Zprávy 1-2 / 2016

Cením si pana Jiřího Palečka, který i přes svůj vyšší věk stále aktivně projevuje zájem o rozvoj pardubického regionu. Zajímá ho nejen průmysl a výstavba, ale také příroda. V čísle 7-8/2015 Zpráv Klubu přátel Pardubicka představil seznam památných stromů na Pardubicku. Uvádí, že počet takto cenných stromů v našem okrese je v porovnání s jinými okresy chudý. Má pravdu. Autor navíc upozorňuje na mánii likvidace zejména starých stromů pod záminkou ohrožení životů lidí.

vyvrcholily společenským večerem dne 6.listopadu 2015 v restauraci ?Na Rozkoši ? U kulaté báby? v Jesničánkách. Celý večer probíhal ve výborné režii moderátorky PhDr. Zuzany Novákové, která na úvod všechny přítomné pozdravila, přivítala vzácné hosty a členy klubu. Slavnostní večer poté zahájil krátkou rekapitulací a vzpomínkami vedoucí klubu ing. Jan Linhart. Jako první z hostů, kteří byli přítomni, se ujala slova Mgr. Miluše Horská, místopředsedkyně senátu České republiky, ředitelka pardubické školy SVÍTÁNÍ a členka Klubu přátel Pardubicka. Dalším řečníkem byl vicehejtman ing. Roman Línek, a jak se pochlubil, je rovněž členem KPP, a to dlouholetým. Oba velice pochválili vytrvalost, s jakou členové pracují a nenechávají se nikým od své činnosti odradit a popřáli proto klubu hodně úspěchů v další práci. Další zdravici pronesl za…

Deváté a poslední pokračování historie ?Starého města? navazuje na předchozích osm dílů, které byly vydány v předchozím čísle Zpráv (11-12/2015) v části ?Vlastivědná abeceda Dr. Pavla Theina?. Pokračováním Kostelní ulice je ulice Sv.Anežky České. Z r. 1548 je známý název Ulice u brány, neboť tu od roku 1507 stála věž a brána uzavírající ?Město v ohradě? na východě. Její název dlouho kolísal. Užívalo se také Mýtská, až po 30leté válce se ustálilo pojmenování Bílá brána. Bílá brána byla v roce 1840 zbourána. Město otevřeno na východ, ulice protažena na Bělobranské náměstí. Její konec již patří k Bílému Předměstí. Na místo zbourané brány se rozšířil dům čp.30, v I.poschodí přístavby byl v zřízen taneční sál. R. 1921 byla přístavba oddělena, vznikl dům čp.29. R. 1921 jej koupila Armáda spásy, po r. 1950 zde měla sídlo pravoslavná…

Filatelisté naleznou často poštou prošlé dopisy či pohlednice a nejzajímavější pak bývá, že se snaží odkrýt tajemství, které skrývají. Zaujal mne tábor Místního národního výboru pro německé příslušníky. Nádražní pošta Pardubice 2 pro něj měla poštovní schránku č.36. Peníze byly určeny panu Simonovi, který tam v únoru 1946 jistě ne dobrovolně pobýval. Bližší podrobnosti nejsou známy a je možné, že někdo může o tom říci více. Dne 26.2.1947 odesílala zřejmě manželka Gertrud Simonová peníze z pošty České Chvojno severně od Ústí nad Labem. Poválečnou situaci dokazuje gumové razítko pouze s letopočtem 1946. Den a měsíc byl doplněn datumkou. Je patrné, že čeština byla pro paní jazykem cizím. Uvedená obec ležela na železnici Děčín ? Teplice, ale bylo ještě Malé a Lužní Chvojno. Za monarchie se obec jmenovala Böhmisch Kahn a pošta tam fungovala…

Reaguji na článek ing. Pavla Krause z čísla 9-10/2015 Zpráv Klubu přátel Pardubicka. Jak je v textu správně uvedeno, byl 2. března 1966 založen Klub přátel Pardubic v Praze. Nejednalo se však o pražskou pobočku KPP, ale o samostatnou organizaci, se samostatným hospodařením, která měla stejného zřizovatele jako Klub přátel Pardubicka ? tedy KD Dukla potažmo Městský národní výbor v Pardubicích. Klub přátel Pardubic v Praze měl své členy, kteří platili členské příspěvky přímo v Praze, organizace měla i svůj výbor, který řídil činnost spolku. Aby mohli členové klubu v Praze odebírat Zprávy KPP, museli se tito pražští členové stát současně členy Klubu přátel Pardubicka, jelikož časopis Zprávy Klubu přátel Pardubicka byl v minulosti tiskovinou určenou pouze pro vnitřní potřebu vydávající organizace, tedy Klubu přátel Pardubicka. Jak je v…

