Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Z NOVÉ LITERATURY
V létě t. r. se dostaly na náš redakční stůl 3 nové knihy, jež spojuje jediné
téma: boj proti německému nacismu za druhé světové války. První dvě pocházejí ze soukromého vydavatelství ing. Hynka Jurmana ve Štěpánově nad Svratkou, z edice „Zubří země“, jež dlouhodobě mapuje region bývalého panství Pernštejnů, nedaleko jejich moravského rodového sídla, hradu Pernštejna.
Příběh H. Jurmana, příznačně nazvaný „V zatáčkách“ (vyd. 2003) mapuje dobře historické zatáčky 20. století. Jeho hrdina vypráví životní příběh sebe a své rodiny na pozadí takových událostí, jako zkáza Titaniku (1912), sarajevský atentát (1914), vražda G. Rasputina (1916) a heydrichiáda (1942). Tyto navzájem nesouvisející události propojuje autor svým příběhem. Pro východočeského čtenáře jsou v knize zajímavé pardubické souvislosti přípravy atentátu na Heydricha a zvláště tvrdý postoj, který autor zaujal k Haně Krupkové a její údajné „zradě“. Ač nepomíjí opravdovou zradu K. Čurdy, viní H. Krupkovou, že vyzradila úkryt parašutistů v kryptě pravoslavného chrámu v Resslově ulici v Praze. Poučeni odbornými studiemi však víme, že H. Krupková jen po jejich smrti měla identifikovat mrtvá těla. V románu vystupují i další pardubické osobnosti (Hladěnovi, V. Junková, dr. J. Bartoň aj.). Příběh H. Jurmana vrcholí partyzánskými akcemi na Vysočině.
Právě tento námět propojuje tuto knihu s další. Jmenuje se totiž „Jak to bylo s partyzány“. (2. doplněné vydání pochází z roku 2002, SURSUM Tišnov, 145 s.) Ač je to literatura faktu, je podepsána pseudonymem Bořivoj Nebojsa a ze souvislostí můžeme snadno vytušit, že jde opět o H. Jurmana. Autor velmi poučeným způsobem rozbíjí komunistickou legendu kolem partyzánského hnutí na Vysočině, hlavně na Žďársku. Pro východočeského čtenáře je nejzajímavější kapitola 13. nazvaná „Leškovice“ (s. 73-81), která – v protikladu ke studii Z. Jelínka „Zarevo“ (vyd. Kolín 1988) – hovoří o zradě politického komisaře partyzánského výsadku Mistr Jan Hus M. Picha-Tůmy. Opravuje tak letitá ideologická klišé obsažená m. j. v knize F. Ťopka „Lidé stateční a ti druzí“ (vyd. VČN Hradec Králové r. 1966 v 2. doplněném vydání) a hlavně v partyzánské hagiografii (lépe řečeno ikonopisu) M. Picha-Tůmy „Útěk a návrat“ vyd. KRUH Hradec Králové 1986). Zmíněná kapitola v Nebojsově knize rozkrývá i Tůmovy spory s bývalým ruským zajatcem Konstantinem Korovinem, uprchlým od Norimberka, který byl zastřelen za záhadných okolností v Holicích 21. května 1945. (Z. Jelínek připisoval jeho smrt sovětské vojenské kontrarozvědce SMERŠ).
Ještě podrobnějším a propracovanějším rozvedením partyzánského tématu je posmrtně vydaná historická studie Františka Drašnera (1943 – 2006) „Partyzánský výsadek M. Jan Hus“, vydaná péčí autorovy dcery M. Krejčířové v Havlíčkově Brodě letos, tj. 2010/224 s.) Zde je podrobně analyzována leškovická tragédie z 27. března 1945, při níž zahynuli všichni členové štábu brigády MJH včetně jejího velitele A. V. Fomina. Autor neopomněl ani okolnosti Korovinovy smrti v Holicích 21. 5. 1945 a jednoznačně se přiklání k iniciaci činu M. Pichem-Tůmou, který ještě po smrti K. Korovina jej pomlouval v časopise „Čs. partyzán“ pro údajnou dezerci a pití. F. Drašner připomíná i incident, jenž se odehrál v KD ve Světnově roku 1975, kde byl Tůma svými bývalými spolubojovníky inzultován. Incident potvrzuje v úvodu knihy bývalý vedoucí oddělení ÚV KSČ R. Hegenbart, jehož tchán–lesník A. Haman - se podílel také na partyzánské činnosti na Žďársku. Drašnerova kniha líčí i nacistickou razii proti vesnicím Lipovec a Licoměřice, kterou nedávno připomněl i televizní dokument na ČT 2. Všechny knihy můžeme doporučit pozornosti našich čtenářů. Holickou kauzu z 21. května 1945 dobře nasvěcuje také archivní fond 0308/ MV „Prověřování brigády MJH“ v Archivu bezpečnostních složek v Praze, který přináší ojedinělé svědectví Korovinovy ženy A. Bromové, roz. Hynkové z Ostřetína, jíž Pich vyhrožoval ještě po smrti jejího muže v Holicích. Důkazní materiál obsahují Fominův a Korovinův zápisník, jež byly v květnu 1948 předány gen. Hasalovi (Nižborskému) a vyvezeny jím na Západ. Není jistě ani nezajímavým detailem, že Pichův blízký spolupracovník J. Richter se stal po válce „řídícím orgánem StB“ pro H. Krupkovou.
Celé číslo možnou zakoupit také v E-shopu Klubu přátel Pardubicka za 30 Kč.
