Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
11.05.2024 09:00

Nemošická stráň

Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory. 

typ akce: Přírodovědné vycházky

12.05.2024 07:40

Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou

Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

12.05.2024 08:35

Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem

Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

15.05.2024 18:00

Stavební vývoj Pardubic

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

19.05.2024 07:05

Letohrad - Kopečková pouť

Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Vlci na pardubickém panství

obrázek k článku V posledních létech stále častěji pronikají na naše území divoké šelmy, které již před několika mnoha léty byly u nás vyhubeny. Jedním z těchto zvířat je vlk (canis lupus), který se k nám dostává ze Slovenska a Polska a u mnoha obyvatel vzbuzuje obavy. Vlk je nebezpečný dravec, vyzbrojen výborným čichem i zrakem. Přepadá zvěř srnčí, jelení, zajíce, ale i ovce a dobytek a může se stát nebezpečným i pro lidi, obzvlášť v zimě, kdy se odvažuje i k lidským obydlím. I když vypadá nebezpečně, nebyl u nás zatím zaznamenán případ, že by usmrtil člověka.

Vlci se vyskytovali i u nás na pardubickém panství, svědčí o tom název obce Habřina vlčí, ale i ještě začátkem tohoto století zachovalé, z pola zasypané vlčí jámy u Habřiny vlčí, na Bílém kopci u Bezděkova, v Živanicích, v Neratově. Kdy byl poslední vlk na pardubickém panství zastřelen, se nedá zjistit.  Na častolovickém panství, které je poměrně blízko, měl být poslední vlk zastřelen r. 1840. Podle svědectví a zpráv z archivů bylo jistě u nás vlků dost. Vlci žili nejen v lesích, ale i přibližovali se k obcím, kde se někdy podhrabovali do chlévů a ovčínů (u Stéblové, Vysoké nad Labem i jinde). Páchali značné škody na zvěři v panských lesích a proto byli pronásledováni a hubeni. Honbu na vlky organisoval forstmistr a samozřejmě k tomu potřeboval mimo hajných i lidi poddané. V únoru  r. 1671 dochází na hejtmanskou kancelář do Pardubic přípis presidenta král. komory české, v němž nařizuje hejtmanu, aby p. forstmistru Janu Petrovi z Maladajnu pro honbu na vlky žádné lidi poddané neposkytoval:1) „...p. Jan Petr z Maladajnu při nynějších mokrých a deštivých časech honbu na vlky zarážeti a J. M. cís. poddany k takové honbě bez jakého zvláštního effektu potahovati měl, i poněvadž k takové honbě vlkův tyto posavád stávající mokré a deštivé časy pohodlné nejsou, tudy pak jak tenata od dešťův porušení bráti mohou, tak i J. M. cís. poddaní bez vyřízení a zejskání v tom co dobrého J. M. cís. forstu, od vykonávání J. M. cís. povinných robot odtrhováni jsou, též domácí hospodářství své s velikou obtížností zameškávati musejí. Pročež se to tak vynachází, jménem a na místě J. M. cís. a krále pána všech nejmilostivějšího vám poroučíme, abyste nadjmenovanému J. M. cís. forstmistru bez zvláštního nařízení našeho žádných J. M. cís. poddaných k připomenuté honbě vlkův nepropouštěli.”

Na pardubickém panství byly tři vlčí obory (Wolfsgarten), a to u Vysoké n. Labem, v Čivicích a Ždánicích. V každé oboře byla vlčí jáma a chaloupka, ve které byly uskladněny sítě na chytání vlků. Zachovaly se inventáře z Vysoké a Čivické vlčí obory, oba jsou z r. 1719. 2) Ve vysoké oboře to byly dvě vlčí sítě (tenata), dále jedna stará síť 36 loktů dlouhá a další síť potrhaná, provazy na pletení sítě 216 loktů, visací zámek, uvnitř kamna sešlá. Podobně tomu bylo u čivické vlčí obory. U chaloupky dveře s petlicí, hákem a západitý zámek, uvnitř kamna sešlá, velká vlčí síť, stará vlčí síť, dva svazky provazů na pletení sítě, poklop na jámu s petlicí a hákem, dvě okenice s petlicí a hákem a řetězem, okované vědro.

Jak probíhala honba na vlky, popisuje vlstenecký kněz jezuita Bohuslav Balbín následovně: „Na vlky líčívají v Čechách vlčí jámy, do nichž házívají mrchu, otvor přikrývá se pak slabým a lehkým poklopem, aby vlk nebo liška jdouce přes něj, ihned spadly do jámy, upravené uvnitř koly a pahýly strašlivě opálenými. Pamatuji se, že když vlci náramně se rozmnožovali u Pardubic a tím veliká zhouba zvěři nastala, myslivci dali voziti kravskou mrchu po tamějších lesích; vlci táhli se u velikého množství za mrchou, číhajíce, kam bude položena. Zavezena jest pak na místo k lovu příhodné a dříve již k honbě upravené, jehož část zatažena byla velikými tenaty. Zatím co mrcha tu položena a vlci větříce kořist hladem již vyli, lovci zatáhli i ostatní část lesa tenaty, myslivci pak přikvapivše, vlky v léčce obstoupené lapili a ubili jich asi dvacet.”

Nyní se již v našich lesích nepotloukají hladoví vlci (a také se asi potulovat nebudou), a tak jen některé místní názvy připomínají, že kdysi dávno i náš kraj byl domovem vlků. Jinak je to ovšem na východě naší republiky. Nedávno proběhla ve sdělovacích prostředcích zpráva, že v Beskydech u Jablunkova byl zastřelen vlk. To samozřejmě vzbudilo pobouření u ochránců přírody, neboť vlk, přesto že v něm většina lidí vidí krvelačnou šelmu, patří ve většině Evropy k ohroženým druhům zvířat a je zákonem chráněn. U Jablunkova měl vlka, v tomto případě vlka karpatského, zastřelit myslivec, neboť zájmy myslivců se neshodují ze zájmy ochránců přírody. Ale v každém případě střelce, pokud se ho podaří zjistit, čeká vysoká pokuta. Vlk do horské přírody patří, je přirozený regulátorem stavu zvěře, likviduje nemocné kusy.

Kolik různých živočichů jsme nacházeli v mém mládí v přírodě a dneska jsou už velkou vzácností! Ještěrky, žáby, raci, lasičky, ale i koroptve, co různého ptactva, u Labe pod Lukovnou jsme slýchávali i slavíka. A tak člověk se žene kupředu, ale doplácí na to příroda, která musí ustoupit a při tom se zapomíná, že co člověk učiní přírodě špatného, nezůstane bez následků, příroda se umí mstít. Uveďme slova R. Guardiniho: „Člověk má moc nad věcmi, ne však nad svou mocí”.

 

Poznámky: 1) VS Pardubice karton č. 18.

                  2) VS Pardubice kniha č. 146 (Hlavní inventář panství).


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem