OPRAVA A REKONSTRUKCE OBJEKTU čp. 56 na Pernštýnském náměstí

Záhy však opět vrátil dům trhem zámeckému pánovi. 22. 7. 1522 koupil dům za 117 kop míš. Jiřík postřihovač (Knihy rudé, fol. D3)

1O. 1527 ustoupil za 311 kop míš. Matouši Kobylovi zeti Léberovu (Knihy rudé, fol F 10). Ten platil do r. 1550. Od ovdovělé Marty Kobylové měl grunt za 450 kop míš. Mistr stavitel Václav Všetečka, který ho získal 2. 10. 1554 (Knihy rudé, fol. W 14).

Dle Urbáře z r. 1563 Václav Všetečka platil z domu o sv. Havlu 11 gr. (č. knihy 14, fol. 4a).

1574 získává dům Jiří Truhlář z Hradce od Pavla Littorina za 450 kop míš. (Kniha bílá, 1561-1638, sign. 232, fol. C 14).

Již 5. 10. 1576 prodal Truhlář nemovitost za 450 kop míš. Janu Sezemskému, písaři na rybnících (Kniha bílá, fol. D 6).

Po Sezemském přechází budova trhovou smlouvou z 11. 4. 1617 na Jakuba Maršálka (Kniha zelená I., od r. 1605, sign. 233, fol. F 15).

Dle Urbáře z r. 1588 platil Jan Sezemský o sv. Havlu z domu 11 gr. ouroku (fol. 7a). Po třicetileté válce bylo město zpustošeno a deset domů bylo „bez hospodářův“ (Sakař, Dějiny I/1, str. 121).

Dle Urbáře z r. 1651 platil Jakub Maršálek z domu 21 gr. na sv. Havla (fol. 5a).

10. 1653 prodal Jakub Maršálek za 450 kop míš. dům Matyáši Kapprnálovi a jeho choti Heleně (Kniha zelená, fol. Q 40).

19. 5. 1675 prodal Matyáš Kappra stavení za 600 kop. míš. Urozenému a statečnému rytíři Janu Hegenovi ze Šverzpachu a na Černodubu (Kniha zelená I., od r. 1605, sign. 233, fol. W 40). Srážka 54 kop byla za celkovou zpustlost.

Nápadníci p. Martina Šteymicze prodali objekt za 642 kop. míš. dne 6. 7. 1708 panu Tomáši Procházkovi (Kniha běločervená II., 1676 - 1729, sign. 234, fol. S 9).

27. 2. 1744 kupuje dům za 1 100 zl. Jan Tichý od nápadníků Procházkových (Kniha bělozelená, III., 1724-66, sign. 235, fol. Z 23). R. 1751 dům vyhořel (ibid.).

1. 2. 1780 prodal Jan Tichý s Apolénou dům za 1 000 zl. Jakoubovi Miškovi (Kniha černozelená, sign. 237, fol. 204b).

20. 4. 1784 v domě po J. Miškovi Josef Kotík za 870 zl. (ibidem, fol. 270b).

1. 11. 1785 prodal Josef Kotík za 1 400 zl. dům Václavu Kočičkovi k ruce jeho syna Karla (Kniha červenozelená, fol. 286 p.v.).

6. 1796 prodal Václav Kočička nemovitost Karlu Kočičkovi za 1 400 zl., dům je označen jako právovárečný (Kniha V. 1788 - 1803, sign. 238, fol. 194a).

Indikační skizza z r. 1839 a plán komorního města Pardubic z r. 1848 od Antonína Schwarze v měř. 1:6 500 (Sakař, Dějiny Pardubic IV/1, za str. 16) dokumentují, že dům zaujímal dlouhou obdélníkovou parcelu s malým dvorečkem.

Dům má pak až do r. 1845. Po něm zde do r. 1866 Vincenc Morávek (Sakař cituje Protokol válečných náhrad), Josef Kudrnáč (ibid. - Místní přehled) a Adolf Freud s Antonií 1877 až 1896 a konečně r. 1896 Františka Reisichová (Kniha gruntovní okresního soudu).

