Posázaví - Stvořidla
Vilémovice - Stvořidla - Světlá n Sázavou. Délka trasy 14 km. Odjezd 8:01 h.ČD, návrat 18:06 h.ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krásné duby na sever i na jih od Heřmaňáku
Klešice – Nová Doubrava – zámecký park. Délka trasy 5-6 km. Odjezd v 9:25 Bus z autob. nádr., návrat ve 14:31 (16:09) BUS. Vede M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy KPP.
typ akce: Turistické vycházky
Helfštýn
Lipník n Bečvou - hrad Helftýn - Lipník n Bečvou. Délka trasy 12 km, Odjezd 6:18 h. ČD, návrat 17:44 h. ČD. Ved. L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Z Kočičího hrádku Vilemíninou stezkou
Slatiňany – hřebčín – podle Chrudimky - Bonet. Délka trasy 6 km. Odjezd BUS v 8:05 h, návrat ČD v 15:33 h. Vede M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy KPP.
typ akce: Turistické vycházky
Přírodní park Orlice
Délka trasy 18 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 17:00 / 20:00 h. Bus + ČD. Ved. Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Vinice na Pardubicku

Popis
V pořadí 28. sešit edice AB - Zet Pardubicka vydal v roce 2003 Klub přátel Pardubicka publikaci ing. Jiřího Sedláčka, který je na svazích Kunětické hory pokračovatelem tradice založené na Pernštejnů v
Posledním vinařem, kterého uvádějí kroniky, byl Jan Novák v roce 1680, ing. Sedláček začal vinařit o plných 300 let později. Publikace "Vinice na Pardubicku - Pěstování vinné révy v oblasti Pardubic" ve svém úvodu popisuje historii vinařství. Zde se dozvídáme, že díky římským legiím se na Moravě rozšířilo pěstování vinné révy ve 3. století našeho letopočtu. První písemné zmínky jsou však známy až z období počátku křesťanství. V Čechách byly vinice zakládány ještě později, první historicky doložená vinice byla vinice kněžny Ludmily v Nedomicích u Mělníka. V okolí Pardubic byla prý zřejmě první vinice u Osic v majetku Opatovického kláštera. Za panování Karla IV., v době největšího rozmachu vinic se prý výměra vinic v Čechách pohybovala mezi 4 000 - 5 000 hektary, z toho Praha měla 700 hektarů vinic. K oživení pěstování vinné révy na Pardubicku došlo v 16. století. Již koncem 15. století Vilém z Pernštejna po svém příchodu do Pardubic začal s pěstováním révy na jižním svahu Kunětické hory. Na tuto vinici se vztahovala robotní povinnost, která přikazovala: "Súsedé pardubičtí zavázáni jsou vína na Hoře (Kunětické) táhnúti." Další vinici založil pan Vojtěch z Pernštejna na stráni pod Pardubičkami, dnes nazývané jako Vinice. Pohromou a koncem vinařství na Pardubicku byla třicetiletá válka a ochlazování klimatu. Tažení vojsk za války zničilo zemědělství i vinice. Začíná převažovat pití levnějšího piva, pro jehož výrobu bylo možné suroviny vypěstovat za horších podmínek. O šenku vína je ještě zmínka roku 1685, kdy měšťan Felix ohlásil pro nastávající šenk 10 věder českého mělnického mladého. O vinici v Pardubicích již není ani zmínka. Koncem minulého století kromě pokusu s výsadbou vinice u Osic byla vinná réva vysazena pokusně na svahu u Chroustovi, v padesátých letech pak byla k vidění na svahu pod Černou za Bory. Vinná réva se tak na Pardubicku pěstuje jedině na svahu Kunětické hory v místech, kde byla i ve středověku. Publikace pak dává stručný návod začínajícím vinařům, když popisuje výběr vhodného stanoviště pro pěstování vína, upozorňuje na vhodné či nevhodné půdní a teplotní podmínky, jednotlivé odrůdy vína a také způsob ošetřování vinné révy i její škůdce. V závěru pak autor popisuje své zkušenosti s pěstováním vinné révy na svahu Kunětické hory. Publikaci si můžete zakoupit v kanceláři KPP v přízemí Evropského spolkového domu na Pernštýnském náměstí, vchod z Klášterní ulice.
Formát: A5
Počet stran: 24
Rok vydání: 2003
Autor: Ing. Jiří Sedláček
Kategorie: AB - Zet Pardubicka