Zveme Vás
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
12.05.2024 08:35
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
15.05.2024 18:00
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
19.05.2024 07:05
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Pardubičtí studenti v roce 1956
V roce 1956 byla celá veřejnost frustrována odhalením komunistických zločinů, kterým se tenkrát říkalo "porušování socialistické zákonnosti". Vzrůstalo sebevědomí a předvědčení, že je nutno zabránit, aby se něco takového opakovalo. V SSSR, v Polsku a Maďarsku byli propuštěni političtí vězni, došlo k prvním rehabilitacím, ke slovu se přihlásili dříve věznění spisovatelé i politici (Solženicyn, Gomulka aj.). U nás v Československu však panoval hřbitovní klid a tuhý stalinský režim, který reprezentoval A. Novotný a jeho klika. Pod povrchem tohoto klidu však rostl odpor. Tento odpor do značné míry reflektovali i vysokoškolští studenti a jejich profesoři.Na Vysoké škole technologické v Pardubicích se i někteří profesoři začali vyjadřovat zcela bez zábran (např. prof. ing. PhMr. Alois Novotný, organický chemik, spolupracovník prof.O. Wichterleho, autor 21 patentů, spoluautor 1. čs. polyamidového vlákna). K našemu překvapení i někteří učitelé marxismu - leninismu jako dr. Sítek začali produkovat to, co stalinista Antonín Novotný nazýval "poťouchlé poznámky intelektuálů". Vedoucí katedry ML dr. Kůrka na všechny tyto projevy reagoval výhrůžkami typu: "Jste prohnilí liberálové, dělnická třída s vámi zatočí" apod. Koncem října 1956 vypuklo v Maďarsku protikomunistické povstání. Začalo tím, že maďarská StB rozstřílela pokojnou demonstraci většinou mladých lidí, takových, jací jsme byli tenkrát my. Boje v Maďarsku pokračovaly a student Jan Ihm ze III. ročníku začal organizovat celoškolskou schůzi k tomuto tématu. Říkal, že s povstalci musíme vyjádřit solidaritu a komunistům ukázat, jak smýšlíme. S tím jsme všichni souhlasili. Byla to však provokace StB. Jan Ihm byl jejím agentem (krycí jméno Shakespeare - viz Kompletní seznam spolupracovníků StB, 1. díl, Rudé Krávo, č.13 -1992, s.52). Jako syn esesáka sloužil estébákům.
Schůze se sešla, byla na ní celá škola. Ozývalo se dupání, pískání, poíouchlé dotazy. Soudruh Kůrka předvedl svůj oblíbený repertoár. "Prohnilí liberálové, pěst dělnické třídy, kontrarevoluce, revizionisti, sociálfašisti" atd. atd. Následoval hromadný a demonstrativní odchod téměř všech studentů.
V neděli 4. listopadu zahájily sovětské tanky útok na Budapešť. Ze 3. na 4. listopadu v noci začalo zatýkání i na území ČSR. V první vlně nás v Pardubicích bylo zatčeno 7 studentů, další následovali později, dle udání konfidentů J. Ihma a dalších. Studenti byli zatýkáni i na jiných školách, v Praze, v Brně a jinde. Vím o jednom případě studenta medicíny v Praze, kterému se podařilo utéci za hranice, jiný student medicíny v Brně (syn prof. Herčíka) byl na útěku dopaden. Já byl zatčen asi ve 4 hod. ráno 4. listopadu komandem StB. Počínali si ústně stejně jako gestapo. Mohu to potvrdit, přepad našeho domu gestapem za války mám stále v dobré paměti. Stejné ksichty, stejné manýry. StB mne odvezla k výslechu, kde mi řekli, že budu vyslýchán jako svědek. Na mou otázku, zda svědci u nás musejí stát s rukama vzhůru, mi bylo řečeno, že mě ty srandičky brzy přejdou. Vyptávali se mě na různé nesmysly, např. s kterou holkou chodím apod. a tak to trvalo celý den. Na noc jsem byl umístěn v cele se zakrytým oknem a bachař mne stále budil. Prý musím spát jenom na zádech a ruce položené na pokrývce. Do očí mi ze stropu svítilo ostré světlo. Ráno mě odvedli znovu k výslechu. Tehdy už řekli, že jsem obviněn, ale neřekli z čeho. Později mi přečetli výpovědi mých kamarádů a jak jsme pak zjistili, všechno si estébáci vymysleli. Nikdo z nás sedmi proti kamarádům nic, o čem bychom si mysleli, že jim může uškodit, neříkal. Všechno byla estébácká lež. Až později, nevím už který den, mi dali nějakou injekci a já byl jako opilý a z nosu mně tekla krev. Bylo mi všechno jedno a tak, když řekli, že mi zavřou rodiče, pokud se nepřiznám, tak jsem jakés takés přiznání podepsal. Přiznal jsem, že jsem se hodlal účastnit demonstrace za lidská práva, což ani v komunistickém režimu nebylo trestné.
Podobné drastické vyšetřování zažili i moji kamarádi. Byli jsme v izolaci, o světě jsme nic nevěděli a tak např. Vladimíru Janouškovi, studentu z naší skupiny, říkali, že je venku stanné právo a jestli nepodepíše, zastřelí ho. Stále na mě vymáhali, kdo demonstraci organizoval. Protože jsem nechtěl prozradit J. Ihma (nevěděl jsem, že je to jejich agent), přiznal jsem, že já sám.
U soudu jsem dostal 3 roky za "spolčení k podvracení republiky". Po odvolání k Nejvyššímu soudu jsem dostal 2 roky, protože se zmírnil trestní zákon. Po odsouzení jsem byl ještě půl roku držen v samovazbě a dále vyšetřován kontrarozvědkou. Skutečný smysl tohoto došetřování byl ten, že se mě snažili získat jako agenta. Když zjistili marnost svého počínání, byl jsem poslán do uranového lágru Bytíz, kde jsem trest dosloužil.
V dubnu 1969 jsem byl společně s kamarády rehabilitován, v době Husákovy normalizace opět "odrehabilitován". Po listopadu 1989 opět rehabilitován a jak doufám, již definitivně. To málo, co se mi proti bolševikovi podařilo udělat, jsem vykonal až později, pod vlivem hrůz, které jsem viděl a zažil. Za to jsem však trestán nebyl. Už jsem totiž nebyl studentík a hned tak každému SS - estébákovi nenaletěl.
Agent Jan Ihm (nar. 19.7. 1935) žije v Brně, někteří estébáci z našeho případu též žijí, rovněž prokurátoři a soudci. Není mi známo nic o tom, že by byl před soud postaven jediný udavač, jediný soudce, jediný prokurátor z našeho procesu.
Poznámka :
Případ byl popsán v období 1968 - 69 dvakrát v tisku - Karlem Steigerwaldem v Literárních listech 11.7. 1968 / č.20 s názvem "Nižší princip mravní", (s.8) a Listech 24. 4. 1969 /č.16 Vilémem Hejlem s názvem "Proces o starý stín" (s.5). V. Hejl jej zmínil i ve své společné práci s Karlem Kaplanem "Zpráva o organizovaném násilí" (vyd. 68 Publishers Toronto 1986, s.159 a odkaz v pozn. 60).