Nejstarší spis z MěNV Pardubice (Odbor územního plánování a architektury - OÚPA, archiv) je ze 4. 6. 1881. Majitel Adolf Freund hodlá postavit ve svém domě na náměstí čp. 56 chlebovou pec pro svůj obchod (složka čp. 56 na OÚPA).

Ze 3. 9. 1896 je protokol, jehož předmětem je komisionelní šetření podané žádosti stávající valené klenutí v přízemku odstranit, domovní chodbu z pravé strany levou přeložit a místo valené klenby zřídit čtyři menší klenby valené, zapnuté do železných nosičů. Vedle toho má být část schodiště odbourána a zřízen přístup na schody z nové chodby po levé straně. Krámové a domovní dveře budou rozšířeny a obdrží dveře krámové uzavřené z oken. Na fasádě mají toliko okna 1. a 2. patra býti zvětšena a nově orámována. Štít zůstane ve starém stavu. Světlá výška nově zřízeného krámu bude obnášet 3, 45 m. Z příčin technických nečiní se proti tomuto projektu žádných námitek, kladou se toliko tyto stavební podmínky:

1) aby nově zřízené krámové dveře se otvíraly dovnitř a aby byly uzavřeny rolem

2) aby tu zaklenutí krámu se použilo nosičů profil 24

3) aby nové orámování oken v I. a II. patře bylo v souhlase se stávající úpravou fasády

4) aby stupeň, jehož bude zapotřebí za příčinou rozdílu niveau obdélníkového a niveau podlahy, položen byl do hlavní zdi (ibidem).

Další protokol je z 1. 4. 1897, předmětem je kolaudace nově zřízeného krámu a domovní chodby čp. 56 k žádosti pana Josefa Reisicha. Josefu Reisichovi bylo výměrem obecního úřadu v Pardubicích dne 9. 9. 1896 dáno povolení ke zřízení krámu a přeložení chodby v domě. Vedle toho se jednalo o přeložení několika vedoucích obchodů do 1. patra. Byly provedeny dle plánu a z té příčiny kolaudační komise činí návrh, aby povolení k užívání bylo uděleno 1. 4. 1897 (ibid.).

8. 6. 1926 Františka Reisichová uvedla, že v domě zamýšlí opravit fasádní omítku tak, jak vidno ze dvou přiložených plánů (ibid.).

21. 4. 1929 Fr. Reisichová zamýšlela v domě zbourat starý komín a zřídit nový (ibid.). 1936 oznámil Antonín Ludvík, majitel domu čp. 56, že provede opravu fasády a že na původním vzhledu nic nebude měnit. Omítka bude provedena v nepříliš světlém tónu přirozené omítky z pražského hydraulického vápna (ibid.).

28. 4. 1945 paní Františka Hubáčková a Barbora Ludvíková zamýšlí znovuzřídit opěrnou zeď na zahradě za domem čp. 56. Zeď bude 5,4 m dlouhá, 2,15 m vysoká, v patě 75 cm, v koruně 60 cm silná. Na této zdi bude nad terénem zřízen plot zděný 1,30 m vysoký v síle 15 cm, vyztužený 3 pilíři (ibid.).

29. 5. 1956 při provádění průzkumu odborem pro výstavbu rady MěNV bylo zjištěno, že dům čp. 56 je pod správou památkové péče a jsou v něm zříceny již přes 1 rok stropy. Vzhledem k tomu, že tento dům je pod správou památkové péče a nynější majitelé Hubáčková Františka a Ludvíková Blažena nemají dostatek finančních prostředků, žádáme Vás, - praví se v textu - zda by nebylo možné v rámci památkové údržby zajistit opravu výše uvedených stropů, aby tak oprava byla co nejdříve zajištěna (ibid.).

9. 3. 1964 se poznamenává, že v roce 1964 ve III. - IV. čtvrtletí 1964 bude provedena GO fasádních omítek na domech čp. 56-58 (ibid.)