Ještě před druhou světovou válkou založili lyžaři SKI klubu Pardubice v roce 1938 tradici závodu v obřím slalomu, nazvaném Štít města Pardubic. První ročník se jel v Orličkách, válečné v letech 1940 a 1941 pak v České Třebové a Ústí nad Orlicí. Hned po válce se pardubičtí lyžaři do milovaných hor vrátí. SKI klub má rekordních 383 členů a na vánoce 1945 plně obsadí Pardubické boudy na Černé hoře. Učitelé Vilém Weiss a Ferdinand Totter najdou na Zadních Rennerovkách dvě boudy po vysídlených německých obyvatelích a zaberou je pro pardubické učitelstvo. Jedna z nich, zvaná už roky Weissova bouda patřila potravinářské průmyslovce, nyní je v soukromých rukách, rekreaci pardubických však slouží dál. Druhou záhy převzala a od základů přestavěla Česká spořitelna. V roce 1947 vykazuje SKI klub už přes 500 členů, dalších 150 lyžařů je…

Latinská slova Ex libris znamenají ? z knih? a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. V současné době je to drobný grafický list, buď s volnou tématikou, nebo předem stanoveným obsahem. V Evropě a zejména v českých zemích má díky aktivitě sběratelů dlouhou a stále živou tradici. Sběratelé jsou lidé, kteří se rádi scházejí ? u sběratelů exlibris to platí dvojnásobně. Protože podstata jejich sběratelské činnosti je, že si od umělce nechají zhotovit exlibris třeba ve 100 exemplářích a vyměňují si ho s ostatními sběrateli a tak rozšiřují svou sbírku. Důkazem toho je, že v šedesátých letech pracoval v Ohrazenicích Klub přátel grafiky při VCHZ a vydal i své exlibris s pardubickým ?Norimberkem?, dřevoryt zhotovil Michal Florián (1911-1984). V současné době se schází pardubická sekce Spolku sběratelů a…

Když se mluví o počátcích létání, snad každý okamžitě vysloví jméno Pavel Sviták. Je to náš přední badatel a historik letectví a uznávaná odborná autorita pro tyto otázky. Narodil se v Trhových Svinech, rodišti J.Žižky, Dr. E. Háchy a K.Valdaufa. V roce 1951 se rodina přestěhovala do Českých Budějovic a zde absolvoval v letech 1952 ? 1960 osmiletou střední školu. V roce 1960 přesídlili Svitákovi do Kbel. Střední všeobecně vzdělávací školu pak absolvoval ve Vysočanech. Jeho první četbou se stala kniha Tomáše Antonína Pánka Křídla mladých. Začal se zajímat o letadla nejprve jenom jako čtenář a později se stal leteckým modelářem. Jeho dětskou touhou bylo - stát se pilotem. Asi ve věku 11 let ho však více zaujaly otázky konstrukce letadel. Po maturitě v roce 1964 se zkoušel dostat na VTA v Brně, obor stavba letadel, kam byl i přijat, ovšem…

Do roku 1920 PIPPICH, JUDr., Jaroslav Koncipient v Chrudimi. V září 1911 vstoupil do Aviatického družstva v Pardubicích. Členství patrně ukončil v roce 1912, v seznamu členů pro rok 1913 není uveden. ? Osobní data neznám a chrudimští Pippichové jsou pro mne trochu nepřehlední. PÍRKA Josef Známý pardubický fotograf ?dvorní fotograf vévody Nasavského?. Narozen 6. června 1861 v Pardubicích, zemřel 7. června 1842. Jeho osobě věnovali pardubičtí badatelé značnou pozornost, také na stránkách Zpráv Klubu přátel Pardubicka, a není tedy vhodné, abych zde opakoval co o něm zjistili jiní. V roce 1911 vstoupil mezi činné členy Aviatického družstva v Pardubicích Pravděpodobně v roce 1912 z Družstva vystoupil, soudě podle toho, že v seznamu členů v roce 1913 je jeho jméno škrtnuto.

Když jsem pracoval na brožuře ?Pardubický Zámeček a jeho osudy? (vyšlo roku 2015 jako 69. sešit edice AB-Zet Pardubicka), opomněl jsem v kapitole 3. ?Henckelové (1897-1928)? zmínit zajímavou souvislost šlechtické rodiny Henckelů von Donnersmarck k osobnosti neblaze proslulého nacistického ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa (1893-1946). Teprve četbou dvou knih uvedených dole se mi připomněly souvislosti? Psal se rok 1919, kdy se v Bad Homburgu (dnešní SRN) na tenisovém kurtu poznali 27 letý Ribbentrop a 24 letá Anna Elisabeth Henckelová (či Henkellová), dcera bohatého výrobce sektu z Wiesbadenu Otty Henckela (1869-1929). 1/ Anneliese byla ve své rodině pro svou svéhlavost a rozmary nepříliš oblíbená, nebyla ani nějak hezká (viz foto s dětmi), často trpěla migrénami a potížemi nosních dutin. Přesto došlo 5.července 1920 přes…