Zveme Vás
11.05.2024 09:00
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
12.05.2024 07:40
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
12.05.2024 08:35
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
15.05.2024 18:00
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
19.05.2024 07:05
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Jsou Pardubičky starší než Pardubice?
K této laické úvaze mne přivedl článek o archeologických výzkumech v Pardubickách uveřejněný v mimořádném čísle Zpráv 1995 a výměna názorů v pardubickém tisku v minulém roce. Připomnělo mi to debaty na toto téma s dr. V. Zikmundou, které se týkaly směru cesty a brodu přes Labe. Odvážlivě se domnívám, že dnešní archeologické výzkumy potvrzují mé tehdejší názory. Ty vycházely z praktické znalosti Labe a charakteru terénu kolem Pardubic. Uznávám, že neodborně aplikuji současný stav na podmínky v minulosti, ať mi to odbornicí prominou.
Místo dnešních Pardubic, historického jádra, bažinaté, zamořené komáry a snad i malárií, která se prý v Polabí vyskytovala až do minulého století, nebylo vhodné k osídlení. Chrudimka rozvětvující se do několika nestálých ramen i zákruty Labe často měnící svůj tok jen zhoršovaly tyto nepříznivé podmínky. Snad byly dobré jako úkryt v případě ohrožení. To bylo zřejmě příčinou opožděného vzniku Pardubic. V době prvé historické zmínky o Pardubicích, jako nepatrné vísce, byla v těsném sousedství již dvě královská města a třetí, nově založené Vysoké Mýto. Staršími jsou i Přelouč, Bohdaneč a další blízké obce. Nepříznivé podmínky spolu se skutečností, že jsme byli poddanským městem, a to vlastně donedávna, ztěžovaly vývoj Pardubic a negativně působí dodnes. Bylo by třeba, kdyby tomu věnovali větší pozornost jak historici, tak i dnešní představitelé města. To však odbíhám od věci.
Pardubice také neležely na významné obchodní cestě, jako obě sousední královská města a při ústí Chrudimky bylo málo pozemků vhodných k obdělávání. To byly další nedostatky pro vznik sídla i jeho další hospodářský rozvoj.
Ke vzniku Pardubic prý měla přispět výhodná poloha při brodu pres Labe, kterým procházela vedlejší cesta spojující královská města Hradec a Chrudim. To by byla jediná přednost sousedství těchto měst pro Pardubice.
Tento důvod pro vznik Pardubic při ústí Chrudimky do Labe se mi nezdá logický. Proč by stezka vedla přes bažiny, ramena Chrudimky a Labe. v místech, kde asi nebyly vhodné podmínky pro brod? V sousedství dnešních Pardubic místy vytvářelo Labe zákruty, jak naznačují slepá ramena a stopy po nich, patrné až u Starého Hradiště. Na levé straně byly zahlazeny zřejmě při stavbě zámeckého opevnění a umělých hrází podél Chrudimky a Labe. Zákruty nejsou pro brod vhodné, na vnější straně oblouku bývají hluboké tuně a dno bahnité. Klikatý tok často mění polohu řečiště, pak by se musel hledat nový brod, a široký pruh po obou březích činí neschůdným.
Podmínky u bývalého mostu, před postavením, jezu sice byly do určité míry vhodné pro přebrodění řeky. Byly však již výsledkem staletých úprav. Možná nejprve pro umělý brod, pro přístupovou cestu a později pro stavbu mostu. Právě most vyžadoval stabilizaci řečiště, aby časem nezůstal na suchu. To byly již zásahy technicky a finančně náročné, které si mohl dovolit jen bohatší majitel panství.
Vhodnější brod byl zřejmě pod bývalými Hrčáky u Brozan, jak naznačuje název obce. Zde v důsledku prudšího spádu pod peřejemi se udržoval přímý úsek toku s rovnoměrnou hloubkou a pevným dnem.
Hlavní otázkou však je, proč by cesta z Chrudimi do Hradce měla vůbec překračovat Labe. To nebylo vůbec nutné a asi původně nepřekračovala.
Domnívám se, že vedla z Chrudimi přes mikulovický kopec a mělký tok Chrudimky u Nemošic na návrší Pardubicek. Další pokračování může naznačovat směr ulice Národních hrdinů. Na jejím konci, za železniční tratí, na Slovanech, byly nalezeny stopy osídlení pokládaného za jeden z rozptýlených zárodků Pardubic. (Dějiny Pardubic 1990, I. díl, mapka str. 39.)
