PhDr. Ebba JAHNOVÁ ČLENKA SLAVNÉ PARDUBICKÉ RODINY, PROFESORKA GYMNÁZIA SE NARODILA PŘED 100 LETY (22. 9. 1998)

Do Pardubic přišla Dr. Jahnová v roce 1937, aby zde na gymnáziu vyučovala latinu, řečtinu, psychologii a později němčinu. Do té doby o jejím životě víme jen velmi málo. Údajně ji silně poznamenala tragická smrt jejího snoubence v roce 1919. Zahynul jako voják v březnu toho roku při spojenecké intervenci proti komunisty vyhlášené Republice rad na východním Slovensku. Byl to jediný muž, kterého Dr. Jahnová v životě milovala. Další neštěstí ji potkalo, když její bratr Hyacint zahynul 26. 6. 1942 v Karlových Varech.

Využila jsem laskavosti dvou dam, paní Věry Petráňové z Pardubic a Jarmily Pavlíkové z Litomyšle, které kdysi patřily k žákyním Dr.Jahnové a díky nimž jsem se u Petráňů dozvěděla mnohé, co mi jejich profesorku přiblížilo. Obě patřily do třídy, kterou dr. Jahnová převzala jako třídní po svém příchodu do Pardubic. Se studentkami navázala velmi úzký kontakt a jako horlivá čtenářka předala lásku k literatuře většině z nich. Velmi milovala a vážila si Karla Čapka a z jeho povídek studentům občas četla i při hodinách. S mnoha autory se seznámila své žáky tak, že jim půjčovala vlastní knihy. Její byt v Češkově ulici byl známý tím, že byl zaplněn knihovnami sahajícími až ke stropu a knihy pokrývaly i stoly a židle. Aby mohla číst své oblíbené autory v originále, například Shakespeara, naučila se sama anglicky.

Dr. Ebba Jahnova však nežila jenom školou. Od dětství byla velkou sportovkyní, turistkou a především Sokolkou. Do pardubické jednoty léta docházela jako cvičenka, cvičitelka i rozhodčí a nakonec zasedala i v KV Čs. obce Sokolské. Ve čtyřicátých letech jezdívala se svými žačkami na lyže do Nového Města na Moravě a v létě s nimi podnikala výlety na kolech.

Vedle pedagogické činnosti a sportu bylo další velkou láskou PhDr. Ebby Jahnové umění. Ale protože, jak se sama kdysi vyznala, patřila k lidem, jejichž finanční možnosti nesahaly tak daleko, aby mohli sbírat obrazy, věnovala se jako členka Spolku sběratelů a přátel exlibris nadšeně sbírání knižních značek. Tento svůj zájem přenesla i na některé své studenty, takže pardubický kroužek měl v roce 1946 šestnáct členů a ti si nechali u různých umělců zhotovit neuvěřitelných 442 exlibris. Krásné lístky pro ně vytvořili i zdejší profesoři Oldřich Karel a Ladislav Vele, pražští umělci Emil Kotrba, Jaroslav Vodrážka a mnozí další.

K 1. lednu 1946 vydala Dr. Jahnová útlou knížečku s titulem „Symbolická a válečná exlibris“, již věnovala památce umělců a sběratelů, kteří za války zahynuli nebo trpěli v koncentračních táborech. Do sedmnácti úseků roztřídila 155 za války vzniklých knižních značek, které různými způsoby symbolizovaly buď přímé projevy odporu nebo českou státnost či připomínaly slavná období české národní historie. Sama Dr. Jahnová přiznala, že značek možná je víc, neboť popisuje jen ta dílka, která sama vlastní nebo je alespoň viděla. V úvodu knížečky seznámila čtenáře s historií českého exlibris a potom již následoval soupis podle jednotlivých motivů. Z nich připomenu alespoň české písmáky, chodské strážce hranic, sv. Václava či Jana Husa. Nechyběly ani portréty básníků a spisovatelů, především K.H.Máchy, hora Říp či státní a sokolské symboly.. V posledním závěrečném oddílu, který věnovala přímo „odbojnickým motivům“, je mezi sedmnácti autory uveden i prof. Oldřich Karel, od něhož si nechala zhotovit rytinu in memoriam svého bratra Hyacinta Jahna.

V době, kdy již byla těžce nemocná, docházelo za ní několik bývalých studentek do nemocnice. Tehdy jim svěřila, že byly jedinou třídou, kde mohla navázat opravdu přátelské kontakty, aniž by je dívky zneužily. Po krátké těžké nemoci Dr. Jahnová zemřela 28. května 1966.

Profesorka, vášnivá čtenářka, obětavá Sokolka a nadšená sběratelka drobné grafiky PhDr. Ebba Jahnová by se loni na podzim dožila sta let.