Zveme Vás
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Regulace Chrudimky vyvolala před sto lety řadu sporů
Je tomu právě sto let, kdy se zcela změnila tvář Pardubic. Právě v období let
1907 - 1911 totiž probíhaly práce, které zcela změnily ráz města, který byl od dob
pánů z Pernštejna spjat s vodou a vodní sílou. Vodní tok však v minulosti působil
i časté problémy. Například 5. února 1775 se Chrudimka rozlila až na hlavní
náměstí. V únoru roku 1799 přišlo po tuhých mrazech velké oteplení, kdy kry
na Chrudimce zablokovaly průtok vody a ta zaplavila město. Chrudimka se
prudce rozvodnila i v listopadu 1833. 13. června 1883 po dlouhotrvajících deštích
nastaly velké povodně. A tak bylo roku 1886 rozhodnuto o regulaci řeky. Mezitím
však ještě zažily Pardubice v letech 1895 a 1897 další povodně. Realizace samotné regulace do Pardubic dorazila na sklonku prvního desetiletí 20. století. Současně však regulací procházelo i koryto řeky Labe a do vzhledu i chodu města zasáhlo zasypání koryta Městské řeky, a tím i zrušení Městské strúhy. Na obou dvou posledně jmenovaných tocích stávalo v minulosti hned několik mlýnů, valch, vodních hamrů či pil. Se zasypáním byla řada těchto technických zařízení zrušena, ale zasypaná koryta obou toků měla výhledově sloužit pro zbudování silnic a cest. Spolu s tím totiž došlo také ke zrušení lávky přes Chrudimku nedaleko budovy staré reálky. Tehdy na počátku roku 1910 probíhala v Pardubicích poměrně živá polemika o tom, zda jako náhradu za zrušenou lávku postavit spolu s regulací někde v oblasti staré reálky přes Chrudimku lávku novou nebo zda v těchto místech raději nezřídit plnohodnotný most i pro stále vzrůstající automobilovou dopravu. Dodáváme, že v té době byl zhruba 100 metrů po proudu budován také nový most na Chrudimce v souvislosti s výstavbou hydroelektrárny a jezu profesora Záhorského. Tento železný most spojující ulici Na třísle a Bělobranské náměstí zde stojí dodnes.
Již v roce 1899 však informoval v obšírné zprávě tehdejší zastupitel p. Odkolek o nedostatečné kapacitě lávky přes Chrudimku nedaleko staré reálky. Již tehdy poukazoval na nutnost postavení mostu. V témže roce žádali zastupitelé na komisi, která měla na starost přípravu regulace Chrudimky, aby bylo pamatováno na postavení mostu. Ovšem regulační komise, snad ve snaze ušetřit nějaké finanční prostředky, zanesla do regulačního projektu z roku 1903 opět pouze lávku. Proto byla následně 3. května 1905 k místodržitelství podána petice, aby lávka u reálky byla nahrazena mostem. Regulační komise se tak rozhodla městu vyjít alespoň částečně vstříc, když se rozhodla částku ve výši 23.000 Kč na lávku věnovat obci v případě, že obec sama výstavbu mostu provede.
Městská rada pak 13. ledna 1906 schválila výstavbu nového mostu jako náhradu za starou lávku nákladem 75.000 Kč. Městská rada se usnesla, aby byl u reálky postaven železný most v šířce vozovky 5 m a s postranními chodníky v šíři 1,50 m. V roce 1910 mělo také dojít k několikaměsíčnímu snížení hladiny Chrudimky kvůli výstavbě jezu profesora Záhorského, nacházejícího se asi 100 metrů po proudu řeky dále. Záměrem tedy bylo využít této příležitosti také k výstavbě nového mostu u staré reálky. Bohužel finanční výbor na poslední chvíli stavbu nového mostu neschválil. Osud mostu nebo lávky tak měly ve svých rukou pardubičtí zastupitelé.
Velmi bouřlivé bylo zejména jednání městského zastupitelstva v březnu 1910. Tehdy byl jednací sál zastupitelstva zaplněný i několika desítkami přihlížejících diváků. Například zastupitel p. Otto vyjádřil názor, že by se otázka výstavby nového mostu měla řešit až s jasným plánem na zástavbu Olšinek. Následně navrhl, aby jako místo pro výstavbu nového mostu bylo spíše vybráno prodloužení Smilovy ulice: „Otevřením této ulice umožnilo by se otevření mnoha jiných ulic, čímž by se dosavadní veliké bloky účelně mohly zastavěti, a tím by se ušetřilo na nákladech na kanalizaci a osvětlení, ježto by se stavělo v sousedství ulic starých. Ježto komunikace tato by vedla přes pozemky obecní, získala by tím její hodnota. Komunikace tato by ústila na prostranství příštího uzlu komunikačního u Kostelíčka a spojovala by jej s uzlem komunikačním u pivovaru,“ citovaly Neodvislé listy z 12. března 1910 slova zastupitele Otta.
