Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Stavební vývoj Pardubic
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Letohrad - Kopečková pouť
Letohrad - zřic. hradu Kyšperk - Kopeček - Pustiny -Písečná u Rybníčka - Vakdštejn - Přírodní park Orlice - Letohrad Kopečková pouť. Délka trasy 14 / 7 km. Odjezd 7:07 h. ČD, návrat 14/15:03/16:00 ČD. Ved: A. Milatová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pověry bankéře Oty Resche
Poměrně úspěšný fotbalový klub SK Pardubice posílil v roce 1906 tehdy 18letý chlapec Ota Resch, syn nadlesního z Moravských Křižánek. Kopaná byla jeho zamilovaným sportem, a protože uměl, byl stabilním hráčem prvního mužstva, a to až do začátku první světové války. V ní však byl naneštěstí raněn s trvalými následky. S míčem to již nešlo. Fotbal ale neopustil. Stal se z něho funkcionář a nakonec předseda SK Pardubice.Protože byl absolventem obchodní akademie a že byl také šikovný, obratný a prozíravý, založil si v Pardubicích malý bankovní dům a prodejnu Čs. třídní loterie. Jelikož mu živnost prosperovala, stal se mecenášem sportu a umění - téměř všichni jeho zaměstnanci byli sportovci a o jeho vztahu k umění nejlépe svědčí skutečnost, že ve svém domě ve Svatojánské ulici (dnešní br. Veverkových) zřídil obrazovou galerii, která byla přístupna veřejnosti. Svou životní pouť zakončil Ota Resch 20. litopadu 1929 na klinice prof. Pelnáře v Praze na Bulovce.
To všechno jsou v podstatě známá fakta z Reschova života. Málo se však ví, že byl až chorobně pověrčivý. Mj. věřil, že když je v novém obchodě prvním zákazníkem žid, že to je jednoznačným znamením úspěchu. O tom se v Pardubicích traduje historka z doby, kdy tento bystrý pardubický finančník přenesl svůj závod ze Svatojánské ulice na dnešní tř. Míru do krámu, kde je dnes bistro Dollys. Přál si, aby prvním, kdo přijde do této jeho nové provozovny, byl žid. Domluvil se proto se svým přítelem Löblem. Ten slíbil, že přijde hned po ránu. Resch ten den přikázal personálu nechat dveře zamčené, dokud nepřijde Löbl. Ten se však zdržel nějakou neodkladnou záležitost a přišel až v jedenáct. Přesto, že mezitím chtěla vstoupit do provozovny řada zákazníků, Resch dovolil otevřít teprve až jemu. Ač si s ním normálně tykal, spustil na něj pěkně obchodně - čím mohu posloužit, co si přejete. Löbl že by chtěl stavební losy. Protože byl první, Resch mu nabídl tři losy za cenu, kterou za ně sám platil. Löbl hned, že by jich tedy chtěl deset. Resch ale, že bez výdělku jen tři a zbylé jako pro každého jiného zákazníka, závod přece nemůže pracovat zadarmo.
Když Löbl zaplatil a odešel, udělal bankéř tužkou na každé přijaté bankovce křížek a složil je do stolu. Na tyto peníze nesměl nikdo sáhnout. Byl to talisman pro nový závod a doklad o jedné z řady Reschových pověr...
Reschův dům ve Svatojánské ulici (dnes bratranců Veverkových), v němž byla Reschova veřejná obrazová galerie.