Ve stejném směru pokračuje ulice Spojilská přes Studánku a lesní cesta do Spojila, neustále po suchém návrší. Lesní cesta sice dnes vede z části po hrázi bývalého rybníka, ale nebyla cesta použita jako základ hráze? Až v místech dnešního Spojila by musela předpokládaná cesta překročit mokřiny a Bělobranskou dubinou dostihla Sezemice, starší než Pardubice, stojící na návrší nad říčkou Loučnou, jejíž přebrodění nebyl problém. Pak cesta vedla po vyšším, suchém, levém břehu Labe přes starobylou ves Dříteč k brodu přes Orlici pod Hradcem.
Z této předpokládané trasy i podobnosti terénu usuzuji, že Pardubičky mohly být současníky Sezemic a starší než Nové město Pardubice. Bylo zde i více pozemků vhodných k obdělávání. Pardubičky tedy měly výhodnější polohu i lepší hospodářské podmínky než osada při ústí Chrudimky. Lze tedy počátky Pardubic hledat zde, jak tvrdí archeologové dle posledních výzkumů. Případnější než Pardubičky, Pardubice malé či Mnichové by pak bylo pojmenování Staré Pardubice.
Tomu by odpovídalo označení dnešních Pardubic v závěti Arnošta z Hostýne jako Město nové. Protože archeologický průzkum v kostele sv. Bartolo¬měje nenalezl zde stopy předhusitského stejnojmenného kostela, vtírá se myšlenka, zda právě Arnošt z Pardubic se svým otcem zde nepostavili nový vodní hrad v místě dnešního zámku, bezpečnější než tvrz na návrší. To mohla být jediná přednost tohoto místa. Při hradu založili Město nové s novým kostelem Zvěstování Panny Marie, ačkoliv zde nebyl prostor pro větší sídlo. Ke hradu svedli cestu a tím vytvořili hospodářské předpoklady pro život města. Pardubicky byly ponechány klášteru a následnému úpadku, který dovršili husité zničením kláštera. Zde se dostáváme opět ke staré otázce, zda Pardubice vznikly nebo byly založeny, o které se diskutovalo při 600. výročí Pardubic jako města r. 1940. Možno zde vidět opožděnou obdobu např. založení královského města Nového Bydžova u řeky, místo Starého Bydžova na návrší, ke kterému ovšem došlo ještě před první zmínkou o Pardubicích.
Ovšem i za Arnošta z Pardubic je otázka brodu sporná. Jak naznačuje směr ul. Sv. Anežky a Bělobranského náměstí mohl být první brod z města přes Chrudimku. Odtud pokračovala cesta ve směru dnešní Husovy ulice přes Sezemice do Hradce anebo přes brod u Brozan kolem Kunětické hory do Opatovického kláštera. Teprve později mohla cesta na Hradec využít nové hráze podél Chrudimky, dnešní Labské ulice, a u jejího ústí překročit Labe. Nebylo to až 2a Pernštejnů a již po mostě?
Pokud však vezmeme v úvahu tvrzení, že Arnošt postavil hrad na místě starší tvrze, otvírá se nám pole k dalším dohadům. I toto tvrzení však nemusí být správné, stejně jako nebyl správný předpoklad, že původní chrám sv. Bartoloměje stál na místě dnešního. Před časem se také vyskytl názor, že tvrz stávala na rohu Zámecké ulice a ulice Sv. Anežky, na místě domu čp. 26. Jeho zdivo je prý románské, čemuž má nasvědčovat šikmý spodek nároží.
Byla-li tvrz při ústí Chrudimky, kdo ji založil, kdy, co ho k tomu vedlo a kde na to získal prostředky?
