Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Objevil vrak lodi a připsal si rekord
Pardubický námořní historik Boris Gol se ponořil v miniponorce k vraku křižníku Garibaldi z první světové války.Boris Gol z Pardubic je amatérský historik, kterého zcela pohltilo období rakousko-uherského námořnictva. Pro svoji vášeň je ochoten udělat téměř cokoliv. Žádná cesta pro něj není zbytečná.
U Jadranu se podílel třeba na průzkumu několika vraků potopených za první světové války. Jeho posledním úspěchem pak bylo určení polohy italského pancéřovaného křižníku Garibaldi. K jeho vraku se dokonce ponořil v miniponorce. Stal se tak po pětadevadesáti letech prvním člověkem, který křižník zase viděl. Garibaldi leží od roku 1915 poblíž chorvatského Cavtatu nedaleko od vjezdu do někdejší základny rakousko-uherského válečného námořnictva v Boce Kotorské.
Gola jako objevitele Garibaldiho přizval Krumoslav Zubčič z chorvatského Archeologického ústavu k mezinárodní expedici, která měla vrak prozkoumat. „Pozvání jsem bral jako projev uznání za lokalizaci vraku. Byl přesně na místě, které jsem určil. Tím, že jsem se mohl ponořit ke Garibaldimu, se mi splnil sen,“ říká historik.
Badatel se k vraku ponořil na palubě speciální ponorky s dvoučlennou holandsko-německou posádkou. „Ta žlutá ponorka mi připadala hrozně malá. Byl to doslova bojler k vaně, do kterého se museli vejít tři lidé. Dva z nás jsme docela při těle. Měl jsem obavu z jediné věci, a to, že se nevejdu do průlezu, kterým se do ponorky vstupovalo, a tím má účast na expedici skončí,“ vzpomíná Gol.
Ponorka s posádkou a historikem na palubě nakonec sestoupila do hloubky 125 metrů a vrak křižníku skutečně našla. „Celou dobu jsem ležel na boku u malého okénka, všechno fotil a filmoval. Dole byla hodně špatná viditelnost, takže jsme do vraku třikrát narazili. Mohu tvrdit, že mám o zásah do Garibaldiho více, než Rudolf Singule, velitel ponorky, která křižník v červenci roku 1915 dvěma torpédy potopila,“ vtipkuje Gol.
Expedice dokonce objevila i zásahy po Singuleho torpédech. Oba byly těsně nad kýlem křižníku. Jeden zhruba v jejím středu a druhý o dvanáct nebo třináct metrů dál směrem na záď.
Boris Gol získal díky ponoru ke Garibaldimu i jedno české prvenství. „Když jsem se po pětaosmdesáti minutách vynořil, oznámili mi kolegové, že jsem se právě stal Čechem s nejdelším ponorem v miniponorce. Docela mě tím překvapili,“ říká Gol.
Jeho záběry budou v budoucnu použity v připravovaném dokumentárním filmu o křižníku Garibaldi.
Pancéřový křižník Giuseppe Garibaldi byl vlajkovou lodí italského kontraadmirála Trifariho, jehož eskadra v červenci 1915 ostřelovala rakousko-uherské pobřeží mezi Dubrovníkem a Kotorem. 18. července 1915 před půl čtvrtou ráno na ni náhodou narazila rakousko-uherská ponorka U4 poručíka Rudolfa Singuleho, který měl rozkaz pátrat po ztraceném hydroplánu. Singule se během hodiny a čtvrt přiblížil ke Garibaldimu na šest set metrů a odpálil na něj dvě torpéda, která křižník zasáhla v prostoru, kde bylo uskladněno uhlí pro pohon jeho strojů. Potom se rakouská ponorka ponořila a z místa střetu unikla. Zasažený křižník se podle historických údajů během tří minut potopil. Zahynulo při tom třiapadesát námořníků. Zbytek posádky včetně kontraadmirála Trifariho zachránily ostatní lodě italské eskadry.
Po tomto boji už zůstaly italské křižníky až do konce války v přístavech. Singule byl povýšen na korvetního kapitána a získal nejvyšší rakouské vojenské vyznamenání – Řád Marie Terezie a šlechtický titul.
Po zániku Rakousko-Uherska žil Rudolf von Singule v Brně. Za druhé světové války byl jako rakouský občan povolán do německého námořnictva, kde vedl výcvik ponorkových posádek. Byl zastřelen 2. května 1945, když bránil svoji dceru před znásilněním vojákem Rudé armády.