TURISTICKÁ KAUZA ŘEDITELE PARDUBICKÉHO CUKROVARU

Nyní se věnujme práci ředitele A. Žohy v Klubu českých turistů (KČT). 10/  Zápis z 8. března 1939 z 32. Valné hromady pardubického odboru KČT uvádí, že za jednoho z registrovaných členů výboru byl do výboru navržen a posléze zvolen A. Žoha. Na ustavující schůzi pardubického odboru KČT 4. dubna 1939, byl dokonce A. Žoha zvolen předsedou odboru. Ve svém příspěvku upozornil, že vojenská plovárna na Chrudimce přejde do majetku pardubické obce, proto by nemělo do turistické plovárny zbytečně investováno. Bylo navrženo, zakoupení pozemků u Seče a zřízení turistické osady. Na schůzi 2. května 1939 bylo konstatováno, že na Seči bylo zakoupeno 6 korců pozemků za 6 tisíc K (1 korec za 1 tisíc K)     a koupě byla schválena. Již 25.5. t.r bylo jasno, že se kauza nákupu nevyvíjí dobře, údajně vinou chrudimského odboru KČT (konkrétně p. Žídka, který celou věc brzdí). Bude tedy jednáno s okresním hejtmanem a Okresním úřadem (OÚ) v Chrudimi. 5. června t.r. ještě koupě pozemků na Seči nebyla schválena OÚ Chrudim. Odbor KČT Chrudim navrhl za pozemky dvojnásobnou cenu 2 000 K za korec, protože pardubický odbor KČT zvýšil cenu na 2 100 K za korec. 9. června chrudimský odbor KČT přišel s novým návrhem – rozdělit pozemky na Seči mezi oba odbory. Chrudimský odbor pak vezme své námitky u OÚ v Chrudimi zpět, když město Seč schválí koupi od pardubického odboru. Ten se však usnesl, že na takové dělení nepřistupuje         a trvá na ceně 1 000 K za korec. Ustoupí od koupě jen tehdy, když chrudimský odbor nahradí vzešlé výlohy 12 500 K. 10. července byl přečten dopis starosty a městské rady v Seči, že místo koupě nabízí pronájem pozemků. V debatě zaznělo, že nájem na 20 – 30 let by musel být schválen OÚ a že s výší nájmu by zase vypukly tahanice s chrudimským odborem KČT. Bylo usneseno, že na Seči nebude nic podnikáno, pokud pozemek nebude majetkem pardubického odboru. Vzhledem k růstu cen dřeva bylo navrženo zakoupit kulatinu za 15 -20 00 K, jež by se mohlo uplatnit případně na Seči nebo pardubické plovárně. Jednatel J. Ondráček přečetl článek z „Chrudimských novin“ (č.25 z 24.6.1939), kde byl „hrubě napaden“ předseda pardubického odboru KČT Ing. Žoha. Noviny byly postoupeny ústředí KČT do Prahy.

            Podívejme se na tento článek s názvem „K záležitosti kupu pozemků pro tábořiště KČT ne sečské přehradě“. Autor (podepsaný jako ask jeho identifikaci viz dále) konstatoval, že už roku 1936 chtěl chrudimský odbor KČT získat pozemky na Seči. Chrudimský rodák starosta Seče p. Borovec je nabídl ke koupi předsedovi chrudimského odboru KČT řediteli Tamchynovi. Bylo sjednáno, že oba odbory (pardubický i chrudimský) zakoupí nabízené pozemky za sníženou cenu, tj. 1 tisíc K za korec. V knize zápisů pardubického odboru KČT o této dohodě není ani zmínka). Člen pardubického odboru p. Vlad. Jakoubek však zajel do Seče osobně s kupní částkou 6 tisíc. Částku vyplatil, vše bez vědomí chrudimského odboru KČT. Ve veřejné vyhlášce byl jako kupec uveden jen pardubický odbor. Byla svolána schůzka obou odborů na OÚ v Chrudimi za přítomnosti náměstka okresního hejtmana dr. Hořejše a referenta okresního výboru dr. Pořízka. Dr. Hořejš vyzýval oba odbory k dohodě. Chrudim odmítla nabídku participace na ploše pozemků v poměru 3 ku 1 pro zřejmou nevýhodnost. Pražské ústředí KČT vyzvalo pardubický odbor, aby „v prestižním zájmu vlastní instituce“ se snažil s Chrudimí dohodnout. Hrozilo reálné nebezpečí, že pozemky by mohl získat soukromník na úkor obou odborů KČT. Závěr článku byl jeho vyvrcholením. Aniž někoho jmenoval, autor napsal: „Překvapilo nás, když jsme zvěděli, že se jeden p. funkcionář klubu vedle svého občanského povolání presentoval význačně exponovanou funkcí Národního souručenství… V tomto jednání mělo být od zdůrazňování funkce NS upuštěno.“ Autor tedy odmítl politické ovlivňování kauzy jako evidentní střet zájmů A. Žohy, aniž jej jmenoval a jak už bylo konstatováno výše, aniž se podepsal. Šifra ask. však evidentně poukazovala na předsedu Národní odborové ústředny zaměstnanecké (NOÚZ) 11/  Antonína Soukupa. 12/  Anonci na činnost NOÚZ v Chrudimi obsahovalo totéž číslo Chrudimských n ovin, jež psalo o pozemcích na Seči.