Do diskuse se na jednání zastupitelů zapojil i stavitel Manych, který vyjádřil názor, že most není v těchto místech potřebný: „Most má spojovati důležité body. Mostem u reálky by toho účelu dosaženo nebylo a most neměl by pro provoz žádného dosahu. Ovšem měl by tu nevhodnost, že by přivodil možnost úrazu pro školní kolonii. Trpělo by okolní divadlo. Nejlépe jest zříditi na onom místě lávku, která bude zdarma. Peníze se mohou uložiti a zříditi za ně most na místě vhodnějším.“ Narážel tak ve svém vystoupení na zvýšení hustoty dopravy právě výstavbou nové silnice od divadla okolo reálky a dále pak ke Kostelíčku. Ve stejném duchu se nesli diskusní příspěveky zastupitele profesora Stejskala: „Postavením mostu u reálky všechna frekvence by se ubírala kolem škol, čímž by hluk a při otevřených oknech i prach zvláště neblaze působil na vyučování a zdraví mládeže. Vždyť i při největší čistotě vniká prach a vzduch otravuje; zvětšenou frekvencí povstalo by i hojně bláta. Pro povozy stačí most v Mezimostí a pro pěší lávka, jak to navrhl finanční odbor.“ I další diskutující se následně vyjadřovali proti novému mostu. Argumenty především poukazovaly na nevhodnost lokality pro nový most či na skutečnost, že by výkupy pozemků pro most a potřebnou komunikaci přišly na 150.000 Kč.
Naopak za výstavbu mostu se přimlouval na jednání zastupitelů starosta města a továrník Josef Prokop: „Svého času podána byla petice, že se má stavěti most. Za 4 roky na to chce se lávka.“ Prokop dále ve svém vystoupení uznává, že školy by měly zůstat v klidném nehlučném a neprašném prostředí. Nicméně je pro zbudování mostu: „Lávka nepomůže – proto nutno stavěti most.“ Následně pak Prokop připustil, že není nutné, aby most stál nutně na místě původní lávky, že by bylo možné jej budovat blíže směrem k Olšinkám. Těsně před hlasováním byl ještě předložen návrh p. Dvořáka, aby byla postavena lávka, která by umožňovala i provoz povozů. To se však setkalo s připomínkou, že podmínkou na uvolnění 23.000 Kč pro obec byla výstavba mostu.
V následném hlasování pak byl přeci jen těsnou většinou 14 hlasů proti 13 hlasům návrh na zbudování mostu, který pak byl skutečně v roce 1911 postaven. Práce na regulaci Chrudimky pokračovaly v roce 1910 poměrně svižným tempem. Vzhledem k teplé zimě bylo již v polovině února započato s výkopem nového řečiště. Vytěžený materiál byl částečně využit na zasypání koryta Městské řeky před Zelenou branou, částečně byl tento materiál vozen na pozemek zvaný Plodr, kde došlo k navýšení cca o 1,5 metru. „Současně počalo se s beraněním jímky a hloubením stavební jámy pro propust se stavidly, jimž bude možno uzavříti Haldu proti Chrudimce a jenž ležeti bude proti bývalé koželužně p. Šimka. Hloubení pokračuje úspěšně přes to, že děje se v těžkém jílu a bude možno přikročiti již v nejbližší době ku betonáži nákladu. Podotýkáme, že konstrukce tohoto, jakož i druhého podobného propustu, jenž bude zřízen na císařském náhoně za bývalým mlýnem p. Janury, bude z armovaného betonu. Pro nový jez, jehož zřízení bude hlavní úlohou letošního stavebního programu, přivážejí se mohutné, různě formované kvádry žulové, kterých jest asi 1/3 již na místě,“ napsaly Neodvislé listy o regulaci Chrudimky 26. března 1910. Ty se dále rozepisovaly o výstavbě nové silnice v úseku Mezi mosty. Toto území se před sto lety také změnilo k nepoznání v souvislosti s regulací Chrudimky, výstavbou jezu prof. Záhorského a rušením městských řek.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11-12, rok 2010.
