Náš rozhovor s Adolfem Vondrkou

Firmu Rybniční hospodářství, s.r.o. jsem převzal po otci, který ji v roce 1993 založil kvůli účasti na privatizaci státního podniku Státní rybářství Litomyšl, který se rozpadl na čtyři části. Dvě části-střediska šly do restitucí - Opočno a Havlovice, zatímco Litomyšl a Bohdaneč byly ministerstvem určeny pro privatizaci. Otec sehnal společníka pana Krause, který vydělal peníze velkoobchodním prodejem výpočetní techniky hned po roce 1989. On poskytl počáteční kapitál, otec jemu prostory pro sklad a kancelářské prostory a když byl jejich projekt schválen, začali podnikat jako partneři. V roce 2012 se oba rozhodli firmu předat další generaci, a tak od té doby pokračuji ve firmě já.

Projevila se nějak pandemie na Vašem hospodaření?

Ano, projevila se velmi výrazně. My dodáváme více než polovinu naší produkce ryb obchodníkům na zahraniční trhy, zejména do Polska a Německa. Ti zásobují konečné spotřebitele nebo restaurace, které byly kvůli pandemii uzavřeny. Poptávka po rybách opadla natolik, že se tržní cena ryb propadla až pod nákladové ceny. Řada rybníkářů se proto rozhodla ryby nelovit, někdo to v důsledku nouze i prodal pod cenou, aby měl aspoň nějaké tržby. My jsme dopadli ještě relativně dobře, protože jsme část produkce sice prodali pod cenou, ale větší část ryb později s lepší cenou. Bylo to těžké, ale zvládli jsme to. Celá ta situace vedla k tomu, že se významně snížil počet rybích násad. Takže teď jsme sice po pandemii, ale ryb je málo        a poptávka je veliká, zvláště z Polska a Německa.

Dlouhodobě se zajímáte o regionální historii (pernštejnské rybníkářství, heydrichiáda). Jaké nové objevy vykazuje Vaše bádání v poslední době? Souhlasíte např. s tezí, že rybníkáři pomáhali při budování vodní fortifikace pardubického zámku?

Stále se věnuji místu vysílání Jiřího Potůčka ze Silver A v Lázních Bohdanči. Jeho původní antény radiosoupravy Libuše jsem nalezl v roce 2014, ale místo přívodu elektřiny na půdu tohoto domu v Bohdanči (Sádka čp. 148) jsme nalezli teprve nedávno. Pan Libor Pařízek, badatel věnující se této problematice dlouhodobě, už tehdy v době nálezu vyslovil domněnku, že elektřinu mohl Potůček k radiosoupravě vést skrze strop. Mně se to tehdy moc nezdálo, protože jsem si myslel, že je to příliš složité. Ale on měl pravdu, protože jsme skutečně nalezli provrtanou půdovku (cihlovou dlažbu na půdě), pod níž byl v zásypu pod dlažbou vedený kanálek ke straně budovy a dolů o patro níž k rozvodu elektřiny. To je velmi důležité zjištění, protože to dokazuje, jak opatrná byla paraskupina Silver A při výběru místa a jeho ukrytí.

Co se týká fortifikace pardubického zámku, jsem přesvědčený, že na zemních pracích při výstavbě zámeckých valů se rybníkáři podíleli. Jednak stavba těch valů a rybničních hrází je prakticky stejná, pouze valy jsou podstatně vyšší. Hráze rybníků ale na druhou stranu by měly mít jílové jádro zavázané do nepropustného podloží a hráz byla opevněna proti vodní erozi, takže i ty jsou stavebně náročné. Vilém z Pernštejna měl pravděpodobně jednu nebo více skupin rybníkářů-stavitelů, kteří postupovali od jedné rybniční stavby k další. Zámecké valy jsou v mých očích pouze další obdobnou stavbou, která se od stavby rybníků ničím neliší kromě výšky a množství materiálu.

Roku 2021 jste se stal předsedou Spolku pro Staré Město Pardubice. Jaké cíle si klade Váš spolek?

Spolek Starého Města Pardubic byl založen za účelem ochrany movitých i nemovitých památek staré části města Pardubic, usiluje o zachování jejich charakteru a zachování kulturních hodnot Starého Města Pardubic. Účastníme se projednávání a řízení akcí orgánů státní správy, které souvisejí se Starým Městem, zejména pak v oblasti jeho údržby, výstavby, bydlení, podnikání, dopravy a kulturního života. Účastníme se ale i ve správních i jiných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany památek, přírody a krajiny, historické městské zeleně a veřejné estetiky. Jako příklad bych uvedl naše námitky k vybudování spalovny nebezpečných odpadů v Rybitví adresované Ministerstvu životního prostředí, což se dotýká celých Pardubic včetně Starého Města. Řada našich námitek byla pak ministerstvem použita při zamítavém stanovisku k vydání EIA – vyhodnocení vlivu na životní prostředí. Jelikož se tento záměr výstavby spalovny stále vrací v přepracovaných variantách, budeme se mu i nadále věnovat.

Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme Vám mnoho úspěchů v podnikání i v regionální historií a pevné zdraví.

                                                                                                                          Připravil J. Kotyk