Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Otakar Trnka, Pardubák v rakouské vládě
Zemřelý pardubický knihovník Jiří Pertl (1922 - 1986) právem neopomněl uvést ve svém přehledu význačných osobností Pardubicka minulých leť1 vedle jiných i významného pardubického rodáka, čestného občana města Pardubic2) Ing. dr. h. c. Otakara Trnku3). Výčet Trnkových životopisných dat ve své práci zakončil Pertl větou (kterou od něho později převzali i jiní autoři): „V den úmrtí byl (Trnka) jmenován generálním ředitelem Dunajské paroplavební společnosti se stálým sídlem v Bratislavě". Jak té větě rozumět? Upřesněme si, že Trnka v té době žil ve Vídni a o jeho jmenování generálním ředitelem paroplavební společnosti rozhodli v Praze. Shodou okolností však v týž den Trnka umírá. Proč? Byl nemocen? Snad již dlouho nebo dokonce nevyléčitelně?
Zanechme spekulací, ono to bylo jinak. Otakar Trnka se v roce 1894, ve svých 23 letech, díky technickému nadání a znalostem, které si přinesl z technických studií, dostal na ministerstvo železnic, kde působil prvně při stavbách drah, zvláště v českých a alpských zemích, nato se stal ředitelem rakouské Státní dráhy, pak sekčním šéfem ministerstva železnic ve Vídni a na konci roku 1911 jako čtyřicetiletý rakouským ministrem veřejných prací. Ve vládě setrval až do roku 1917. Mnozí jej za to zatracovali, prohlašovali zaprodancem, Rakušákem, ale ti, kteří mu stáli blízko, kteří mohli soustavně a detailně sledovat jeho činnost, potvrzovali, že naopak byl Čechem do morku kostí, mužem pevného vlasteneckého přesvědčení, že se vždy snažil uvést v soulad program vlády s prospěchem českého národa, jehož zájmy vždy prosazoval a pro nějž vykonal v době svého ministerského působení velmi mnoho.
Když v roce 1918 přišel převrat 5) žil ve Vídni. Ihned nabídl své znalosti, zkušenosti a síly mladému československému státu. Jak už to však v převratových dobách bývá téměř pravidlem, ne každému se vzhledem k jeho minulosti důvěřuje. A tak byl Trnka odmítnut. Teprve poznání, jak lehkovážně byly odmítnuty nabízené služby vynikajícího odborníka technického ražení a člověka ryzího charakteru, byl vzat na milost. Byl mu vydán československý pas a byl pověřen řízením Dunajské paroplavební společnosti. To bylo 25. června 1919. Týž den však došlo k Trnkově životní tragedii: skonal pod koly automobilu na vídeňské ulici.
Pohřeb Ing. dr. h. c. 5) Otakara Trnky se konal v rodných Pardubicích 3. července 1919. Pohřebního průvodu6) tohoto vynikajícího pardubického rodáka, který byl vlivem poměrů vystaven do nepříznivého světla, ač vždy ve všem dbal zájmů svého národa a po celý život si uchoval ryzí charakter, se zúčastnilo veliké množství pardubického občanstva a také mnoho hostí. V zastoupení prezidenta republiky a československé vlády se pohřbu zúčastnil ministr veřejných prací Staněk, kterého provázel odborový rada Hanáček a tajemník ministerstva Horák. Dále tu byli zástupci ministerstva železnic, zástupci nejrůznějších úřadů, spolků a řada přátel. Mezi květinovými dary byly věnce čs. vlády, ministerstev železnic a veřejných prací, Slovanské besedy ve Vídni aj. Nad hrobem promluvil Ing. Josef Prokop7), který ocenil zásluhy zesnulého. Po něm vystoupil místopředseda Národního shromáždění, poslanec František Udržal8), který vyzdvihl Trnkův charakter slovy9): „Český ministře! Až historik bude psáti historii českého národa poslední doby, tu napíše, že v Tobě ztratil národ svého vynikajícího syna. Tobě postaví čestný pomník v českých dějinách. Četl jsem, žes byl Rakušanem. Pravím však: Ty jsi byl českým ministrem a tento zodpovědný úřad zastával jsi vždy co nejlépe. Ty ses s námi vždy radil, zůstals na svém místě proti své vůli na naše výslovné přání. Tys šel tam, kam my Tě poslali. Proto byl-lis Ty rakouským ministrem, byli jsme my rakouskými poslanci. Tys mnoho vykonal co ministr veřejných prací, technický svět Ti vděčí nesmírně mnoho, práce Tvá byla také vždy vděčně uznávána. Ztrácíme v Tobě nadaného a pilného spolupracovníka, jakých máme málo. My všichni, kdož jsme Tě dobře znali, očekávali jsme od Tvých vědomostí a zkušeností mnoho dobrého pro náš mladý stát. Budiž čest Tvé památce!"
Jistě nejskvělejší uznání, jakého se památce Ing. dr. h. c. Otakara Trnky mohlo v té době dostat.
Poznámky:
1) Jiří Pertl, Přední osobností okresu Pardubic, Chrudim 1966.
2) Čestným občanem jmenován 9. září 1912.
3) Podrobněji o něm J. Kotyk, Dr. Ing. Otakar Trnka, ZKPP1988, s. 177.
4) Rakousko zaniklo a vedle jiných států vznikla 28. října 1918 samostatná Československá republika.
5) Čestný doktorát obdržel na brněnské Technice v roce 1913.
6) V tehdejších dobách procházel pohřební průvod městem až na hřbitov.
7) V letech 1910-15 starosta města.
8) Rodák z Dolní Rovně na Pardubicku, pozdější předseda vlády a senátor, od roku 1935 čestný občan města Pardubic.
9) Východočeský republikán 18. 7.1919, s.3
