Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Josef Nešpor
Jen dvě ulice v Sezemicích nesou jména těch osob, které k tomuto městu měly přímý vztah. Je to ulice Bezdíčkova a Nešporova. Kdo byl Karel Bezdíček, ví téměř každý Sezemák - připomíná ho pomník na počátku ulice pojmenované jeho jménem. Kdybychom se ale zeptali mladšího Sezemáka na Josefa Nešpora, uvedli bychom ho jistě do velikých rozpaků. Kdo tedy byl Josef Nešpor? Josef Nešpor se narodil 13.listopadu 1860 v Osíku u Litomyšle. Studoval na reálce v Litomyšli v době, kdy na tamním gymnáziu začínal svou suplentskou kariéru Alois Jirásek. Maturoval v roce 1878 a o rok později složil zkoušku učitelské dospělosti na učitelském ústavu v Hradci Králové. 1. září 1879 nastoupil jako učitel v Ostřešanech a od 1. května 1890 pak přešel na školu sezemickou. Po příchodu do Sezemic se jeho činnost zaměřila do tří oblastí. Především se věnoval škole a otázkám souvisejícím s vyučováním. Měl štěstí, že v té době řediteloval na sezemické škole František Schiller, výborný pedagog a všestranně nadaný člověk. S ním se Nešpor věnoval problémům vyučování na tehdejších obecných školách a výsledkem jejich spolupráce byly metodicko-didaktické práce. "Methodický postup při vyučování zeměpisu ve 3. školním roce", Vyučování v okrese ve 4. školním roce" a překlad Schmeilovy Zoologie pro potřeby vyučování - díla dnes patrně ztracená.
Po odchodu Františka Schillera do výslužby v roce 1904 se stal řídícím učitelem sezemické obecné školy. Při této funkci dále studoval. V roce 1912 složil zkoušky z oboru gramaticko-historickěho pro měšťanské školy a v témže roce zkoušku z živnostensko-obchodních nauk pro pokračovací školy. Jeho zásluhou byla i v Sezemicích v roce 1910 pokračovací škola otevřena /existovala do 30. dubna 1933/. Mívala aš 100 žáků a dvě pobočky: pro obuvníky a pro švadleny. Joaef Nešpor byl jedním z propagátorů založení měšťanské školy v Sezemicích. Dlouhá jednání byla přerušena válkou a měšťanská škola byla v Sezemlcích otevřena 4.října 1920. Jejím zastupujícím ředitelem byl jmenován Josef Nešpor. Paradoxem bylo, že se nemohl, ač aprobován, stát ředitelem definitivním, protože mu chyběla předepsaná praxe na měšťanské škole. Školní službu opustil v roce 1925 a odešel na odpočinek.
Druhou oblastí činnosti Josefa Nešpora byla práce veřejná. Po dobu své aktivní služby byl členem obecního zastupitelstva, funkcionářem Sokola, zakladatelem a funkcionářem Volné myšlenky a stavebního bytového družstva, které během své existence postavilo několik rodinných domků.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1993, číslo 9-10.