            Jak dále reagoval pardubický odbor KČT? 26.7.1939 proběhlo jednání s chrudimským odborem KČT za přítomnosti 4 členů ústředí, a to bez výsledku. 10.11. t.r bylo oznámeno na výborové schůzi pardubického odboru KČT, že Sdružení pro zvelebení kraje u Seče ( se sídlem v Čáslavi) žádá o příspěvek. Padl návrh na finanční příspěvek 50 K s tím, aby toto sdružení intervenovalo v Chrudimi, a to ohledně „sečské kauzy“. Byl schválen návrh, že pardubický odbor KČT prodá zakoupený sečský pozemek župě Železnohorské, když chrudimský odbor vezme zpět všechny námitky proti schválení koupě městským zastupitelstvem v Seči u OÚ v Chrudimi. Na schůzi 13.12. byly přečteny dopisy „ohledně Seče“. Dr. Pospíchal měl vypracovat podání na OÚ v Chrudimi a Zemský úřad (ZÚ) v Praze. Kauza se protáhla až do roku 1940, kdy 7.2. po přečtení dopisů „ohledně Seče“ rezignoval Ing. A. Žoha na funkci předsedy pardubického odboru KČT. Oznámil, že totéž udělal i předseda chrudimského odboru. Jednání na ústředí charakterizoval jako patově nerozhodné. Jako důvod své rezignace uvedl, že „záležitost Seče a jeho urážlivé napadení v Chrudimských novinách pro něho osobně jako krajského vedoucího NS stalo se záležitostí velmi trapnou.“ Rezignace byla přijata. Na žádost p. Valeše zůstal Ing. Žoha členem výboru pardubického odboru (podle následujícího a dalších zápisů v knize zápisů se však již žádné další schůze nezúčastnil). Zdá se, že ani po válce nebyl popotahován za žádnou aktivní kolaboraci s nacisty. Po únoru 1948 se 22. března odstěhoval z Pardubic do Dolního Bouzova na Mladoboleslavsku, kde jeho stopy mizejí…

            A závěr? 8. dubna 1940 bylo na schůzi výboru pardubického odboru KČT konstatováno, že dopisy zaslané starostovi Seče byly vráceny s tím, že adresát je ve vazbě gestapa. Byl přečten dopis OÚ v Chrudimi, že koupě pozemků od města Seče pardubickému odboru se neschvaluje. Městská rada v Seči oznámila, že odvolání proti rozhodnutí OÚ v Chrudimi nepodá. Odbor konstatoval, že tímto jednáním jsou ztraceny příspěvky a dary ve výši skoro 250 tisíc K. Pardubický odbor KČT se usnesl, že na schůzi župního výboru podá návrh na vyloučení p. Žídka z chrudimského odboru z Klubu českých turistů vůbec. Jak poučné i pro dnešek!!!

Poznámky:

1/         J. Kotyk, Český fašismus v Pardubicích a na Pardubicku v letech 1926 – 39, vyd. OFTIS a    HÚ FF Univerzity v Hradci Králové roku 2015.

2/         Archiv města Pardubic, matrika domovsky příslušných v SOkA Pardubice.

3/         Tamtéž.

4/         Viz J. Kotyk (práce z pozn. 1), s.125. Žoha byl předtím členem Gajdovy Národní obce fašistické (NOF), jež roku 1936 prohlásila obranu ČSR za svou prioritu. Přípravný výbor NG 43 v čele s pozdějším předsedou revolučního ONV v Pardubicích z května 1945 PhDr. A. Blahoutem žádal Okresní úřad o vyjádření k politické spolehlivosti m.j. i A. Žohy.

5/         J. Kotyk, cit. publikace, s.128. Národní sjednocení vzniklo již roku 1935 z nár. dem. strany K. Kramáře a F. X. Hodáče, Národní ligy F. Schwarze (bývalého člena NV v Pardubicích roku 1918) a J. Stříbrného a Národní fronty J. Měšťana jako ohlas na t. zv. insigniádu v listopadu 1934. Ustavující schůze se konala 25. dubna 1935. Jako jediné hlasovalo NS proti pres. volbě E. Beneše v prosinci 1935. Jeho zahraniční politiku považovalo za nespolehlivou pro zabezpečení ČSR do budoucna. Svůj první sjezd konalo NS v Praze v červnu 1937. Podrobněji viz slovník Český antifašismus  a odboj, vyd. NV Praha 1988, s-248-250.

6/         J. Kotyk, cit. publikace, s.131.

7/         Tamtéž, s.134-135.

8/         Tamtéž, s.140. Více o SNJ slovník, uvedený v pozn. 5, s. 439-441. Strana se přikláněla k t. zv. autoritativní demokracii.

9/         Cit. slovník, s.250-253 (také o NSP).

10/       Základním pramenem je III. kniha zápisů pardubického odboru KČT od 20.4.1933 do 23.10.1941 deponovaná v SOkA Pardubice.

11/       Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOÚZ) byla jediná povolena odborovou centrálou v protektorátě. Byla podřízena Národnímu souručenství (NS), jejím tiskovým orgánem byla Národní práce, jejímž šéfredaktorem byl V. Ryba. Prvním předsedou NOÚZ byl dr. A. Zelenka. Více o NOÚZ cit. slovník, s.244-247.

12/       Sekretariát chrudimské NOÚZ byl v Dělnickém domě v Chrudimi III., kde pracoval          i A. Soukup.

            Děkuji za účinnou spolupráci Mgr. P. Mückemu (SOkA Pardubice) za získání genealogických údajů A. Žohy a svému bratrovi Doc. Ing. J. Kotykovi, CSc. za zprostředkování „sečské kauzy“ z knihy zápisů.