Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ - 3. DÍL
DŮM F. K. POTĚŠILA ČP. 679 V UL. BRATRANCŮ VEVERKOVÝCH Kráčíme-li ulicí bratranců Veverkových (dříve Svatojanskou) směrem k železniční trati, pak nedaleko známého Reschova domu naproti přes ulici stojí vcelku nenápadný dům čp. 679, v němž strávil podstatnou část svého nesmírně tvůrčího života (léta 1906?35) jeden z otců ? zakladatelů pardubické vlastivědy a regionální historiogra? e řídící učitel František Karel Potěšil.
Narodil se 26. ledna 1864 v budově staroměstské školy v Pardubicích v rodině školníka Václava Potěšila a služky Rozálie, rozené Charbuské. Školní prostředí snad předurčilo malého Františka k tomu, aby se po studiích na pardubické reálce a na učitelském ústavu v Příbrami stal sám učitelem. Kromě venkovských škol v Kostěnicích a Rovni vystřídal ještě tři pardubické školy, bývalou obecnou školu na Novém městě (stávala v těsném sousedství dnes zbouraného hotelu Veselka a byla s ním také zbourána), pak učil na obecné škole staroměstské, kde se narodil (dnes Krajský úřad na Komenského náměstí) a svou školní dráhu zakončil v letech 1911?24 jako ředitel školy Na Skřivánku (dn. Gorkého ul.). Nejvýraznější stopu za sebou ve školství Potěšil zanechal na Skřivánku, kde roku 1912 založil pro děti pocházející ze sociálně slabých rodin v Jesničánkách a z t. zv. karantény (bývalé vojenské záložní nemocnice, dnes prostor sídliště Dukla) nejdříve charitativní spolek ?Přítel mládeže?, který později transformoval na rodičovské sdružení, zřejmě jedno z prvních v českých zemích. Kromě toho, že byl výborným a laskavým pedagogem, byl také velmi pracovitým členem vedení mnoha pardubických spolků, hlavně učitelské BUDČE, Muzejního spolku, Kunětického družstva atd. Patřil do onoho okruhu nadšenců, kteří zachránili hrad Kunětická hora před zničením při lámání kamene a koupili i pardubický zámek od jeho posledního majitele barona R. Drasche z Wartinberka. Byl to právě ředitel Potěšil, kdo v pardubickém muzeu inicioval zřízení fondu Pedagogické muzeum J. Hanuše a na Kunětické hoře zřízení hradního muzea, jež od roku 1932 neslo jeho jméno. Bylo by jen vyjádřením úcty k záchranné práci F. K. Potěšila na hradě obnovit dnes tento tradiční historický název. Dům v bývalé Svatojanské ulici, před nímž stojíme, je opatřen pamětní deskou, připomínající, že to byl dům čestného občana Pardubic (od roku1931), autora historických průvodců po městě a množství vlastivědných článků rozesetých hlavně v časopise Krajem Pernštýnův (tento předchůdce Zpráv Klubu přátel Pardubicka vycházel v letech 1921–38) a v různých pardubických novinách hlavně z období první republiky (hlavně Východ a Východočeský republikán). Dům v ulici bratranců Veverkových zažil i dvě rodinné tragedie – úmrtí Potěšilova syna Pepíčka (7letého) na záškrt a úmrtí druhého syna Františka na tyfus na haličské frontě první světové války.
Když F.K.Potěšil zemřel (21.4.1935), přál si, aby urna s jeho popelem na Kunětické hoře připomínala jeho odkaz. Roku 1967 byla však deponována v rodinné hrobce jeho ženy učitelky Marie, rozené Waltrové, nadané zpěvačky sboru „Ludmila“, v Chrudimi na hřbitově u sv.Kříže. Hrobové místo je však zrušeno a tak dnes Potěšilovu památku připomínají v našem městě jen dvě věci: Název malé uličky ve čtvrti Slovany a uliční tabulka na Wernerově nábřeží za radnicí. Právě takové tabulky s vysvětlením názvu veřejného prostranství ředitel Potěšil jako obecní kronikář prosazoval v zastupitelstvu. Nešlo by se v informačním systému k potěšilovské tradici informačních tabulek vysvětlujících názvy ulic a náměstí vrátit? Mnoho dětí – a mnohdy i dospělých – neví vůbec, po kom je nazváno prostranství, kde žijí…
Literatura: J.Kotyk, F.K.Potěšil (1964-1935), vyd. HELIOS Pardubice 2009
