Zveme Vás
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
12.05.2024 08:35
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
15.05.2024 18:00
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
19.05.2024 07:05
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Josef Šmaha – divadelní herec a režisér (2.8.1848 - 11.5.1915)
Každá vzpomínka na stazá časy zanechá v nás zvláštní pocit obdivu, nostalgie, zaujme nás dobová atmosféra nebo upoutají ještě další zajímavosti, které souvisí s původním námětem. A vzpomíná-li Člověk života a světa znalý, platí to dvojnásob. Takový byl kdysi ještě kočovný herec a později znamenitý režisér, který léta svého mládí prožil v Pardubicích.
Bližší označení prvního dějství? Jak jinak snad ani nemůže být - tolikrát a v jiných případech už uváděny hostinec Na Veselce. Ale nepředbíhejme. Nejprve něco z osobního života mladého Šmahy, který byl již při narození jakoby poznamenán bouřlivým rokem 1848.
Student reálky v Pardubicích jako každý jiný. A přece ne tak doslova. Škola, na ulicích vojáci na koních, koňská dostihy - to sice bere s jakousi samozřejmostí, kterou poskytuje tehdy asi sedmitisícová město. Ale už ve svých třinácti až Čtrnácti letech přivydělává si hodinami dokonce několika předmětů, která dává spolužákům ze zámožných rodin. A s penězi nakládá více než prozíravě. Sám pak chodí na hodiny hry na housle. Však později, jak se ukáže, znalost hudby mu vedle Činohry dá uplatnění taká u opery. Pak má na tom tak trochu podíl pan profesor Jaksch. Už tenkrát mu při přednesu na pódiu předpovídá, že jednou z něho bude komediant. Zná totiž taká jeho výstupy na studentských večírcích.
Šmaha častokrát zevluje s kluky před Veselkou, aby, když přijedou herci, pomohl s odnášením kufrů a rekvizit. To už je ale poznamenán divadlem natolik, že potajmu chodí na představení za přivydělaná peníze a má před sebou vidinu jevištního umělce. Byty Šmahových v Karlově ulici, u Zelená brány a u Lernetů zapisují se mu do paměti v souvislosti s nejrozmanitějšími klukovskými kousky. Později přibývá úniků za herci, kteří přijíždějí do Pardubic/ aby pomáhal nejen shánět materiál na výpravu, ale dokonce aby mohl při představení statovat. Ovšem domov je taká místem, kde se setkává s neustálými otcovými zákazy. Myslí to zcela vážně. Chce, aby se z něj stal dobře zajištěný mašinfíra. Sám to dotáhl vlastní pílí u pardubicko-liberecké dráhy ze řemeslníka přes mistra až na šáfa dílenského pro vozu.
Scénář nikterak mimořádně dlouhého života píše si Šmaha sám. Do hostince Na Veselce přijíždí skupina Arabů, kteří před vádějí své akrobatické umění. Jsou snad spřízněni s jejich předchůdcl, které před několika léty najal ředitel Sttígr pro vystupování při hrách v Praze ve Stavovském divadle? Pro pardubické hlediště, složené z nejrozmanitějších vrstev, je to ale nebývalá podívaná. I když Praha byla na tyto produkce zvyklá dávno před tím. A ještě mnohé jiné komediantské kousky se v hlavním městě předváděly k nemalému obdivu. Eskymácká /pochybného původu/, živá siamská dvojčata, lidé bez paží a ještě řada všelijakých vynálezců nejrozmanitějších kuriozit
Když se 5mana dostane mezi Araby na jeviště před obecenstvo, ač u spolužáků to pak na jistou dobu zanechá posměch, je jeho sebevědomí ještě o něco výše* E dalšímu vzestupu vlastně nepřímo napomůže tehdejší podnikavý majitel Veselky, který postaví Odeon se sálem pro plesy a divadlo.l/ A přijíždí s několika herci také František Josef Čížek* Po skončení třetí třídy reálky rána nejtěžší. Umírá maminka. Pak přece jen načas v dílnách dráhy, ale rozhodne s konečnou platností rezignace otce a v lednu roku 1864 odjíždí Smaha s nově ustavenou společností Čížkovou s gáží 18 zlatých na první štaol do Nového Bydžova. A je těch hereckých zaměstnání mnoho* Blažkova divadelní společnost, Společnost Pavla Švandy ze SemČic 2/ a z těch ne j významně jších dále Městské divadlo v Plzni, Švandovo divadlo na Smíchove, Prozatímní divadlo a meta nejvyšší - Národní divadlo v Praze Pro úspěchy své, ale též k proslavení Českého divadla zajede si několikrát do světa* V Berlíně v Theater Unter den Tanden režíruje premiéru Prodané nevěsty 4/, za divadlem cestuje za oceán do New Torku a Chicaga, kde nadšeně vítán našimi krajany sklidí velký obdiv a uznání* Navštíví také Londýn. V Miláně, které odedávna bylo proslulé věhlasem hereckého umění a mistrovského zpěvu, vychutná si dojmy ve slavné „La Scale", která ještě dále obohatí jeho zkušenosti* Nemine ani Vídeň. Jméno Josefa Smahy je dokonce několik let uváděno jako jméno ředitele Národního divadla v Sofii. Má scénu jak Činoherní, tak operní 5/. "Ano, ten Cech Smaha není Člověk ledajaký, zazní z několika povolaných míst. Jenom město jeho dětství a mládí s hereckými prvopočátky si tu poctu v té době snad jaksi ani neuvědomuje. Ale tak už to bývá.
Zbývá ještě dodat, že tento význačný český herec a režisér se narodil v Praze a místem jeho posledního odpočinku je Tábor. Ale pro to všechno by bylo nespravedlivé nezařadit ho do historie pardubického divadelnictví.
1) V té době Pardubice neměly budovu samostatného divadla a divadelní život se soustřeďoval na Veselce. Městské divadlo v Pardubicích zahájilo až 11.12.1909.
2/ Ké společnosti Pavla Švandy ze Semčič přišel v necelých 19 lotech.
3/ V pražském Národním divadle byl jmenován režisérem v rooe 1884.
4/ Premiéra Prodané nevěsty v Theater Unter den Linden byla 1. 7.1893, tedy před 100 lety.
5/ V Sofii působil u Národního divadla celkem 4 roky.
- Josef Smaha: Dělali jsme divadlo /František černý/, nakladatel. Kruh Hradec Králové, rok 1982
- Václav Vydra: Má pout životem a uměním, vydavatel Melantrich v roce 1976
- Antonín Novotný: Staropražští komedianti a jiná atrakce, vydavatel Atlas Praha, rok 1944.
