Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
JAK SE V PARDUBICÍCH VOLILO ZA PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY Díl 7. Parlamentní volby v roce 1929
Historický exkurz
Parlamentní volby v roce 1929 byly třetími v éře první Československé republiky. Navazovaly na volby do zemských zastupitelstev, které skon aly o rok dříve a dopadly výrazně v neprospěch vládní koalice občanských stran. Vládní koalice se proto rozhodla, že využije hospodářské konjunktury, která na koci dvacátých let vrcholila, a konání voleb uspíšila o dva roky. Zájem na dřívějším termínu měla především agrární strana, která výrazně strádala absencí Antonína Švehly, který se v té době potýkal s vážnými zdravotními komplikacemi. Proti předčasným volbám se zpočátku stavěla lidová strana, která v předešlém roce utrpěla výraznou volební porážku. Svůj názor představitelé nejsilnější křesťanské strany u nás změnili díky připomínání svatováclavského milénia, které naopak pozice křesťanských politických subjektů spíše posilovalo. Velkým otřesem pro nesourodou vládní koalici se také stala tzv. Tukova aféra, v níž jeden z čelných představitelů Hlinkovy slovenské ľudové strany Vojtech Tuka napadl ústavnost rozhodnutí o začlenění Slovenska do společného státu. Ve volbách poprvé nemohli hlasovat příslušníci ozbrojených složek – armády a četnictva. Vláda příslušným zákonem sledovala omezení nebezpečí politické agitace mezi členy ozbrojených složek ČSR.
O vyhlášení přesného termínu voleb požádal prezidenta Masaryka předseda vlády František Udržal. Datem plebiscitu se tak stal 27. říjen 1927. Oproti předchzím zvyklostem proběhly volby do poslanecké sněmovny i do senátu v jeden den. Voliči v Československu tak na konci října svými hlasy vybrali 300 poslanců a 150 senátorů do zákonodárného sboru. Ve světle volebních výsledků ve volbách výrazně uspěly, podobně jako o rok dříve, levicové demokratické strany – sociální demokraté a národní socialisté. Naopak na krajní levici došlo k výraznému úbytku hlasů, u KSČ se totiž projevily následky dokončení radikalizace strany a jejího výrazného zeštíhlení o umírněné příznivce komunistických myšlenek. Naopak další úbytek hlasů zaznamenali Lidovci. V rámci německých stran opět uspěly levicové subjekty – zejména němečtí sociální demokraté. Mezi nacionalistickými stranami německé menšiny posílila Německá národně socialistická strana dělnická, která se otevřeně hlásila ke spolupráci s nacistickou NSDAP. V celkovém součtu ztratila vládní koalice ve srovnání s předchozími stranami 13 křesel. Patrně největší komplikací však byla ztráta parlamentní většiny v momentě, kdy se ze slovenských lidovců stala strana opoziční. Proto se kabinet, který opět sestavil agrárník František Udržal, rozrostl o české i německé nekomunistické levicové strany a vysloužil si označení vláda široké koalice.
Volby v Pardubicích
V Pardubicích se k urnám dostavilo více než 35 tisíc oprávněných voličů (přesně 35 491). Výrazně nejvíce hlasů obdrželi sociální demokraté, kteří jich získali více než 9 tisíc (9389) následovaní národními socialisty, kteří obdrželi o více než tisíc hlasů méně (8030). Na třetím místě se umístili agrárníci se ziskem 7413 hlasů. Další trojice stran skončila s výrazným odstupem, když se jejich volební zisk pohyboval mezi dvěma a třemi tisíci hlasů – KSČ (4. místo, 2798 hlasů), lidovci (5. místo, 2611) a národní demokraté (6. místo, 2545). Relativně slušný výsledek pak zaznamenali živnostníci se ziskem necelých dvou tisíc hlasů (7. místo, 1992). Další kandidující politické subjekty nezaznamenaly výraznější zisk, vždyť osmá Liga proti vázaným kandidátním listinám obdržela pouze 450 hlasů. Jako zajímavost z volebních statistik je pak možné uvést 116 hlasovacích lístků, které patřily nacionalistické Hlinkově slovenské ľudové straně. Pardubické volební výsledky tak z velké
části kopírovaly celostátní hodnoty, avšak jako tradičně se nadprůměrného počtu hlasů dočkala v Pardubicích vždy poměrně silná národní demokracie.[1]
[1] Výsledek voleb do posl. sněmovny na II. volebním kraji, Rudý východ, roč. 10/1929, č. 45 ze 7. listopadu 1929, s. 2.