Z 29. 4. 1964 pochází projekt rekonstrukce domu čp. 56, jehož investorem je DS Pardubice. Návrh byl projednán s KSPPOP v Pardubicích, neboť tento historický dům je chráněn památkovou péčí. Rekonstrukce spočívá v tom, že budou obnoveny fasády, vyměněna všechna okna, vybourány všechny konstrukce od stropu nad přízemím výše při zachování obvodových zdí a po stržení střešní konstrukce bude provedena nová. Gotické sklepy a klenby nad přízemím budou zachovány. Fasádu do náměstí provede družstvo „ŠTUKO“.

V suterénu se provede vybourání příčky 15 cm v části do dvora. Ve střední části do ulice bude nutno vybourat podpůrnou konstrukci klenby, která sloužila k účelům GO. V klenbě kamenné se prorazí otvor 110 x 50 cm jako prostup pro komínové těleso za současného podchycení ohrožené části klenby.

V části do dvora se provede demontáž stávajícího trámového stropu a nahradí se stropem hurdovým do travers I č. 18 v osové vzdálenosti 100 cm. Pod komíny zděné z plných cihel na maltu nastavenou, provede se základ z prostého betonu B 105. Celá prostora bude rozdělena do 5 sklepů sklepním hrazením výšky 200 cm. Stěny a stropy sklepa včetně schodiště se 2x opačokují.

Přízemí: Přízemím proběhnou komínové pilíře ze suterénu s tím, že pro ně bude opět nutno probourat otvory v klenbách. Ohrožené části kleneb je nutno opět podchycovat. V části do náměstí, kde je krám a stávající chodba v dobrém stavu, nebudou prováděny žádné úpravy. Ve střední a dvorní části se provede na nový hurdový strop škvárový násyp do výšky horní příruby, I. nosiče, na něj se položí izolace rohožemi skelné vaty, která se zakryje lepenkou a podkladovým betonem v tloušťce 5 cm. Na podkladní beton se položí v chodbě dlažby terasová a ve skladu dlažba rukolitová.

I. a II. patro: V I. patře započne samostatná rekonstrukce celého domu. Veškeré konstrukce kromě obvodových zdí včetně stropů a schodiště budou počínaje stropem nad 2. patrem postupně vybourána. Půdorysová plocha obou pater je rozdělena shodně na 2 přibližně stejně velké bytové jednotky.

Jejich dispoziční řešení vychází ze základního nepříznivého půdorysu celého objektu a z požadavku zachovat historický ráz objektu. Po vybourání 1. a 2. patra je nutno nejprve odstranit případné nerovné přizdívky na obvodním zdivu. Při provádění příček je nutno dbát na správné zavazování a vyztužování příček ze 4 cm tvárnic.

Skladba podlah: V 1. p., kde je stropní konstrukce nestejně vysoká je nutné provést násypem vyrovnání. Ve 2. patře se provede násyp do výšky vrchní příruby I. nosiče. Povrchové úpravy stěn: omítka štuková, plstí hlazená, u obvodových zdí nejprve provést vyrovnání. Malty klihové, strop bílý, zdi tónované. Byty budou vybaveny vestavěnými skříněmi.

Půda: Stejně jako v 1. a 2. p. bude i veškeré původní zdivo rozbouráno, včetně štítu do dvora, komínů, schodů na půdu, krovu atd. Štít do dvora vyzdít znovu do původního tvaru. Nad novou podlahou bude vsazen výlez na půdu a vynechán otvor nad schodištěm, který bude součástí světlíku (ibid.).

Z 18. 6. 1964 spis o tom, že rekonstrukce domu spočívá v tom, že budou obnoveny fasády, vyměněna okna, vybourány všechny konstrukce od stropu nad přízemím výše při zachování obvodových zdí a stržení střešní konstrukce, která bude provedena nová. Sklepy nad přízemím (1) budou zachovány. Fasádu do náměstí provede družstvo ŠTUKO (ibid.).

Z 29. 6. 1964 rozhodnutí o přístupnosti stavby. Domovní správa Pardubice požádala o schválení projektu stavebních úprav.

