Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
11.05.2024 09:00

Nemošická stráň

Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory. 

typ akce: Přírodovědné vycházky

12.05.2024 07:40

Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou

Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

12.05.2024 08:35

Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem

Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

15.05.2024 18:00

Stavební vývoj Pardubic

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

19.05.2024 07:05

Letohrad - Kopečková pouť

Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Víme všechno o našem rodáku Emilu Morávkovi?

obrázek k článku V měsíci srpnu navštívil naši obec pan plukovník Valerián Ignatovitch – předseda Československých dobrovolníků ve Francii. Jeho zájem byl o rodinu po padlém hrdinovi Emilu Morávkovi. Pan Ignatovitch přijel do Slepotic v doprovodu a zásluhou sezemického starosty pana Kopeckého. Prohlédli jsme si rodný dům pana Emila Morávka, přání pana Ignatovitche bylo poklonit se památce Emila Morávka u pomníku padlých, na OÚ jsme mu okopírovali veškeré dostupné informace, které jsme získali od bratra Emila Morávka pana Karla Morávka. Pan Ignatovitch nám ukázal bulletin, který byl ve Francii vydán bývalým starostou obce Heuilley-le-Grand, na počest četaře Emila Morávka – českého stíhacího pilota v armádě francouzských vzdušných sil, zemřelého 15. 6. 1940 na území této obce. Obecní úřad nechal tento bulletin přeložit a občanům je k dispozici v místní knihovně. Je to však tak zajímavé a poučné čtení, že nám dovolte přinést Vám alespoň úryvek z tohoto bulletinu:
Motto: Panu plukovníkovi Valeriánu Ignatovi na památku českého hrdiny, zemřelého v anonymitě 15. 6. 1940 a později upadnuvšího v zapomnění: ať vám toto vyprávění pomůže znovu jej objevit a ať se jeho oběť stane pro nás příkladem.
„Poslední chvíle Emila Morávka 15. 6. 1940 jsem mohl rekonstruovat díky informacím získaným od starých vesničanů z Corlée a Heuilley-le-Grand. Dal se Morávek do boje s letouny, které sám uviděl, anebo chtěl přistát?.... Geneviéve Clément vzpomíná, že zaslechla přiznání, že zašel příliš daleko…. Příliš daleko kam? Šlo o délku souboje?.... Nebo příliš daleko ohledně rezervy paliva?....
Při nedostatku paliva musí tedy Morávek se svým letounem Curtiss-Hawk H-75A1 s kódem 11 první letky naléhavě přistát. Před přistáním to vypadá, jako kdyby ohledával terén: osadu Chalindrey, obec Heuilley-le-Grand a na dohled národní silnici spojující Longeau a Gray, po které již projíždějí německé vojenské konvoje. Nakonec volí louku podél lesa, aby letoun co nejlépe ukryl poblíž farmy v Rouilot na území obce Chassigny. Jakmile dosedl, rychle opouští letoun a pěšky ujde asi 2,5 km, které jej oddělují od Heuilley-le-Grand. Nalézá prázdnou vesnici. Někteří z obyvatel odešli již před třemi či čtyřmi dny. Zbytek se vydal na cestu právě dnes, 15. června ráno o páté. Pouze několik starců, kteří odmítli opustit svá obydlí, zůstalo. Abbé Pierre Moissonnier, 71letý farář, se rozhodl sdílet jejich úděl.
Jakmile dorazíl na rue de Bain, potkává Emil Morávek pár lidí z Corlée a pokouší se vysvětlit jim rukama nohama, co ho k nim přivedlo a že naléhavě potřebuje palivo, aby se mohl znovu vznést do vzduchu. Když pochopil, že tito noví obyvatelé mu neporadí ani nemohou, opouští Morávek ves a odhodlaně se vydává směrem k Chalindrey, aby se tam pokusil obstarat si cennou kapalinu, jak prohlásil před odchodem. Naštěstí – nebo naneštěstí – pro něj, obyvatelé Corlée potkávají abbého Moissonniera, který naznačí, kde by mohl být benzin. Chvíli na to se několik dětí vydává na kolách hledat jej. Dostihli ho na místě zvaném Rougelot na cestě k Palaiseul a přiměli ho, aby se co nejrychleji vrátil do vsi a zašel do sýrárny pod kostelem. Nebylo možné zmýlit se, protože tamní sýrař Rocco měl v garáži nákladních vozů vždycky nějakou nezbytnou minimální rezervu benzínu, aby mohl jet do okolních vsí pro mléko. Spolu s pilotem rychle naplnili dvě konve po 40 litrech a i s pumpou naložili na káru, zapůjčenou na sousedním statku a taženou koněm. Jdou směrem k letadlu: za nimi děti na kolách, šťastné, že u toho mohou být.
Emil se zdá být neklidný, nervózní a skoro podrážděný. Bojí se německého útoku a má strach o děti. Za pomoci zachránců Emil Morávek nalije všechno získané palivo do nádrže letounu, se širokým úsměvem stiskne ruce svých pomocníků a dětí a leze do kokpitu. Jeden z vojáků a další z přítomných nahazují vrtuli a pomáhají mu nastartovat Curtisse. Konečně se motor rozběhl! Pierre Genevois vzpomíná, ža v tom okamžiku spatřil, jak z motoru šlehají plameny…. Emilu Morávkovi se podařilo dokonale odstartovat, nato se zvedá směrem ke vsi, kde chtěl – jak řekl před odletem – pozdravit zbytek svých zachránců a poděkovat jim předtím, než se vydá na Dijon. Ve výšce 200 či 300 metrů je však slyšet, že motor selhává. Zastavil se motor? Letoun se začíná převracet, jako kdyby se pilot chtěl katapultovat (než odstartoval, vysvětloval Emil skupině tento manévr, který je nutné provést, aby bylo možné zachránit letoun), a pak padá jako suchý list. Okamžitě začíná hořet. Nedotčený kryt letounu je později nalezen o kus dál. Pilot neměl nebo nemohl mít čas zachránit letoun! Působením horka vzápětí exploduje munice.“
A jak to vlastně bylo dál? Půjčte si přeložený bulletin v naší knihovně. Je to velmi dojemné čtení…. Ještě si Vám dovoluji citovat z dopisu pana Valeriána, adresovanému na OÚ Slepotice v září 2009:
„Jak jste, paní starostko, žádala, co se týče případné družby mezi Slepoticemi a Heuilley, pan Forgeot mi řekl, že to musí navrhnout novému starostovi, ale on vášnivě souhlasí a bude jednat, aby se to uskutečnilo. Jinak, musím Vás upozornit, že na Vašem pomníku padlým je napsáno, že Morávek padl v Belgii, což je omyl.“
Ano, tuto velkou chybu v příštím roce napravíme, to jako zastupitelé slibujeme – dáme na pomník zhotovit novou desku.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem