Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Památné stromy na Pardubicku
2. Topoly Další charakteristickou dřevinou Polabí je topol černý, který byl vedle dubů součástí porostů lužních lesů v nivě Labe. Topol je rychle rostoucí dřevina, která dosáhne maxima svého vzrůstu poměrně brzy (kolem 80 let věku) a poté začíná odumírat. Na Pardubicku jsou zařazeny mezi památné stromy dva topoly černé: Topol černý na severním břehu starého labského ramene u Hrobic naproti Dřítči. Jedná se o mohutný strom o obvodu 600 cm, který je na vrcholu svého vývoje, (obr. 9.) Topol černý v Pardubicích u starého ramene mezi Labem a sídlištěm Polabiny. Obvod kmene tohoto stromu je 570 cm. Strom je již za svým zenitem a pomalu začíná prosýchat,
3. Lípy (Lípa srdčitá, lípa velkolistá) Lípy nejsou pro lesní porosty Pardubicka charakteristické, třebaže se zde v omezené míře přirozeně vyskytují jako příměs v lužních lesích. Mnohem častěji však byly uměle vysazovány v obcích při různých příležitostech (stromy republiky) nebo u kapliček a křížků. Mnohé z těchto stromů se jako mohutné exempláře zachovaly dodnes. Podle datování stavby nebo události, k níž byly vysazeny, můžeme také poměrně dosti přesně odhadnout věk. Lípa velkolistá („strom republiky") byla vysazena v roce 1918 na návsi v Dubanech. Přes svůj poměrně nízký věk se jedná již o mohutný strom o obvodu kmene 365 cm, což svědčí o příznivých růstových podmínkách,
Lípa velkolistá (2 ks) v Dubanech § bývalé hospody u pomníčku z roku 1829. Byly zřejmě vysazeny zároveň se stavbou pomníčku a jsou tedy asi 160 let staré. Obvod kmene je 330 a 400 cm, silnější lípa má dutý kmen.
Lípa srdčitá na fotbalovém hřišti v Pardubickách o obvodu kmene 350 cm je součástí parkových úprav hřiště,
Jilmy
Jilm vaz a jilm habrolistý jako součást lužních porostů býval na Pardubicku poměrně hojný a dorůstal pravidelně i úctyhodných rozměrů. Houbová choroba I grafioza -, která se ve 20. století rozšířila po Evropě, postupně vyhubila jilmy i u nás, takže větší exempláře jsou dnes již výjimkou. Na Pardubicku je v současné době chráněn jeden jilm vaz, další je k ochraně navržen.
Jilm vaz - roste v Pardubicích v zahrádkářské kolonii Labské Kouty za koupalištěm. Zůstal zde jako jediný velký jilm z břehového porostu Labe, ostatní během posledních 10 let uhynuly na grafiozu. Strom má pravidelnou korunu, obvod kmene 315 cm a zatím je zdravý,
Exotické dřeviny
Jako památné lze vyhlásit i stromy u nás nepůvodní (exotické), které jsou zajímavé svým vzrůstem nebo velikostí. Takové stromy se vyskytují obvykle v parcích nebo v městských výsadbách. Na Pardubicku byly takto vyhlášeny za památné dva druhy exotických dřevin - jinan dvoulaločný a jerlín japonský.
Jinan dvoulaločný
Je vývojově velmi zajímavou dřevinou, neboť patří mezi nahosemenné, podobně jako naše jehličnany, avšak jeho listy jsou ploché a nahá semena obalená dužnatým míškem připomínají peckovici. Stromy jsou dvoudomé, tj. mají samčí a samicí jedince. Obyvatelé Pardubic tento druh dřeviny jistě znají z Tyršových sadů, kde roste za sochou Rudoarmějce. Zmíněný chráněný exemplář roste v Ostřešanech, v Bláhově ulici u.čp. 1 a dosahuje u tohoto druhu nebývalé mohutnosti v kmeni (obvod 220 cm),
Jerlín japonský
Skupina 4 jerlínů japonských roste na Wernerově nábřeží za budovou magistrátu v Pardubicích. Jsou chráněny pro mohutný vzrůst, u tohoto druhu nebývalý (největší strom má obvod 210 cm). Jerlín japonský pochází z Japonska, vzhledem se podobá akátu a je nápadný tím, že kvete velmi pozdě, až v srpnu, hrozny žlutavých květů.