Projekt vypracoval stavební podnik města Pardubice, zodpovědný projektant Fajt. Akci provádí Stavební podnik města Pardubic. Rekonstrukce spočívá v tom, že budou obnovena všechna okna, fasáda, vybourány všechny konstrukce od stropu nad přízemím výše při zachování obvodových zdí a stržení konstrukce střední, která bude provedena nová (ibid.).

30. 12. 1964 v rámci provádění generální opravy čp. 56 - 58 žádá Bytový podnik města Pardubic o povolení k vybourání dvorního objektu u hraniční zdi na jižní straně u domu čp 57. Vcelku se jedná o uvolnění - vyasanování zadní části prostoru obou domů. Tento požadavek je v souladu s asanačním plánem historického jádra města u domů, které jsou v památkové péči (OÚPA, složka čp. 56).

V červnu 1990 je odsouhlaseno rozšíření bytu č. 4 do části podkroví.

Prameny, ikonografie, plány a literatura

PRAMENY

a) Státní ústřední archiv (SÚA) v Praze

Státní památková správa (SPS), karton č. 394, Pam 30, Pacov - Pardubice

b) Státní oblastní archiv (SOA) Zámrsk

Fond Velkostatek Pardubice (1400) 1494 - 1952 (urbáře v r. 1967 převzaty z bývalého oddělení Národního muzea v Praze):

1. Urbář z r. 1500, sign. F 152 (ANM)

2. Urbář II. z r. 1563, sign. G 14

3. Urbář z r. 1563 (1588), sign. G 14n. (G 52 st.)

4. Urbář panství Pardubic z r. 1617, sign. G 41 (st. Sign. G 51)

5. Urbář z r. 1651 neboli Kniha urburní sign. G 71

c) Okresní archiv Pardubice (OA)

Knihy kontraktní neboli pozemkové města Pardubic:

1. Knihy městské rudé I. 1515-82, sign. G. 98, bez pořad č.

2. Gruntovní kniha bílá, 1561 - 1638, sign. 232, poř. č. 3 st.

3. Kniha městská založená 1605 v pondělí po sv. Trojici neboli Kniha zelená (na Hřbetě N = 1), Knihy gruntovní, Kniha kontraktní města Pardubic č. 1 z r. 1605, Pardubice 4, č. knihy 57, sign. 233, č. 4 st.

4. Kniha gruntovní městská neboli Kniha běločervená (Kniha II. 1676 - 1729, sign. 234, pořad. č. 5 st.)

5. Kniha gruntovní městská neboli bělozelená (Kniha III.) 1744 - 66, sign. 235, poř. č. 10

6. Kniha gruntovní plavá neboli Kniha IV. (též kniha kontraktní města Pardubic č. 4 z r. 1747), 1747 - 1791, sign. 236, poř. č. 11

7. Kniha gruntovní černozelená, 1766-91, sign. 237, poř. č. 62

8. Kniha kontraktní městská neboli Kniha V. 1788 - 1863, sign. 238, pořad. č. 12 st.

9. Kniha grantovní městská založená r. 1803 (Kniha gruntovní královského komorního města Pardubic založená 26. Máje r. 1803) neboli Kniha VI., 1803-10, sign. 239, pořad. č. 56

10. Kontraktenbuch der Königlichen kammeral Stadt Pardubitz, verltegt den 3. May 1818 neboli Kniha VII. 1810-21, sign. 240, pořad. č. 57

11. Kniha kontraktní neboli Kniha IX., 1833-44, sign. 242, pořad. č. 58

12. Kontraktenbuch N=3, 1841-51, sign. 244, pořad. č. 183

d) Odbor územního plánování a architektury (OÚPA) na MěNV v Pardubicích složka čp. 56

IKONOGRAFIE

Willenberg, Pardubice - celkový pohled, kol. 1600 SÚPPOP - sbírka fotografické dokumentace, fotografie domu

ARCHITEKTONICKÝ ROZBOR

Řadový, dvoupatrový dům na úzké hloubkové parcele, uzavřené na pozadí dvora dochovaným úsekem hlavní městské hradby.

