Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
ČIHÁK Hugo
Dosavadní dosti neúplná pojednání o Hugo Čihákovi máme možnost alespoň
zčásti doplnit. Hugo Čihák byl v pardubické aviatice dosti významnou postavou,
a tak mu zde věnujme poněkud větší pozornost.Narozen 15. února 1884, Županje (Chorvatsko). 1 Od 21. října 1889 navštěvoval Obecnou školu chlapeckou v Pardubicích na Novém Městě, tedy asi měsíc po zahájení školního roku. 2 Druhou třídu navštěvoval v Praze, 3 zatím nevíme na které škole. Do obecné školy v Pardubicích nastoupil až 12. května 1891. 4 Školu ukončil 14. 7. 1894. 5 Od roku 1894/1895 studoval na pardubické státní reálce, 6 první ročník si však zopakoval. 7 Maturoval 16. června 1902. 8 V létech 1902/1903 až 1906/1907 studoval stavební inženýrství na C. k. české vysoké škole technické v Praze, 9 v roce 1907 byl „vymazán“ pro nezaplacení školného za letní semestr. 10 Dne 26. ledna 1902 zemřel otec Ing. František Čihák. 11 Poručníkem jeho dětí se stal jejich strýc František Kašpar. 12
Hugo Čihák převzal, není přesně známo kdy, po otci žulové lomy ve Skutči. Máme doloženo několik dodávek dlažebního kamene do Pardubic v létech 1907 a 1908. 13 Vojenskou míru měl 173,5 cm, od 1. října 1905 byl odveden jako ženista (průkopník). 14 V té době bydlel na Královských Vinohradech (dnes Praha). K 1. červnu 1908 byl převeden od ženije k trénu (pluk č. 3 v Praze). 15 Vojenskou službu nastoupil 1. října 1908, 9. prosince mu byla udělena dovolená jako vojenské služby neschopnému. 16
Počátek zájmu Hugo Čiháka o letectví nelze z dochovaných dokladů spolehlivě vystopovat. Údajně se spolu s bratrem Eugenem podílel již na stavbě prvního Kašparova letounu, 17 tj. asi v lednu a únoru 1910. Zdá se, že poté, co Ing. J. Kašparovi dne 9. dubna 1910 došel z Francie letoun Blériot XI, bratří Eugen a Hugo se domluvili na společné stavbě vlastního letadla. Příprava konstrukce letadla začala snad už v březnu 1910, výroba dílů snad v dubnu 1910. Žel, dobové doklady nemáme. Hugo Čihák, který studoval stavebnictví a tedy i statiku, byl schopen provádět pevnostní výpočty (ostatně dodnes má letecká statika blíže ke statice stavební než ryze strojírenské).
První zprávu o letadle bratří máme z konce května 1910, kdy podle večerníku Národních listů z 27. 5. „Bratři Čihákové očekávají už netrpělivě povolení ke stavbě hangaru na letišti.“ Povolení stavby schválil městská rada na schůzi 31. května. 18 Hangár pravděpodobně stál nejpozději asi 15. června 1910 a bratří do něj přenesli montážní práce. Dne 19. června při příležitosti první Kašparovy veřejné produkce v Pardubicích odvedl baron Kraus pražské novináře také do hangáru bratří Čiháků, kde měli možnost shlédnout rozestavěné letadlo. 19 Stavba, či přesněji montáž, už zřejmě dosti pokročila, takže 26. června mohl Vilém Heinz v Národních listech napsat: „Záhy (…) dospěje ku pokusům projekt bratří Čiháků, jejichž zajímavá kombinace monoplanu s biplanem (…) za měsíc bude hotov.“ 20 Postrádáme zprávy o tom, kdy byly podniknuty první pokusy s letadlem bratří Čiháků. Zdá se, že se tak stalo krátce po 1. červenci, neboť již 9. července 1910 se z Národních listů dozvídáme, že „ve strojírně Fr. Dvořáka opravuje se právě létadlo bratří Čiháků“. 21 Další zkoušky máme doloženy konkrétně až 30. července. 22 Snad právě tehdy bylo provedeno údajně pět skoků, 23 nevíme však zda za řízením seděl pouze Eugen Čihák, Hugo Čihák či zda se oba střídali. Letadlo bylo při těchto „skocích“ údajně zničeno. 24 V každém případě je zřejmé, že se svým prvním letadlem (Čihák A) bratří mnoho štěstí neudělali, neb další zprávy o něm mi nejsou známy. Z následujících týdnů nemáme žádné zprávy o činnosti bratří Čiháků, jen (ne vždy spolehlivé) vzpomínky Eugena Čiháka.
Jak už bylo uvedeno, Hugo Čihák v roce 1905 bydlel na Královských Vinohradech, v roce 1910 na adrese Karlova třída č. 15 25 (stejnou adresu měl asi od roku 1906). 26 Podle některých verzí vzpomínek Eugena Čiháka se díly prvního letadla typu A rodily na Vinohradech u truhláře Lišky 27, někdy však Eugen Čihák ve vzpomínkách uvádí, že letadlo stavěli v Pardubicích u truhláře J. Svobody. 28 Existenci truhláře Lišky nemám spolehlivě potvrzenu, a k opatrnosti mne nabádá to, že prý měli provádět „práci u truhláře Lišky (bratra majit. slevárny z Rostok)“, 29 avšak v Roztokách u Prahy žádná taková slévárna nebyla. 30 Avšak už jen vinohradské bydliště Huga Čiháka takovou možnost nevylučuje. Domovskou příslušnost měl však Hugo Čihák stále do Pardubic. 31 Po prvním neúspěchu údajně odjel Hugo do Paříže. Tam, prý za 8000 franků, koupil starší letoun Saulnier a údajně se na místě učil, s malým úspěchem, létat. 32 Po několika dnech prý přijel do Paříže i Eugen Čihák, a v té době prý Hugo letadlo poškodil. Letoun pak, snad na přelomu srpna a září, odeslali do Pardubic. 33 Ve vzpomínce uveřejněné v Národních listech 16. 4. 1911 se však Eugen Čihák pouze zmiňuje, že spolu v Paříži koupili letoun Saulnier. Žel, jiné spolehlivější doklady nemáme k dispozici. Patrně ani v dobových francouzských dokladech nic podstatného není, neboť L. Opdyck, autor vynikající knihy o francouzských letadlech před rokem 1914, překvapivě zjišťuje, že když firma Saulnier na podzim 1910 likvidovala, v konkursní podstatě nebylo ono patrně jediné letadlo, které zhotovila. Jistě, letadlo nějaký čas před tím „odcestovalo“ do Pardubic a v době, kdy byl konkurs na Saulnierovu firmu vyhlášen, už neexistovalo. Ve Francii se patrně údaje o prodeji letadla nedochovaly.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11-12/2011.
