Zprávy 9-10 / 1999

Smutná zpráva - Po téměř sedmdestáti letech práce pro divadlo vystoupila naposledy 26. března v představení Jiráskovy Lucerny. Pardubice - Divadelní a filmová herečka Valerie Kaplanová zemřela včera ráno po dlouhé nemoci ve věku nedožitých dvaaosmdesáti let v pardubické nemocnici.

Ve čtvrtek 20. května 1999 zemřel po delší nemoci náš redakční kolega a přítel p. Karel ŠMÍD, v letech 1983 - 91 člen redakční rady Zpráv Klubu přátel Pardubicka.

Ten, kdo prožívá večer života v pohodě a klidu, ten může mluvit o velikém štěstí, zvláště má-li v blízkosti někoho, s kým si může pohovořit, postýskat si na určité neduhy, které stáří málokdy minou. Takové štěstí prožívali plných 18 let dva lidé mně blízcí. Jsou oba mrtvi a vše, co prožili, odešlo do ztracena. Jsem dnes jediná, kdo pamatuje historii, ve které celkem nevinná lež mohla být příčinou k veliké tragedii.

Jméno plukovníka Jaroslava Šustra (*18. 3. 1908) si připomínáme s uplynulým 10. výročím jeho úmrtí v USA. Byl to význačný voják našeho 2. odboje a navíc Pardubice sehrály v jeho životní pouti nezanedbatelnou úlohu.

Pan Jaroslav Krupař byl prvním předsedou Klubu přátel Pardubic, později Pardubicka, od jeho založení r. 1965. Připojil se k záměru mladších iniciátorů s určitou počáteční nedůvěrou. Jeho prvá slova, když jsem se s ním seznámil, byla: ?Jen jestli to k něčemu bude?. Měl své zkušenosti...

V přítomnosti starých bohdanečských občanů slyšíme při různých setkáních o tom, jak se dříve žilo, jaká dýchala ze všeho atmosféra, jaká to byla idyla. Doba uplynulého mládí k tomu svádí a zapomíná na těžkosti, které tehdy nesli rodiče. Doba dřívější byla jiná než dnešní, byla jednodušší. Nebyla decimována technikou a informacemi, kterými je bičována doba dnešní. Noviny se sporadicky kupovaly, rádio měl ?jen někdo? a televize nebyla. Chodilo se ?na táče?, na jaře a v létě na lavicové besedy pod štít některého domu, do spolků a hospod. Lidé tehdejší měli k sobě blíž, vzájemně se více znali než nyní. Někdy to bylo dobré, někdy zase ne. Život tehdy běžel v živnostech, obchodech, řemeslech, v zemědělství a malých nebo větších podnicích, které se projevovaly na dálku různými vůněmi a pachy. Toto konstatování není ovšem výsadou Bohdanče, tak…

V posledních létech stále častěji pronikají na naše území divoké šelmy, které již před několika mnoha léty byly u nás vyhubeny. Jedním z těchto zvířat je vlk (canis lupus), který se k nám dostává ze Slovenska a Polska a u mnoha obyvatel vzbuzuje obavy. Vlk je nebezpečný dravec, vyzbrojen výborným čichem i zrakem. Přepadá zvěř srnčí, jelení, zajíce, ale i ovce a dobytek a může se stát nebezpečným i pro lidi, obzvlášť v zimě, kdy se odvažuje i k lidským obydlím. I když vypadá nebezpečně, nebyl u nás zatím zaznamenán případ, že by usmrtil člověka.

V rámci grantového řízení fondu ekologické výchovy a osvěty, které každoročně vyhlašuje odbor životního prostředí na Magistrátu města Pardubic, byl řešitelským kolektivem z Integrované střední školy v Poděbradské ulici v Pardubicích zpracován projekt zachycující stav slepých ramen Labe v Pardubicích z hlediska kvality vody a stavu fauny a flory. Z výsledků tohoto projektu vybíráme:

4. června 1999 jsme si připomenuli sté výročí narození pardubického rodáka, ak.malíře a grafika Josefa Salavce. Po absolvování zdejší reálky odešel do Prahy, kde byl na UMPRUM žákem profesorů J. Schussera, V.H.Brunnera a J. Schikanedera, podle umělcových slov ?velkého básníka a nenapodobitelného mistra světelných nálad.? Zároveň také studoval na filozofické fakultě UK. Jako středoškolský profesor kreslení působil potom J. Salavec na Kladně, v Lounech, v letech 1926-1928 v Pardubicích a nějaký čas i na Slovensku v Rimavské Sobotě, odkud se brzy do rodných Pardubic vrátil a začal se věnovat tvůrčí umělecké činnosti.

Když k 31. 12. 1948 přestaly na území Československa existovat obchodní a živnostenské komory, skončila jedna zajímavá etapa v dějinách Pardubic - a to přesto, či spíše právě proto, že v Pardubicích nikdy obchodní a živnostenská komora nesídlila.