S logem na srdci včelaře

Znak charakterizující příslušnost přišitý na slavnostním oděvu získává vážnost a obdiv u všech přítomných. Včelaři z Pardubic jsou toho důkazem. Již léta jsou váženými osobnostmi a znak nošený na slavnostním oděvu v blízkosti svého srdce prozrazuje příslušnost k cechu a městu.

            Vždyť šestihranná medová buňka s včelou na plástu a s bílým půlkoněm na červeném pozadí jsou toho dokladem.  Plást svým tvarem ukazuje hranice území okresu, ve kterém chovají Pardubáci své včely a kůň je erbem města.

S vážností jsme vítání na radnicích a úřadech v různých zemích, kterou nám dává malý znak přišitý na včelařském kroji.

Patnáctý jubilejní ročník „Dny medu - 2014“

Do města perníku se o druhém říjnovém víkendu sjely tisíce lidí, aby navštívily kulturní dům Hronovická, kde pardubičtí včelaři připravili tradiční dvoudenní oslavy medu pod mottem „Nechť tlukot srdcí všech včelařů světa se spojí v jeden akord lásky“.

Součástí Dnů medu, byl také slavnostní průvod včelařů. Ranní ulice města lemované diváky očekávaly příchod krojovaného průvodu. Zvuky píšťal a bubnů gotické hudby již napovídaly blížící se pestrobarevný průvod. Máváním a jásotem obyvatelé vítali včelaře a hned se přidávali do průvodu, který mířil k radnici, aby zde pozdravil primátorku města a předal ji medových darů. Dále se pak průvod zastavil u hejtmanství kraje. Vícehejtman kraje uvítal včelaře tradičním přípitkem nápoje z třešní.

Dva statní vraníci se strážníky v sedle vedli bezpečně průvod městem a na křižovatkách jej ochraňovali před projíždějícími auty. Procházka ulicemi města byla zakončena před branami kulturního domu.

Slavnostní fanfáry a burcující bubny historické skupiny Historicus otevřely brány medového lůna uprostřed města perníku.

Sály KD Hronovická se proměnily ve velký hučící včelín. Barevné stánky nabízely ukázky tradičních řemesel. Skláři tavili sklo před zraky diváků a na přání vytvářeli různé pohádkové postavičky, zvířátka nebo květinky. Plamen kahanu olizoval skleněné tyče barevného skla a přetvářel je před zraky na rozmanité tvary.  V jiném stánku šperkařka věznila kamenné polodrahokamy do překrásných stříbrných sítí, které vytvářely ozdobné šperky zdobící hrudě žen. Dřevěné pernikářské formy dávaly těstu tvar husarů, koníčků, nebo pouťových srdcí. Tkalcovský stav vyráběl ozdobné látky s různými vzory. Proutky v rukou košíkařky se měnily na rozmanité koše, ošatky, krabičky, či oplétaly vázičky, nebo hrnečky.

Podium velkého sálu dunělo pod kroky tanečníků folklorního souboru Perníček. Ve svém medovém tanečním pásmu ukázali malí tanečníci nejen život vesnice, ale především své umění tanečních kreací.

Bubeníci a trubadúři speciální školy Svítání Pardubice předváděli hudební terapii. Břišní tanečnice ze stejné školy, roztančily celý sál ve svém vysoce kreativním tanečním vystoupení.

Jako každoročně tak také letos včelaři pozvali na oslavy hosty ze zahraničí. Letos nás navštívili včelaři ze Skotska, Polska a Bulharska.

Jak nám při loučení sdělil skotský včelař Stuart Hood  „Jsem nadšený úžasnou atmosférou a bohatým programem. U nás ve Skotsku jsem nic takového nezažil. Překrásný průvod plný veselí, úžasní lidé a fantastický program po oba dny. Příští rok určitě přijedu a přivezu celý autobus včelařů, aby viděli, jak se dá oslavit med. Sám chovám při své práci kriminalisty 250 včelstev a byl bych rád, kdybych takhle mohl soutěžit a dávat ochutnat med od mých včel.“

Po celý rok pečlivě včelaři ošetřovali svá včelstva, aby společně vytvořili sladký medový produkt, který je vysoce ceněn každou lidskou společností.

Nyní nastal čas poměřit si síly, jaký med se včelaři podařilo vytvořit. Umýt skleničky správné velikosti a naplnit je tím nejlepším medem, byla hlavní myšlenka každého včelaře, který se chtěl účastnit prestižní soutěže medu na pardubických medových oslavách. Komise již dva dny předem vybírala do soutěže připravené vzorky a označovala je číselným kódem k zajištění anonymity. 

Soutěže medu s názvem „Nejlepší med Pardubicka“ se účastnilo 78 včelařů z Pardubic, ale i ze širokého okolí s 98 soutěžními vzorky. Komise v počtu jedenácti odborníků vyhodnotila smyslově jednotlivé vzorky, proměřila obsah vody a stanovila pořadí. Zlaté, stříbrné a bronzové medaile pak putovaly při slavnostním vyhlášení do rukou spokojených včelařů.

Obyvatelé města Pardubic považují oslavy medu jako jeden ze svých státních svátků. „Chodím sem strašně rád“ sděluje nám právě přicházející vysoký muž držící v ruce pohárek s medovou limonádou, kterou mu u vchodu do sálu právě předala dívka v kroji bílé paní Perchty.  „Je tu fantastická atmosféra, lidé se usmívají, každý něco ochutnává. Všude je mnoho medu a různých dobrot. Strašně se mi tu líbí atmosféra klidu a lásky. Čiší to z každého člověka. Je ze všeho cítit, že to včelaři dělají pro lidi a ne pro kšeft.  Jsem včelařům vděčný za krásnou výstavu. Mám támhle u stánku dvě vnoučata, hladí tam dvě malé kozičky v ohrádce u stánku se sýrem. Nemůžu je odtrhnout a dostat domů.“

Co říci závěrem. Včelaři oslavili svůj svátek, ukázali všem, že zde jsou a že něco umí. Spokojenost všech návštěvníků bylo potvrzením nejen o dobré duši včelaře, ale také o dobré práci všech, kteří přidali ruku k dílu.