Důvody byly zřejmě strategické: bažinatý ostrov mezi rameny Chrudimky a Labem poskytoval dobré podmínky pro obranu i malé tvrze. Jsou však opět dvě možnosti: byla zde tvrz dříve, nebo sem byla přenesena z Pardubicek v době ohrožení, např. za Braniborů v Čechách, nedlouho před první zmínkou o Pardubicích? Majitel malého panství přenesl tvrz, zřídil brod přes Chrudimku, zpevnil terén pro novou trasu cesty , převedl cestu ke tvrzi, postavil hospodu a kovárnu, servis pro pocestné. Tak uměle vytvořil podmínky pro rozvoj osady v nepříznivých podmínkách. To završil založením kláštera pro zvýšení hospodářského i kulturního významu svého panstvíčka. Druhou možností je tvrz ukrytá v křovinách a bažinách při ústí Chrudimky mimo trasu jakékoliv cesty. Kdo zde mohl žít? Byla to osada chudých rybářů nebo výrobců rákosových došků? Jak by se ale jejich stařešina vzmohl na tvrz? Z poctivé práce těžko, i když nevím, jak tomu bylo ve středověku. Zbývá jediná možnost, že zde, pod pláštíkem čestného rybaření, nalezla úkryt družina olupující cestující na blízkých cestách do královských měst, zejména na živé Trstenické na Chrudim. Tak mohlo začít soupeření se sousedními bohatými královskými městy. Když se stařešina dost vzmohl, přešel na poctivější způsob obživy. Svedl spojnici mezi Chrudimí a Hradcem pod ochranu své tvrze a obíral cestující legálně poplatky z brodu, v hospodě apod. To by mohl být základ budoucí prosperity a rozvoje Pardubic, jejichž počátky jsou neustále zahaleny v mlhách a umožňují i takové dohady. Konečně i Pernštejnové začínali podobně nezákonně. Jako pokání založili klášter.
Dle těchto dvou možností by se mohlo předpokládat, že klášter s kostelem sv. Bartoloměje byl přece jen založen při tvrzi u ústí Chrudimky. Vycházím z předpokladu dr. V. Zikmundy. Ten tvrdil, že zakřivení západní části Kostelní ulice a Bartolomějské ulice navazují a jsou vlastně původní trasou cesty od Chrudimi. Ta vedla dnešní Karlovou ulicí, jižní stranou dnešního náměstí a obloukem obešla suché návrší, dnešní náměstí. To bylo jedinou zemědělsky využitelnou půdou.
Při této cestě několik chat tvořilo zárodek budoucích Pardubic. Bylo by pak možné, aby první tvrz stála v jejich sousedství na dnešní křižovatce Kostelní a Pernštýnské ulice, odkud pokračovala cesta na východ přes Chrudimku na Sezemice a Hradec. A klášter s kostelem mohly být při této cestě, např. na dolním konci Bartolomějské ulice, na místě pozdějších Masných krámů anebo na dnešním Wernerově nábřeží, kde mohla být jakási náves, později náměstí. Teprve za Pernštejnů, když se rozšiřovalo město, budovalo náměstí a opevnění, mohl být nový kostel s klášterem postaven místo na spáleništi starého až u hradeb. Zdá se mi pravděpodobnější, než dva kostely v Pardubickách a přenesení zasvěcení sv. Bartoloměji na nové místo. Vzhledem ke své utkvělé představě, že původní brod byl přes Chrudimku, se domnívám, že se Pardubice neměly jmenovat Pardubice nad Labem, ale nad Chrudimkou. Řece by pak lépe slušel název Řeka Pardubická. Město se totiž přimykalo k Chrudimce a bylo chráněno jejími rameny. Od Labe se odvracelo. To bylo podstatně nebezpečnější a za tehdejších místních hospodářských možností neregulovatelné a nevyužitelné. Na toku Labe od Opatovic po Valy nebyl postaven ani za Pernštejnů ani jeden jez, ani mlýn nebo jiné vodní dílo. Přes náročné vodohospodářské stavby byli Pernštejnové schopni upravit tok Labe jen v krátkém úseku, kde zbudovali most. Na více se neodvážila ani další století až do našeho, kromě železničního mostu u Rosic. Proto rozvoj Pardubic překročil Labe až v 60. letech, kdy byl postaven nový most.
Konečně problémy s jezy přetrvávají dodnes. Ani naše hospodářství není schopné postavit jediný jez pod Přeloučí, aby se propojily splavně úseky do Chvaletic s dříve splavněným úsekem od Přelouče až pod Kunětickou horu.
Jak patrno, nepříznivé podmínky z minulosti nás pronásledují dodnes. Právě proto bychom měli být hrdi na naše město, které vyrostlo v nejnepříznivějších podmínkách a v nerovné soutěži se sousedními královskými městy.
Omlouvám se čtenářům a hlavně historikům, že pro toto patriotické vyznání jsem se uchýlil k tak obsáhlým a neodborným úvahám. Nechtěl jsem tím řešit žádné historické otázky, jen připomenout bílá místa v naší nedlouhé historii i potíže zrodu a dalšího rozvoje Pardubic.
