PAMĚTIHODNOSTI SLOVAN A STUDÁNKY Část III.

Původní naplánování termínu odhalení památníku Padlým bratrům s poprsím presidenta Tomáše G. Masaryka(obr.1) bylo totožné se záměrem obce odhalit pamětní desku padlým vojínům. Obecní úřad Studánka však podal stížnost Okresní politické zprávě dopisem ze dne 13.7.1925, ve kterém vyjadřuje obavu z možného narušení obecní akce a přímo žádá o zákaz postavení pomníku Padlým bratrům a TGM. Tato stížnost měla určitě co dočinění se shora zmíněným vyšetřováním. Již 15.7. se však dostavili na studánecký úřad předseda spolku „Pokrok“ František Šlechta a místopředseda Fr. Blažek. Ti se zavázali jménem svým a za členstvo spolku, že  obecní akce nebude nikterak narušena a požádali o podporu a vstřícnost starostu Jana Půlpána při realizaci jimi připraveného odhalení pomníku pana presidenta. Starosta vzal  toto na vědomí a přislíbil urychlené vyřízení. Zdálo by se, že tím je celá věc vyřízena a oba pomníky mají „zelenou“. A do jisté míry to tak i bylo. Spolku „Pokrok“ však ještě zbývalo obhájit svůj záměr před Zemskou správou politickou v Praze, potažmo získat povolení ministerstva vnitra a samotného presidenta  o umístění jeho poprsí na pomníku padlým vojínům. Ještě 4.8.1925 se sešla komise na místě výstavby  a ta měla posoudit důstojnost a okolní prostředí  pomníku, jak si přála obec, která  měla k vhodnosti umístění výhrady.                       

            Komise, složená z akademického malíře prof. Jana Šíra, okresního školního inspektora Otakara Svobody a referenta Okresní politické správy však konstatovala do protokolu, že jak po stránce umělecké, tak umístěním v okolním prostředí nelze proti pomníku nic namítat. Alespoň přibližnou představu o umístění pomníku nám dává fotografie na obr.č.2. Po levé straně je pěkně vidět prosvítající hladina Fuksova rybníka. Protože právě umístění pomníku zavdalo příčinu k protestům úřadu proti jeho stavbě, vhodná je na tomto místě citace ze zmíněného protokolu:

„Památník má být postaven po levé straně pískové cesty, vedoucí od Pardubic do Studánky na kraji obce. Pozadí (pomníku) tvoří velký kaštan, stojící na břehu malého rybníčka (Fuksův rybník, řečený „Fuksák“) z části porostlého rákosím. Z jedné strany vyhlédnutého místa je řada pěkných vrb, z druhé strany ovocný sad. Pravá strana cesty naproti pomníku je lemována souvislou řadou zahrad s košatými ovocnými stromy, jak patrno z  přiloženého náčrtku (nenalezen). Pomník má státi před kaštanem, jehož koruna bude přiměřeně přistřihnuta, aby pomníku nevadila a aby tvořila pro něj pěkné pozadí..“

Sochařskou prací na pomníku jehlancovitého tvaru byl pověřen pardubický sochař Josef Doležal(1). Odhalení  bylo pak naplánováno na 23.8.1925. Program byl uveden na plakátu, jehož přetisk vidíte  na  obr.č.3.

            Nebude určitě bez zajímavosti zopakovat si, alespoň z části, program slavnosti, jak ho zaznamenal Východočeský Republikán.

Odhalení památníku odboje

            V neděli t.r.(23.8.) odhalen byl ve Studánce u Pardubic památník odboje, péčí tamní osvětové komise a pokrokového kroužku dle návrhu tamního hostinského pana Zvoníčka, provedený sochařem Doležalem z Pardubic. Slavnost zahájena průvodem (z náměstí u Kostelíčka) který byl pestrý, viděli jsme v něm národní kroje, Sokola a legionáře.

Řídící učitel v.v. Beran uvítal shromáždění, děkoval panu presidentovi za dovolení postavení památníku, který nese jeho poprsí, a pravil, že bude výrazem věrnosti a lásky k němu, a děkoval ministru nár. obrany Udržalovi, který přijal protektorát a velice přispěl k uskutečnění a zdaru dnešní oslavy. Slavnostní řečník, štábní kapitán Vladimír Roubal praví: „Památník prostý-padlým bratřím - prostý jako lid,  který ho postavil. Bude připomínkou tragedie války a všech útrap s touto, bude připomínkou práce Masaryka, který nás vedl a dovedl k samostatnosti. „Dále řečník vzpomenul významné postavy  našeho národa a v zavěru pravil :

„Ne kritizováním, ale svou prací a obětavostí si svůj stát udržíme!“

            Za zpěvu zpěváckého spolku „Pernštýn“ pod vedením svého ředitele Antonína Vendla a za zvuku národních hymen byl pak památník odhalen. Následovala dojemná recitace děvčátek Št´astné, Blažkové, Hadičové a Vohralíkové. Pak byl památník předán do ochrany obce prostřednictvím starosty Půlpána. Poté následoval koncert kapely pěšího pluku z Mladé Boleslavi pod taktovkou svého kapelníka Josefa Haněla, který pokračoval do večerních hodin. Pak ještě následovala v hostinci pana Zvoníčka „Na špici“ staročeská tancovačka.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP 5-6/2014

         Závěrem je připomenuto, že pomník má být postaven nákladem asi 5 000,-Kč a že „…majitel  pozemku (Josef Fuksa) s předepsanou úpravou souhlasí a starosta obce Půlpán proti projektu rovněž ničeho nenamítá“ .