Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad – Václavské nám. – Zámecký park – Strašidelná jeskyně – Kyšperk - Letohrad. Délka trasy 6 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 15:56 h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nová rozhledna Hamštejn
Malá Skála - Besedické skály - Koberovy - rozhl. Hamštejn - rozhl. Kozákov - Semily. Délka trasy 16 km. Odjezd 7:05 h. ČD, návrat 16:55 h. ČD. Ved: Z. Řehák. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nivou Doubravy
Bílek – Sobiňov – Zahájský rybník – Hlína - Sobiňov. Délka trasy 7 km. Odjezd 7:53 h. ČD, návrat 14:00, 16:06 h ČD. Ved: A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
JAK VZNIKL SPIS "PARDUBICE ZA SVĚTOVÉ VÁLKY" ? KRONIKA SOUČASNÝCH UDÁLOSTÍ
V souvislosti se 100. výročím vzniku ČSR je zajímavé se podívat na okolnosti vzniku ojedinělého písemného pramene pro pardubické dějiny v letech 1914-18, vydaného Městským osvětovým sborem v prosinci 1937. Editorem spisu byl sociálně demokratický politik František Vácha (1878-1965), jenž ve svém úvodu (s. 7-8) popsal, jak se kniha rodila.
Otcem myšlenky byl ředitel měšťanské školy v Pardubicích Arnošt Kabeláč, jenž 30.října 1915 na schůzi obecního zastupitelstva navrhl zaznamenání všech událostí Velké války ve městě. Radní PhMr. Adolf Prouza navrhl, aby vzniklý spis vydala osvětová komise města. Na její schůzi 15.listopadu 1915 byl ustaven užší řídící výbor (redakční rada), v němž zasedli A.Kabeláč, redaktor Osvěty lidu Alois Hajn, ředitel Jan Roubal, řídící učitelé F.K.Rosůlek a profesor průmyslové školy dr. Sýkora. Pro knihu poskytli cenné fotografie muzeum prostřednictvím tajemníka Muzejního spolku Prause, dále slečna Vajraufová, p. Kratochvíl a radní obchodník L.Kus. F.Vácha v úvodu knihy poděkoval F.K.Rosůlkovi za jeho výpisky z válečného deníku a za redakční pomoc na celé knize řediteli R.Veselému. Nahlédnutím do spisu lze zjistit, že byla použita i pozůstalost bývalého policejního komisaře A.Junga, poznámky emeritního velitele vojenských hasičů v Pardubicích R.Osvalda, článek Lva Vohryzka o MUDr. Viktoru Vohryzkovi, stať bývalého ruského legionáře a pak řídícího učitele v Mikulovicích Rudolfa Robla o zahraničních legiích, podrobné vylíčení událostí roku 1918 a činnosti vytvořeného Národního výboru z pera bývalého omladináře JUDr. Václava Hrbka, vzpomínky na Karanténu od F. Müllera aj.
Editor zcela ojedinělé práce F.Vácha byl v letech 1919-23 starostou města, roku 1929 byl zvolen za ČSSD poslancem Národního shromáždění a v letech 1938-39 byl senátorem. Dožil se ještě druhé světové války, za níž byl roku 1944 vězněn v pracovně a později v Terezíně. Zemřel ve věku 87let jako důchodce roku 1965. Profesně byl nejdříve obuvníkem, pak revidentem Okresní nemocenské pojišťovny.
Z knihy budeme v našem časopise rádi čerpat informace pro pravidelné kalendárium roku 1918.
