Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Poslanec ČSL J. Nermuť o obci Ležáky v ÚNS
Pátek 13. září 1946Poslanec nermuť: Pane předsedo, slavné ústavodárné Národní shromáždění! Uctíváme-li dnes zákonným opatřením památku lidických mučedníků, kteří položili svůj život jako symbol odboje proti německým okupantům, kteří tehdy v bezdůvodné surovosti zničili tuto kvetoucí obec, povraždili její muže, zavlekli její ženy a děti, je jistě vhodné vzpomenout s tohoto místa druhé slavné osady českého odboje, Ležáků.
Tato osada v podhoří Českomoravské vysočiny, rozsetá v kamenité stráni na rozhraní Nasavrcka a Skutečska, kde, jak se říká, přestává chléb a začíná kamení, byla zničena za skutečnou odbojovou činnost svých obyvatel. Tento chudý zemědělský lid, který doplňoval svou obživu prací v žulových lomech, se nikdy nesmířil s údělem otroků, nikdy ve své duši nesouhlasil s panstvím německého tyrana.
Mlynáři Švandovi, typické osobnosti tisíců českých mlynářů, kteří s nasazením života živili za poslední války náš národ, nestačila tato činnost. Jemu a jeho spolupracovníkům bylo málo, že celé okolí bylo zásobováno z ležáckého mlýna. Jim trpkl v ústech chléb nevolníků. Jejich ilegální činností bylo skutečné odbojové zapojení. Osud Ležáků byl horší osud kterékoli jiné obce. Po vypálení osady bylo zmučené obyvatelstvo zavlečeno na pověstný pardubický Zámeček a zde bez milosrdenství pobiti nejen muži a ženy, ale i mladiství, a veliká většina dětí je dosud nezvěstná. Celý národ musí býti těmto našim hrdinným obětem Českomoravské vysočiny za jejich nesmlouvavý postoj národní věrnosti vděčen. Vdečna by měla býti i československá vláda a ústavodárné Národní shromáždění. Nebylo by spravedlivé, abychom při budování nových Lidic – což je jistě počin, který schvaluje celý národ – zapomínali na vybudování důstojného pomníku ležáckých mučedníků. Budou-li Lidice obnovovány jako nová obec, nepomýšlí se podobným způsobem obnovovat osadu Ležáky, a to již proto, že z jejich obyvatelů se téměř nikdo nevrátil z nacistického pekla.
Zde je v úmyslu tamních činitelů, příbuzných a přátel po umučených vybudovat důstojnou kapli jako symbol křesťanské víry a nezlomné národní věrnosti. Vedle toho pomýšlí se v tomto chudém, ale přírodními krásami obdařeném kraji zřídit rekreační středisko, které by mělo za úkol pečovat o udržení zdraví naší mládeže.
Je mou poviností, abych jako parlamentní zástupce tohoto kraje, který přicházel do osobního styku s obyvateli Ležáků, jménem svým i jménem poslanců Národní fronty pardubického kraje připomenul, že ve fondu pro výstavbu Lidic jsou obsaženy i peněžní částky, které byly věnovány s úmyslem jak prospěti znovuobnovení Lidic, tak přispěti k uctění obětí Ležáků. Toto předsevzetí nesmí být opomenuto naším ústavodárným sborem ani nově uzákoňovanou Společností pro obnovu Lidic.
Českomoravská vysočina, tento chudý kraj, v jehož srdci leží památné Ležáky, je koutem našimi vládními činiteli opomíjeným. Všude jinde se plánuje výstavba průmyslových i kulturních středisek, ale horské Nasavrcko, Skutečsko a Hlinecko je ponecháváno svému osudu pozvolného hospodářského odumírání. Bylo by zajisté záslužným činem vlády a našich hospodářských činitelů, kdyby na tento kraj bylo při výstavbě státu pamatováno s podporou na jeho hospodářské zesílení. Vždyť žádný kraj nepředčil v době, kdy bylo národu nejhůře, Českomoravskou vysočinu v její věrnosti republice. Tento chudý, ale do všech důsledků věrný lid stál po celou okupaci v trpném i aktivním odboji proti německé tyranii. Věrnost tohoto lidu je symbolisována tragédií Ležáků; při ní vynikají ušlechtilé vlastnosti našeho horského lidu, který se nenechal zlomiti ani šíleným a barbarským terorem Němců, hrozným mravním úpadkem národa, jenž, zlomiv kříž, zlomil nakonec i sebe. Oběti Ležáků a Lidic nás zavazují k věrnosti nejvyšším lidským hodnotám, za které byla prolita nevinná krev umučených – svobodě a demokracii. (Potlesk.)
/Děkujeme pracovníku SOA v Zámrsku Mgr. M. Štorkovi za zajímavý dokument./
