Co možná z dějin Pardubic neznáte - 7. část

Víte, že v době 1. světové války byla v Pardubicích největší vojenská nemocnice
v Rakousku-Uhersku?
Tzv. Karanténa po svém dokončení v roce 1914 mohla přijmout až 35 000 nemocných.
Samotná Karanténa byla obrovským městem s vlastní kanalizací, vodárnou,
dvěma vlastními nádražími, třemi operačními sály a každý blok měl svou kuchyň.
Hlavní vstupní brána byla na Skřivánku a hned u vchodu byla márnice. Karanténa
obsahovala také blok cholerových baráků, izolovaných od ostatních částí nemocnice
drátěným plotem. Do Karantény přišly postupem času mnohé národnosti. Jen Turků
zde bylo několik tisíc. Turci měli při sobě značné bohatství, především zlato, za které
si mohli koupit cokoliv, takže nevěstince v okolí byly stále plné. Do válečné nemocnice
byli dopravováni nemocní a ranění přímo z bojišť v celé Evropě.
Víte, že Pardubice byly poprvé krajským městem již roku 1850?
Pardubický kraj měl tehdy 11 okresů: Kostelec nad Černými Lesy, Chrudim, Lanškroun,
Litomyšl, Pardubice, Vysoké Mýto, Čáslav, Kolín, Kutná Hora, Chotěboř a Německý
Brod. Tento kraj však trval pouze 5 let. Po roce 1918 opět mělo dojít ke vzniku
celků s názvem župy. O jejich sídlo soupeřily Pardubice, Chrudim a Hradec Králové.
Jan Řeháček, Pardubice:
Co možná z dějin Pardubic
neznáte 7. část
Zprvu byla navržena jedna Východočeská župa se sídlem v Hradci Králové. Po protestu
Pardubic a Chrudimi došlo k rozdělení na dvě župy. Nejprve se měly sídlem
stát Pardubice, poté však bylo rozhodnuto, že sídlem bude Chrudim. V Pardubicích
nastalo velké pobouření, obyvatelé demonstrovali, městská rada na protest rezignovala
a vyzvala k bojkotu voleb do NS. Poté bylo rozhodnuto, že sídlem Východočeské
župy budou Pardubice. Tyto župy se však neuskutečnily. Od roku 1949 opět fungoval
Pardubický kraj s 12 okresy: Čáslav, Hlinsko, Holice, Chotěboř, Chrudim, Lanškroun,
Litomyšl, Pardubice, Polička, Přelouč, Ústí nad Orlicí a Vysoké Mýto. Tento kraj však
trval pouze 10 let. V roce 1960 byl násilně vytvořen Východočeský kraj se sídlem
v Hradci Králové, který trval až do roku 1990. Vč KNV soustavně brzdil rozvoj Pardubic
a celého pardubického okresu. Přes zrušení KNV přežíval tento kraj bohužel
až do roku 2000. Od roku 2001 opět existuje Pardubický kraj s okresy Chrudim,
Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí.
Víte, že výška pardubické dominanty Zelené brány je 60, 27 metrů?
Zelená brána je poslední pozůstatek středověkého opevnění. V dnešní goticko-renesanční
podobě pochází z 2. čtvrtiny 16. století. Roku 1903 byla nad průčelí umístěna
plastika pražského sochaře Bohumila Vlčka podle návrhu Mikoláše Alše, která
představuje vznik erbu půlkoně. Roku 1912 byl zřízen vyhlídkový ochoz.
Víte, že kino viděly Pardubice poprvé roku 1900?
Do Pardubic tehdy zajížděl pražský eskamotér Viktor Ponrepo. Hrávalo se v sálech
místních hostinců, ve vlastních stanech a v Měšťanské besedě. Stálé kino bylo
otevřeno roku 1910 v Dělnickém domě. Roku 1913 zahájil činnost městský biograf
v Národním domě (dnešní Jas), pak kino Imperial na Veselce a roku 1931 Bio Sport
v hotelu Grand. Kino Dukla je v provozu od roku 1964 a 5. listopadu 1966 zahájil
provoz první biograf na 70 mm plátno Jas. V osmdesátých letech 20. století byla
v provozu kina Lípa, Čas, Svět, Květen, Jas, Kinokavárna, Dukla, Letka a v letním
období bylo v provozu i letní kino na zimním stadionu. Dnes v Pardubicích fungují
pouze 3 kina.