Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Ještě případ dvou záhadných vražd
Tedy jedné, protože o té druhé nevím zhola nic. Ale u první nás bylo mnoho, kteří jsme se nechtěně stali statisty v tomhle nejasném případu. Všichni studenti tehdejší obchodní akademie, strojní průmyslovky, gymnázia i reálného gymnázia.
Akce "Balíčky" se uskutečnila před vánoci 1949, byl jsem v septimě reálky a protože ve školním roce 1950-51 jsme byli vystěhováni z budovy na Smetanově náměstí do "Mauthausenu" pověstné ředitelky Rajtmajerové v ulici Slovenského povstání, vím to naprosto přesně. 1/Balíčky připravovali studenti nižších ročníků obchodní akademie a ti také odnesli persekuci po odhalení "letákové" aféry. Letáky...
Byli prý to strojem psané lístečky s textem "Pozdrav od strýčka z Ameriky" nebo "Příjemné vánoce přeje UNRRA". Ostatně, většina tehdy vzácného obsahu zřejmé skutečně pocházela ze zásob, dodaných v letech 1945 až 1948 touto humanitární organizací. Zatýkání dětí pro tenhle "zločin" vyvolalo v Pardubicích nejen rozhořčení a nesouhlas, ale i vlnu strachu. O podílu studenta Krátkého na odhalení "protistátního spiknutí" se hovořilo proto, že jako přední svazácký funkcionář obchodní akademie velel téhle brigádě mladších spolužáků. Opravdu to klidně mohl být on, i když se mu jistě nikdo o letácích nezmínil: mohl na to přijít sám, protože "konspirace" patnáctiletých dětí byla na úrovni hry na četníky a lupiče. Nakonec to ani nemuselo být, protože po rozbalení prvního balíčku nebylo těžké zjistit, kde a kým byl balen. Ale to jsou všechno hypotézy.
K vraždě studenta Krátkého ale nedošlo za rok nebo za dva po této události, ale za dva nebo tři měsíce v únoru nebo březnu 1950. 21 Den potom jsme neměli vyučování, ale konalo se plánované celoškolní "pochodové cvičení". Už na ulici jsme se z místního rozhlasu dověděli, že byla spáchána vražda "armádní pistolí ráže 9mm" a že se hledají svědci. Totéž bylo odpoledne na plakátech, vylepených na všech nárožích a podepsaných "Mísař - bezpečnostní referent". Prý za publikaci události dostal později pořádný nos. 3/
Pohřeb Krátkého byl pompézní. Žáci a studenti ze všech škol byli nakomandováni na náměstí před divadlo a nad rakví promluvil tehdejší ministr školství a kultury prof. Zdeněk Nejedlý. Zastřeným hlasem vzdal čest padlému mladému revolucionáři a projevil přesvědčení, že podlí vrazi, přisluhovači imperialistů, budou dopadeni a po zásluze potrestáni.
Asi dva dny potom se na reálce přestalo dopoledne vyučovat. Profesoři nepřišli na hodiny. Když se dlouho nic nedělo, odsunuli jsme v naší třídě lavice ke zdi a začali hrát fotbal, přerušovaný jen občasným hlášením školního rozhlasu, že ta a ta třída se má dostavit do kanceláře tajemníka ředitele. Hlavní vchod budovy byl uzamčen, ven se nedostal nikdo. Protože první volali nejnižší třídy, došlo na nás až v pozdním odpoledni. Zvědaví, o co jde, jsme se shromáždili v chodbě v přízemí, kde nám školník přikázal, abychom odložili tašky a kabáty a šli do kanceláře. Odtud nás potom jednoho po druhém vyvolávali spojovacími dveřmi do ředitelny, odkud se nikdo nevracel. Proto jsem byl skoro vyděšen, když došla řada na mě a já se ocitl v úplně zatemněné ředitelně plné kouře, kde mi v zápětí šlehl do očí ostrý reflektor. Neviděl jsem nic, ve tmě za ním se pohybovaly jen červené ohníčky cigaret.
Znal jsi Krátkého? Kdys ho viděl naposledy? O čem jste spolu hovořili? Svléknout do půl těla! Co ti říkal? Otočit! Ještě jednou! Kdes byl, když ho zastřelili? Všechny tyto otázky a příkazy se ozvaly skoro najednou z různých míst.
