clementa Bayarda nebo Farmana a j., a nelze je považovati za původní německou konstrukci! Vždyť ostatně i nejúspěšnější té doby německé aparáty Rumplerovy jsou stavěny přesně dle konstrukce vídeňského vynálezce Ericha. Nemenší pozornost věnují Němci také stavbě aviatických motorů, jichž vystaveno bylo velké množství, a to různých pozoruhodných konstrukcí, které budily nemalý zájem odborníků. Nedá se upříti, že ve stavbě aviatických motorů dosáhli Němci jistých úspěchů. Celkem převládaly na výstavě jednoplošníky, z nichž několik vypraveno bylo velmi luxusně, jako pro zábavný výlet. Jiné činily dobrý dojem svou mohutností; zhotoveny téměř celé z kovu a vyzbrojeny pancéřovými deskami zřejmě naznačovaly, že stavěny jsou výhradně k účelům válečným. Dle povšechného dojmu jest zřejmo, že většina německých konstrukterů přiklonila se ke stavbě pevnějších, mohutnějších spodků aparátů, lépe vzdorujících nárazům na nerovné půdě při vzlétnutí            i přistání. Také celkové propracování jeví většinou značnou sílu, umožňující montování těžších motorů, za to však tím silnějších. Váha aparátů ubírá sice rychlosti, leč naproti tomu dodává větší pevnosti a spolehlivosti. Ve stavbě motorů lze pozorovati snahu vytvořiti dobrý rotační motor, jichž také několik výroby čistě německé na výstavě bylo umístěno, a svým přesným zpracováním budilo pozornost. Ovšem, vše zkoušku „ohněm“ prodělati musí teprve ve vlastním svém živlu – při práci ve vzduchu, dříve, než bude možno pronésti o nich konečný úsudek. Jako novinka byly vystaveny vrtule z kůže zhotovené; silně zastoupeny byly vrtule německé, zhotovené v různých rozměrech, dvou i čtyřkřídlové. – Velmi bohatě byly vypraveny exposice s různými potřebami pro aviatiku, různá dřeva pro stavbu aeroplanů, ocelové             i aluminiové výrobky, gumovaná plátna a pneumatiky; různé nátěry na plátna tvořily samostatná oddělení. Neméně hojně byly zastoupeny též různé aparáty fysikální a měřičské, kompasy, výškoměry, a vůbec vše, čeho možno v aviatice potřebovati. Pěknému zájmu těšilo se též vědecké a historické oddělení, a také oddělení modelů, kdež různé myšlenky vynálezců, často i nemožných tvarů, provedeny byly v modelech.“

Na závěr jen poznamenejme, že pan František Kašpar navštívil berlínskou výstavu ALA, Allgemeine Luftfahrt Ausstellung, společně se svým synem Ing. Janem Kašparem.