Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
23.06.2024 06:55

Český kras

Karlštejn - u Dubu – Kubrychtova bouda (Pro méně zdatné je možná kratší trasa Srbsko – Kubrychtova bouda) - Bukovické vodopády - Sv. Ján pod Skálou - Beroun. Délka trasy 15 (10,5) km. Odjezd 6:58 h. ČD, návrat 18:30 h. ČD. Ved: K. Stryková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

23.06.2024 07:55

Naučná stezka město u dvou moří

Heřmanův Městec – kostel – NS – zámecký park – Heřm. Městec, nám. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:57 h. ČD z hl.n., návrat ČD 13:00 / 14:37 h. Vedoucí M. Nechanická. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

30.06.2024 07:05

PR Klokočské skály

Turnov žst, město - hrad Rotštejn - roz. Dubecko - Sedmihorky. Délka trasy 17 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 18:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

30.06.2024 08:25

Babiččino údolí

Česká Skalice – Babiččino údolí – Česká Skalice. Délka trasy 7,5 / 9 km. Odjezd 9:30 h. ČD z hl.n., návrat ČD 13:28 / 14:28 / 15:28 h. Vedoucí J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

BLAHOPŘEJEME Historik letectví Pavel Sviták (*23.3.1946)

obrázek k článku Když se mluví o počátcích létání, snad každý okamžitě vysloví jméno Pavel Sviták. Je to náš přední badatel a historik letectví a uznávaná odborná autorita pro tyto otázky. Narodil se v Trhových Svinech, rodišti J.Žižky, Dr. E. Háchy a K.Valdaufa. V roce 1951 se rodina přestěhovala do Českých Budějovic a zde absolvoval v letech 1952 ? 1960 osmiletou střední školu. V roce 1960 přesídlili Svitákovi do Kbel. Střední všeobecně vzdělávací školu pak absolvoval ve Vysočanech. Jeho první četbou se stala kniha Tomáše Antonína Pánka Křídla mladých. Začal se zajímat o letadla nejprve jenom jako čtenář a později se stal leteckým modelářem. Jeho dětskou touhou bylo - stát se pilotem. Asi ve věku 11 let ho však více zaujaly otázky konstrukce letadel. Po maturitě v roce 1964 se zkoušel dostat na VTA v Brně, obor stavba letadel, kam byl i přijat, ovšem bohužel kvůli očím na školu nemohl nastoupit. Krátce pak studoval na matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, nějaký čas pracoval v továrně Letov jako zámečník a průmyslový klempíř.

V časopise Letectví se v roce 1965 objevila diskuse o tom, co dělat se starými letadly. Našla se skupina nadšenců (Sýkora, Balous), která zcela zdarma a ve volném čase stará letadla pro Národní technické muzeum renovovala. Do této skupiny začal Pavel Sviták docházet. Pod křídly VZS (Výzkumného zkušebního střediska) československého letectva vznikla roku 1967 skupina, která začala shromažďovat letecké exponáty. Skupina i se svými letadly přešla v roce 1967 pod Vojenské historické muzeum a začalo se rodit letecké muzeum ve Kbelích. Na jaře 1968 nastoupil Pavel do tohoto muzea. Sedm let pracoval na dílně při renovacích letadel a pak se deset let staral o sbírky. Zařizoval akvizice a evidenci sbírek a začal se zabývat počátky létání u nás. Tehdy se zdálo, že o počátcích letectví je nám všechno jasné, ale když se pohroužil do starého dobového tisku, tak zjistil, že tomu tak není. Když byl okolnostmi nucen z leteckého muzea odejít, nastoupil v lednu roku 1985 do Vývojových dílen ČSAV a podílel se na výrobě různých přístrojů pro akademické ústavy. Pracovali dokonce na dílech pro čs. družici Magion a některých dalších kosmonautických programech. Pavel vzpomínal, jak nesl hotové díly pro tento kosmický výzkum a na ledě s nimi upadl. Ovšem padal bez ohledu na sebe tak, že dílům se nic nestalo. V roce 1991 se Vývojové dílny likvidovaly a Pavel ztratil práci. Pokoušel se dostat do leteckého muzea. Tehdy Vojenskému muzeu šéfoval Dr, Zdeněk Jelínek, který tam přišel z muzea v Kolíně, a návrat do muzea se nezdařil. V Národní knihovně pak dva roky pracoval jako skladník. Zde měl spoustu volného času na to, aby mohl podrobně prostudovat veškerý dobový pardubický tisk z let 1883 až 1909. Podílel se na obnově Letecké historické společnosti, zaniklé v roce 1968. Od roku 1994 působil v redakci časopisu Letectví a kosmonautika. V letech 1999 až 2002 byl zaměstnán ve vývoji továrny Aero Vodochody a psal příručky pro letouny L-159. V roce 2003 se vrátil do redakce Letectví a kosmonautiky. Do důchodu odešel v roce 2010. Má syna a dceru. Dcera je psychologem, syn vystudoval stavbu letadel a dnes pracuje v automobilovém průmyslu.