Nebyla to hezká chvíle. Krátkého jsem ale neznal, nikdy v životě jsem s ním nemluvil ani nepřišel do styku. Přesto se mi hrozně ulevilo, když jsem s košilí a svetrem pod paží vypadl dalšími dveřmi na chodbu. Ti, co byli přede mnou, tam už čekali ustrojeni, zamlklí a pobledlí. Když byla celá třída pohromadě, vypustil nás školník z budovy a zamkl za námi. Nebylo mi jasné, co tohle vyšetřování mělo přinést. Vždyť ti chlapi museli být z těch dvou až tříset kluků, kteří jim několik hodin pózovali polonazí, zblblí víc než my. Takže jsem se druhý den šel zeptat pana Kadlece. To byl dobrý přítel mého otce, vrchní inspektor kriminální služby, dvoumetrový chlapík, starý policajt před penzí. "Vraždy, požáry, loupeže" sídlily tenkrát v místech, kde je dnes bistro "Herba" u divadla.
"Strýc Karel" byl bez humoru. Nevěděl, proč nás svlékali. Případ začali řešit hned po činu, ale ráno jim ho odebrala Státní bezpečnost. Zůstaly jenom desky s dokumentací, pořízenou ještě v noci. Situační plánek místa činu s vyznačením nalezených stop a tři fotografie mrtvého mladíka v dlouhém koženém kabátě, ležícího u branky plotu. U jeho pravé ruky se válela pistole, jejíž detailní snímek prozrazoval, že jde o malou zbraň ČZ 6.35 mm. Podle Kadlecova mínění nebyl vrah žádný zelenáč. Ze stop zrekonstruovali, že musel jít za Krátkým v odstupu asi dvaceti metrů a když odbočili do tiché uličky, vytáhl pistoli a vystřelil. Rána ale nevyšla, náboj selhal. Krátký zřejmě postřehl, co se děje a dal se na útěk k brance domu, kde bydlel. Druhý výstřel ho zasáhl do nohy. Vrah vystřelil potřetí, ale náboj opět selhal. Znovu ho chladnokrevně vyhodil z komory. Stále se blížil ke Krátkému, který ze zoufalství vytáhl svoji zbraň, o které věděl, že není nabita. Celý zásobník vystřílel předtím na horách, když frajeřil před děvčaty. Další výstřel mu roztříštil pravou ruku, ze které pistole vypadla. To už byl vrah v bezprostřední blízkosti a Krátkého zastřelil. Pak se rozběhl na druhý konec uličky, která ústila u železničního náspu a podél plotů zahrádek pokračoval až k železničnímu přejezdu u nemocnice. Tam pak pes ztratil stopu, protože začalo pršet. Kadlec byl názoru, že státní policie vraha nevypátrá. "Řemeslo neumějí, jenom mlátit", řekl doslova. "Potřebují rychle vraha, tak si někoho vyberou a vytlučou z něj, co chtějí. Důkazy je nezajímají, to dá moc práce. Když se jim dostaneš do rukou, tak potom, co s tebou udělají, se přiznáš, že jsi zavraždil sestru, třebaže jsi jedináček. A o tom, co jsem ti ukázal, mlč, nebo nás to bude stát krk oba". A tak jsem mlčel až do dneška. Pokud vím, žádná oficiální zpráva o dopadení vraha nebyía publikována. V průběhu let se objevilo několik verzí, akce byla připisována bratřím Mašínům, kteří se pak prostříleli do Německa, jakémusi cikánovi, u kterého měli najít vražednou zbraň a kterému Krátký chodil za děvčetem, pak se prý ta pistole našla pohozená někde u závodiště. Fámy, dohady, konstrukce, spekulace. Jak je vidět, objevují se dodnes. Pro mne zůstalo tajemství tajemstvím.
Poznámky:
1/ Bylo to o jeden rok dříve - před vánoci 1948 ( pozn.red.ZKPP )
2/ Vražda LKrátkého byla provedena 11.1.1949 - viz násl. dokumenty ze SOkA Pardubice
3/ Bezpečnostním referentem ONV byl podle dokumentů SOkA Pardubice Dominik Stehlík.
