Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
17.04.2024 16:00

Pardubice včera, dnes a zítra

Srdečně Vás zveme akci pražské pobočky Klubu přátel Pardubicka, která se bude konat ve středu 17.dubna 2024 od 16:00 hodin klubovně Ve Smečkách 25 v Praze. Z Pardubic přijede člen Klubu přátel Pardubicka, průvodce města a znalec místopisu, zkušený a zajímavý vypravěč, pan Ing. Jiří Mareš, CSc. Připravil přednášku na téma Pardubice včera dnes a zítra.

typ akce: Pražská pobočka KPP

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

NOVÉ POZNATKY O PERNŠTEJNSKÉ VÝSTAVBĚ PARDUBIC

obrázek k článku (ke 100. výročí narození Ing. arch. Karla Braného) Tentýž název měla starší studie klasika české památkové péče dr. Jaroslava Herouta z roku 1962, v níž se zaměřil na průzkumy dvou pernštejnských měst – Nového Města nad Metují a Pardubic. Jeho studie se stala opět aktuální v létě roku 2023, kdy se opravovala fasáda domu čp. 77 (Krajské knihovny) včetně jeho boční strany v Zelenobranské ulici. Heroutova studie totiž přinesla m.j. i zaměření tohoto jižního průčelí budovy, jež provedl roku 1957 Ing. arch. Karel Horníček. Již zde totiž začínaly malované niky, dobře známé z Pernštýnova náměstí, Zámecké ulice a první brány do Příhrádku. Herout dokonce uvádí, že nálezy ze Zelenobranské ulice zdokumentovala barevnými faksimile v měřítku 1:1 akad. malířka M. Havelková. Ta se však zatím nepodařila v archivu NPÚ v Pardubicích dohledat, a to i přes veškerou snahu ochotné paní archivářky Š. Mrázové. Dobře se pamatuji, jak uvedená Heroutova studie zaujala před časem mého kolegu a přítele Ing. arch. Karla Braného (1924–1993), jenž na sebe upozornil roku 1976 svou pozoruhodnou knihou o Novém Městě nad Metují, vydanou nakladatelstvím ODEON. Zde zúročil své stavebně-historické průzkumy z let 1951–54 v tomto pernštejnském městě. Byl to on, kdo zrekonstruoval severní stranu novoměstského náměstí do její původní, tedy pernštejnské podoby. Nebyl tehdy nikdo povolanější, kdo mohl provést na základě Heroutových průzkumů porovnání pernštejnské výstavby v N. Městě a v Pardubicích. V letech 1977–92 podrobně mapoval při svých návštěvách Pardubic naši památkovou rezervaci včetně zámku, jenž byl tehdy nedůstojnou ruinou. Pamatuji se na jeho velké badatelské nadšení, když v 90. letech objevil v mé přítomnosti obrovský společenský sál pod střechou zámku srovnatelný rozměrově s Vladislavským sálem na Pražském Hradě a majícím evidentně stejného autora, tj. Benedikta Rieda, královského werkmistra Jagellonců (†1534). Dnes je tento sál podle projektu arch. E. Jiřičné připravován pro velké kulturní akce.

V únoru t. r. vzpomínáme nedožitých 100. narozenin Karla Braného (nar. 16. 2.
1924 ve Vyšším Brodě). Jako absolvent fakulty architektury ČVUT v Praze a žák
doc. Dr. M. Radové-Štikové, specialistky na obor sklípkových kleneb (Pardubice je
nabízejí m.j. na zámku, v domech U Jonáše a U Bílého koníčka) se intenzívně zajímal
spolu se svou vídeňskou příbuznou Charlotte Fritzovou o genealogii Pernštejnů.
Kromě už výše zmíněných výzkumů v N. Městě zřídil i podrobnou dokumentaci
hradu Frankenštejna v polském Slezsku (Zabkowice Sl.) Byl též výborným znalcem
výstavby pernštejnských měst na Moravě (Prostějova a Tovačova) i tamějších fortifikací
(Pernštejna a Helfštejna). Jeho zaměstnání v Čs. vědecko-technické společnosti 

(ČSVTS) a osobní kontakty s dnes již zesnulými klasiky památkové péče D. Líbalem
a J. Mukem mu umožnily studium nejen pardubické památkové rezervace, ale i vytvoření
modelu pernštejnských Pardubic, jenž zůstal bohužel v jeho pozůstalosti
ve vilce v Praze-Krči (Nová cesta čp. 383/11). Jeho předčasná smrt v roce 1993 přerušila
jeho bádání, ale všechny další objevy v Pardubicích potvrdily jeho závěry
o pernštejnském urbanismu našeho města. Týká se to i jeho úvah o vztahu prvního
pernštejnského stavitele Paula k B. Riedovi, největšímu evropskému formátu v oboru
vodních fortifikací, jenž roku 1518 předsedal v saském Annabergu sjezdu kameníků.
Není náhodné, že na seznamu účastníků tohoto sjezdu figuruje i Paul von Rochlitz,
jediný kameník tohoto křestního jména. Jde s vysokou mírou pravděpodobnosti
o onoho pozdějšího Pavla z Pardubic, jak jej nazval zesnulý lounský archivář B. Lůžek,
onoho Paula, jenž realizoval jako Riedův parléř (polír) pernštejnské Pardubice
po požáru z roku 1515. Riedovo tvarosloví uplatněné např. na oknech pardubického
zámku či na severním portálu chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích vypovídá vcelku
jasnou řečí bez ohledu na neexistenci písemných dokladů sešrotovaných s celým
pernštejnským archivem v 19. století. Naštěstí však dochované umělecké veduty
(např. Willenbergova z roku 1602 či vyobrazení starého zámku v Chlumci nad Cidlinou
jako předobrazu k pardubickému zámku (či tzv. Burjanova báseň) mluví o pernštejnském
urbanismu jasnou řečí i přes propast věků…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem