Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
KDO BYL JULIUS STUMPF?
(příspěvek k historii protektorátní správy v Pardubicích) Jak známo, posledním českým starostou Pardubic za nacistické okupace byl advokát JUDr. Karel Vítek, jenž převzal tuto funkci roku 1938. Nový říšský (zastupující) protektor R. Heydrich se rozhodl reformovat po svém nástupu (1941) veřejnou správu tak, aby byla prakticky odstraněna její dvoukolejnost a zlikvidována česká ?autonomní? správa. V Pardubicích převzal v listopadu 1942 funkci starosty sudetský Němec původem z Aše Julius Stumpf (nar. 10. 7. 1889) nejdříve jako ?Bürgermeister?, od roku 1943 jako vládní komisař (Regierungskommisar) města Pardubice. Tuto funkci vykonával až do květnových dní roku 1945, kdy 8. 5. t. r. byl vyzván německým posádkovým velitelem Pardubic plk. Schenkem k předání úřadu do rukou Revolučního národního výboru (RNV) v čele s dr. Antonínem Blahoutem, ředitelem nové reálky, sociálním demokratem. Je známo, že se Stumpf účastnil osobně roku 1942 přejmenování Tyršových sadů na Heydrichovy a roku 1944 tryzny za oběti spojeneckého náletu na Pardubice na Pernštýnově náměstí, kde protektorátní vládu zastupoval její premiér JUDr. Jaroslav Krejčí. Na osobu J. Stumpfa se dobře hodí charakteristika dnes již zesnulého německého historika F. Seibta o sudetoněmeckých funkcionářích druhé garnitury: ?Německé úřady neměly důvěru v jejich odborné znalosti, strana (roz. NSDAP. pozn. J. K) v jejich spolehlivost? zabředli do konkurenčního boje s Němci ze ?Staré Říše? o nové pozice v protektorátu, takže to dotáhli všude nejdál na zástupce na všech úrovních??1) J. Stumpf bydlel v Pardubicích nejdřívě v hotelu VICTORIA (dnešní obchodní centrum GRAND), pak mu byl přidělen byt ve Studánecké ulici čp. 1122 ve vile na rohu s ulicí Na Kamenci.2) Bydlel v ní s manželkou Marií, roz. Hikisch, kterou si vzal 27. prosince 1920, a se svými dvěma dcerami – Ilse Marií (nar. 3. 7. 1921 ) a Irmtraut (nar. 23. 12. 1922). 2. října 1944 se mu v Pardubicích narodila ještě 3. dcera – Gudrun. Je zajímavou skutečností, že po porážce německého nacismu nebyl Stumpf zřejmě vyšetřován ani souzen. Roku 1955 se totiž přihlásil z Karlsruhe (SRN) přes ministerstvo vnitra ČSR do Pardubic, aby mu MNV a jeho rada potvrdily (zřejmě pro stanovení jeho důchodu) válečné plné služné.3) Služné bylo uvedeno za období: 07. 11. 1942 – 31. 12. 1942: 1 563,75 RM (= říšských marek) 01. 01. 1943 – 31. 12. 1943: 12 835,86 RM 01. 01. 1944 – 31. 12. 1944: 13 251,66 RM s ročním vyrovnávacím příspěvkem 3 475 RM. Rok 1945 již uveden nebyl.4) Zajímavé, že? Srovnejme to s tím, jak tentýž komunistický režim vyměřoval důchody odbojářům tzv. západního odboje. Zde promptně vyhověl bývalému nacistovi, aby dostal v SRN správně vyměřený důchod. Postrádáme zatím další informace o závěru Stumpfova života v Karlsruhe či jeho fotogra? i.
1. Ferdinand Seibt, Ta stará ošklivá melodie…PROSTOR 2002, s. 243–244.
2. Vzpomínka Z. Legnerové a osobní složka J. Stumpfa v SokA Pardubice, fond AM, č. př. 82/2004, kart. 4.
3. Žádost došla přes MV ČSR 29. 3. 1955 /zn. NV/3–1071/55 a byla vyřízena radou MNV v Pardubicích 19. 5. t. r. pod č. j. VO/204/55 – kádr. /12.
4. SokA Pardubice, fond AM, uvedený zde v pozn. 2 a odpověď rady MNV – viz pozn. 3.
