Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Listina základního kamene pardubického kostela sv. Václava
V salesiánském areálu na Zborovském náměstí v Pardubicích byla 8. května 1998 po 45 letech znovu otevřena a vysvěcena kaple sv. Václava. Stavba této kaple byla těsně před druhou světovou válkou plánována jako první etapa výstavby nového největšího pardubického kostela sv. Václava, o jehož zřízení usiloval tehdejší pardubický arciděkan Msgre. Vincenc Šetina. Kaple se měla stát v dalších etapách výstavby kostela jeho presbytářem. K dalším stavebním etapám v důsledku války nedošlo a z politických důvodů ani po jejím skončení. A tak do dnešního dne z celkového původního plánu existuje pouze zmíněná kaple.Základní kámen kaple a tím vlastně celého kostela byl na Zborovském náměstí odhalen 10. prosince 1939 za účasti kanovníka Minaříka (v zastoupení královéhradeckého biskupa) a biskupského vikáře Msgre. J. Palouše ze Ždánic, dále za účasti zástupců řádu Salesiánů, četného duchovenstva v čele s hlavním budovatelem kostela arciděkanem Msgre. V. Šetinou, zástupců úřadů, obce, ústavů, tisku atd.
Po slavnostních projevech a poklepech na základní kámen byla do něho vložena listina s podpisy hlavních účastníků a tímto věnováním:
„L. P. 1939 v neděli dne 10. prosince, v oktávě svátku Neposkvrněného početí nejblahoslavenější Panny Marie v prvém roce Jeho svatosti papeže Pia XII., za státního prezidenta dr. Emila Háchy, když byl biskupem královéhradeckým Jeho Excelence dr. Mořic Pícha, duchovním správcem v Pardubicích arciděkan Vincenc Šetina, předseda Spolku pro postavení římsko-katolického kostela v Pardubicích na Skřivánku, starostou města Pardubic dr. Karel Vítek, v pátém roce plodného a požehnaného vedení česko-moravské salesiánské provincie vdp. Ignácem Stuchlým z původního podnětu a účinné podpory Katolické národní jednoty mužů, žen a dívek pro Pardubice pod ochranou Panny Marie, za předsednictví biskupského notáře Josefa Novotného, položil a posvětil tento základní kámen v zastoupení biskupa královéhradeckého Jeho Milost prelát Josef Minařík, sídelní kanovník královéhradecký k větší cti a slávě Všemohoucího Boha, k oslavě svatého Jana Boska, svatého Františka Saleského, svatého Václava, svatých patronů českých a k blahu mládeže východních Čech, zvláště města Pardubic.“
Poznámka. Jak patrno, stavba byla zahájena již za války, devět měsíců po okupaci našich zemí nacistickým Německem. Těm pochopitelně nevyhovovalo pojmenování „Zborovské“ náměstí. Podle zde vzniklé kaple sv. Václava bylo proto náměstí za války přejmenováno na „Václavské“ (německy Wenzelsplatz). Za minulého režimu neslo označení „Koněvovo“ a od listopadu 1989 je opět náměstím „Zborovským“.