Pavel Sviták se zapojil do polemik a řešení takových otázek jako – co je to let a kdy vlastně byl uskutečněn první let u nás. Let je řízený pohyb vzduchem a tomu jednoduché skoky do vzduchu neodpovídají. Do těchto diskusí se zapojil též Zdeněk Bičík, který potvrdil, že první let u nás uskutečnil Jan Kašpar 16. dubna 1910, a že je tedy nutné toto datum uvést na pomníku v Pardubicích. Obnovený pomník Janu Kašparovi na Dukle byl pak odhalen v dubnu 1970. Pavel prostudoval a nově převyprávěl Kašparův první let do Prahy. Tehdy byly dvě kontrolní stanice. V Kolíně čekal pilotův jmenovec Emil Kašpar a v Českém Brodě starosta Prokop. Touto akcí žily tehdy celé Pardubice. Po vzniku republiky byl pak Ing. Kašpar pověřen výstavbou letiště Pardubice. Fungovalo jen v roce 1919. Kašpar krátce pracoval na ministerstvu veřejných prací, ale vrátil se do Pardubic, kde měl pilu.

     V Pardubicích vzniklo v roce 1911 pod dojmem Kašparových leteckých úspěchů Aviatické družstvo, které se v roce 1930 transformovalo do Východočeského Aeroklubu (VAP). Významnou akcí, kterou v naší zemi vyhlásila Masarykova letecká liga, byla výzva „Tisíc pilotů republice“. Více než tisíc dvě stě československých pilotů odešlo před Hitlerem do Francie a později do Anglie, kde byli vycvičeni další letci. Mnozí z nich se stali hrdiny britského královského letectva (RAF) a asi 600 z nich položilo za naši svobodu svůj život.

Počátkům létání se Pavel Sviták věnuje od roku 1966 do dnešních dnů (členem KPP je od roku 1971) – teda jim zasvětil 50 let svého života. Pardubice se staly jeho druhým rodným městem. Byl přítomen odhalení opraveného a obnoveného pomníku Jana Kašpara v roce 1970, publikoval asi 600 článků k historii létání. Udržoval trvalý kontakt s Pardubicemi (např. Ing. Ctiradem Benešem z pardubického muzea). Navázal na bádání pardubické legendy – Zdenka Bičíka. Proslavil Pardubice jako kolébku létání u nás. Po zásluze ho naše město vyznamenalo Medailí města Pardubic. Poslanecká sněmovna našeho Parlamentu mu udělila medaili „Osobnost čs. letectví“. O vzácnosti tohoto ocenění svědčí pořadové číslo medaile – byla teprve třicátou čtvrtou v pořadí.

Když jsme navštívili Pavla v jeho libeňském bytě spolu s bývalým pracovníkem leteckého zkušebnictví Zdeňkem Slezákem, tak se řeč přirozeně též stočila k připravovanému památníku Ing. Kašpara a k diskuzi, zda je lepší sloup nebo postava s vrtulí. Svitákovy argumenty jsou logické – u sloupu není jasné, o co jde a komu je zasvěcen. Vlající „punčocha“ se v Kašparových dobách nepoužívala a podává tedy matoucí informaci. Naproti tomu postava pilota, který drží leteckou vrtuli by mluvila srozumitelných jazykem a Pardubice by jasně vyjádřily úctu slavnému rodákovi. Postava Jana Kašpara v životní velikosti by zřetelně vyjádřila velikost jeho osobnosti a vyjádřila náš obdiv i jeho přínos pro slávu naší země a našeho města.

     Historik Pavel Sviták není rodilý Pardubák, ovšem je s naším městem spojen úplně stejně jako by byl. Město si váží jeho ohromné píle, s kterou se věnuje studiu osobností leteckého dávnověku    a pomohl tak proslavit Pardubice a pardubického rodáka – prvního českého aviatika - Jana Kašpara. Letos oslaví Pavel Sviták významné životní jubileum a k této příležitosti mu jeho kolegové z Klubu přátel i všichni Pardubáci přejí dlouhá léta a dobré zdraví a těší se na další jeho objevy a vyprávění o počátcích dobývání oblohy.

Ing. Pavel Kraus, CSc

P.S.: K blahopřání se ráda připojuje i redakční rada ZKPP. Přejeme svému dlouholetému spolupracovníkovi hlavně dobré zdraví!


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem