Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
INSPIRATIVNÍ KNIHA
„Benedikt Ried a počátky záalpské renesance“ – tak se jmenuje monografie královského werkmistra Jagellonců z pera Pavla Kaliny, vydaná v pražském nakladatelství Academia v roce 2009.
Autor ji strukturoval do 3 oddílů: 1. Osobnost, Katalog staveb a 3. Kontext. V návaznosti na starší monografii Götze Fehra (1961) a starší práce V. Mencla a J. Muka představuje tak největší osobnost královského architekta na přelomu pozdní gotiky a renesance v Čechách. Autor jednoznačně vidí Rieda (Rejta) jako etnického Němce a správně píše: „Snaha z něj udělat Beneše z Loun jistě vypovídá spíše o atmosféře 2. poloviny 19. století než o architektuře samotné.“ (s. 22). Na Riedův německý původ ostatně správně poukázal Z. Winter roku 1906. Příjmení Ried odvozuje Kalina z německého výrazu pro bažinaté rákosí. Již roku 1489 byl královským „baumeisterem“ (stavitelem). V roce 1518 byl klíčovou postavou sjezdu kameníků v saském Annabergu. Zemřel roku 1534 (či 1534?) a je pohřben v chrámu sv. Mikuláše v Lounech. Většina lidí jej zná jako tvůrce Vladislavského sálu na Hradě (včetně jezdeckých schodů) a dostavby velechrámu sv. panny Barbory v Kutné Hoře. Je zobrazen na jižní straně Svatováclavské kaple v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha (asi 1510) se znaky své profese – úhelníkem, odpichovátkem a vyměřovací tyčí. (viz foto 1.)
B. Ried ve Svatováclavské kapli
Ve svém díle mistrně aplikoval geometrii a astronomii. Vypracoval zcela unikátní klenebnou technologii (viz Vladislavský sál). Vytvořil klenby zcela nového typu. Začínal přitom jako fortifikační inženýr (G. Fehr mu připsal opevnění hradů Švihova a Rábí). Novou opevňovací architekturu vyznačovaly první systémy bastionové soustavy viditelné zřetelně i na vodní fortifikaci pardubického zámku (otázce jejího autorství jsem se věnoval dvakrát v loňském ročníku ZKPP, naposled v č. 9-10, s. 330). Je málo známou skutečností, že Ried stavěl kostely i pro utrakvisty (podobojí).
V Kapitole 2. Katalog staveb zmiňuje P. Kalina velmi dobře význam mistrovských kamenických značek (se štítkem) pro stanovení autorství staveb (s. 107 an,) Velmi proto vítám srovnávací badatelskou práci Z. Krejčího, jenž se v poslední době iniciativně věnoval mapování kamenických značek v chrámu sv. Bartoloměje i na pardubickém zámku. P. Kalina si podrobně všiml iniciační role Půty Švihovského z Riesenburka při opevnění Švihova Riedem, zpochybňuje však na základě práce J. Varhaníka Riedovo autorství opevnění hradu Rábí (s. 147). Stejnou iniciační roli sehrál Zdeněk Lev z Rožmitálu při opevnění Blatné, jež E. Šamánková připsala B. Riedovi. Vnuk Jiřího z Poděbrad kníže Karel Minsterberský (v letech 1523-26 nejvyšší ministr) spěchal na Rieda ve věci přestavby hradu Zabkowic (tehdy Frankensteina) na renesanční zámek.
Samostatnou kapitolou je Riedova práce s parléři (políry), např. s Jorgenem na Frankensteině, J. Heilmannem (Annaberg, Most, K. Hora), Paulem (Pardubice, Louny), Filipem z Wimpfen (Louny) atd. Velmi zajímavou partií Kalinovy knihy je pro nás, pardubické historiky, část věnovaná stavební činnosti Pernštejnů v Pardubicích (s. 233-234). Kalina píše o roku 1511 jako roku dokončení opevnění zámku (na Labské bráně je t. r. datována pamětní deska). „Budování města vede podle Kaliny Pavel z Pardubic (J. Sakař jej jmenuje německy Paulem, B. Lůžek mu před časem připsal autorství Riedova projektu chrámu sv. Mikuláše v Lounech). Nešlo o Paula z Rochlitz přítomného roku 1518 v Annabergu? Severní portál chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích (1519) podle Kaliny „jednoznačně odkazuje k Riedovým portálům na Pražském hradě“. Není tedy oprávněná a logická hypotéza, že Pernštejnové Vilém a Vojtěch, nejvyšší hofmistři Jagellonců, iniciovali z prestižních důvodů i práci „králova werkmistra“ B. Rieda a jeho huti v Pardubicích, jak o tom psal na našich stránkách zesnulý ing. arch. Karel Braný, žák známé historičky umění M. Radové-Štikové?
