Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Nemošická stráň
Přírodovědná vycházka s J. Rejlem. Sraz je v 9 hodin na konečné trolejbusu č. 2 Zámeček. Možná doprava linkou 2 ze zast. Náměstí Republiky v 8:43 hod. Zakončení akce je plánováno v restauraci U Kosteleckých v Černé za Bory.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Do Prahy za Karlem Hynkem Máchou
Václavské nám. - Františkánská zahr. - Petřín - Vrchlického sady - Kampa - Čertovka - Střelecký ostrov - Žofín. Délka trasy 12 km. Odjezd 7:41 ČD, návrat 17:00 ČD. Ved: Jaroslav Benda. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Hradcem Králové k soutoku Orlice s Labem
Gočárova tř. – Hučák – Jiráskovy sady – Velké nám. – Eliščino nábř. Délka trasy 6 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 13:54, 15:27h ČD. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Baron Artur Kraus (1854 - 1930) a jeho ?cikánská? kapela
Aktivity barona Artura Krause byly již většinou popsány. O jedné z málo známých informovaly noviny ?Východočeský kraj? (č. 51 z 15. 12. 1939) v článku ?Cikánská pardubická kapela?. Píše se tu m. j.:„ Je tomu již 50 roků (tedy 1889 - pozn. J.K.), co v Pardubicích začla působit „cikánská“ kapela, nazvaná pardubičtí cikáni. Zakladatelem a duší této pseudocikánské kapely byl baron Artur Kraus, jenž jsa sám velmi dobrý hudebník, chtěl působit v nějakém hudebním tělese. Zkoušky a pravidelné schůzky cikánů konaly se v jeho domě, dnes „Na staré poště“ zvaném na Wilsonově třídě, tehdy Královské. Hudebníci byli ze všech vrstev společenských a zkoušky konávaly se pravidelně nejméně jednou týdně. Nebyly to zkoušky v pravém slova smyslu, jako spíše besedy hudebníků. Baron Kraus byl výtečný hostitel, a není divu, že někdy se rozcházeli po zkoušce hudebníci-cikáni hodně posilněni, neb jak se dnes říká ovíněni. Tato cikánská kapela hrávala i veřejně při slavnostech a výtěžek, k němuž vždy baron Kraus hodně přidával ze své kapsy, býval vždy nějakému účelu dobročinnému nebo kulturnímu věnován. Tak i na stavbu divadla (1909-pozn. J.K.) tato cikánská kapela přispívala obnosy. Ve své dobročinnosti měla cikánská kapela primát. Tehdy měl Kolín svou Kmochovu hudbu, jejíž sláva šla daleko za hranice naší vlasti, ale pardubičtí cikáni jí statečně konkurovali právě svou originalitou, ale hlavně tím, že to nebyl podnik profesionální, naopak výsostně dobročinný. Její význam pro Pardubice byl nemalý. Bohužel, nedočkala se pardubická cikánská kapela toho, aby vystoupila také v našem divadle, kterému pomohla velkými peněžitými dary, nehledě na její morální podporu vůbec. Při slavnostním otevření divadla byl opomenut - ať vědomě či nevědomě - baron Kraus. Nesl to velmi těžce a mělo to ten důsledek, že baron Kraus od té doby tím víc se uzavřel ve své hvězdárně... Na cikánskou svoji kapelu vzpomínal rád, a často si „brnkal“ na cymbál, nad nímž visely ostatní instrumenty někdejší slavné pardubické cikánské kapely.“ Tolik starý článek.
Díky fotografii Josefa Pírky, dvorního fotografa J. V. vévody Nassavského v Pardubicích, známe členy kapely: Byli to zleva: V. Horyna, František Bláha, František Kapička, Antonín Kindl, baron Kraus jako cimbalista, primáš Antonín Slejška, Václav Špaček, Josef Lahulek a Josef Svoboda. Když baron Kraus zemřel, předala jeho obětavá sekretářka sl. Anna Gabrielová do „Východočeské hudební školy města Pardubic“ do rukou učitelky L. Turkové z pozůstalosti baronovy m. j. notové záznamy několika uherských pochodů, dva cikánské nápěvy pro cimbál, různé úpravy písní pro cimbál, díla E. Kálmána a F. Lehára atd. Šlo jistě o notovou výbavu slavné cikánské kapely...