Hlavní průčelí objektu, orientované do prostoru náměstí, je kompozičně dvouosé, horizontálně vrstvené, korunované zvlněným atikovým štítem běžného pozdně barokního pardubického typu. V lehce vysazeném, šikmém líci průčelního parteru, osazen při levém okraji stěny standardní, kamenný, výškově obdélný vstupní portálek novorenesančního původu, jehož profilace se nad soklíky pravoúhle zamaluje. Současně s portálem jsou i dvoukřídlé, výplňové dveře, běžné dobové produkce. Zbývající část parteru zaujímá esteticky nevyhovující utilitárně řešená dřevěná konstrukce obchodního výkladce.

První a druhé patro průčelí, vymezené horizontálami profilovaných kordónových říms, z nichž spodní, plastičtější je kryta prejzy, osvětlují drobná, šestitabulková okna lemovaná oběžnými, jemně profilovanými šámbránami s uchy a kapkami. Šambrány oken, stylově přizpůsobené charakteru pozdně barokního štítu, jsou novotvary z roku 1964, kdy byl celý objekt rekonstruován. Nynějšímu řešení předcházel stav po eklektické úpravě z roku 1896, s novorenesančními suprafenestrami.

Autentickým, pozdně barokním detailem průčelní plochy 2. patra, je výškové oválný okulus ve střední partii stěny, pod hlavní římsou, zasazený do jemně profilované šambrány dekorované lasturovými a vegetabilními motivy. Po stranách otvoru probíhá v celé zbývající ploše stěny plochý stuhový pás suplující funkci architrávu. Nad hlavní, korunní římsou průčelí, která je ve skladbě řezu plastičtější analogií kordónové římsy nad přízemím, vyrůstá trojdílný štít bohatě členitého obrysu, se zvlněnými vypnutými náběhy křídel. Celý obrys štítu doprovází plynulá křivka plasticky řezané neoblamované římsy, která je ve své profilaci opět analogií konstatovaných říms průčelí. Vlastní pole štítu je rozvrženo čtveřicí pilastříků se stylizovanými rozetovými hlavicemi přizdobenými páskovými čabrakami s úponky. Jednotlivá pole štítu dekorují mělké, zrcadlové vpadliny, akcent střední partie podtrhuje kruhový otvor vikýře orámovaný konkávními kruhy volutově svinutými pásků. Na vrcholu štítu je nasazen plastický prvek vázy, jemuž na spodním obvodu římsy odpovídá stylizovaný, konzolovitě pojatý klenák.

Dvorní průčelí objektu je v současném stavu dílem novodobé úpravy z roku 1964, kdy byla provedena nynější šestitabulková okna, hladká fasáda a v souvislosti s výměnou krovu nově vyzděn trojúhelný štít s osovým čtyřtabulkovým okénkem. Fasáda je dvouosá, s otvory bez osové vazby a rámovacích šambrán. V pravé části parteru osazeny standardní dvoukřídlové výplňové dveře.

Interiéry

  - úvodem třeba konstatovat, že původní charakter dispozice a s tím související architektonickou kvalitu prostorů hrubě znehodnotily radikální novodobé úpravy, které zasáhly do větší části organismu přízemí a celkově nově přeřešily dispozici 1. a 2. patra.

V přízemí

- objektu je dosud zčásti patrna původní dispozice se zadní komorou, podél níž, při levé hraniční zdi, probíhá úzký průchod ke dvoru. V předním traktu, při průčelí, nachází se v nynějším stavu úzká domovní chodba s přilehlou obchodní místností po pravé straně, která je hloubkově vymezena dodatečnou vestavbou schodiště. Celek původně hlubšího jednotného průčelního prostoru je zastropen segmentovou konstrukcí do traverz, která nahradila původní valenou klenbu, jejíž výběh z náznakem lunety je dosud patrný ve střední části chodby, při dolní podestě schodiště. Vlastní schodiště je novodobé, pravoúhlé zalomené, s nástupem souběžným s průčelím, který je překlenut segmentovým pasem.

Zábradlí schodiště je kovové, trubkové, bez estetických kvalit. Pod výstupním ramenem schodů probíhá nepřístupná, rovněž dodatečně zřízená úzká chodbička, která obstarávala komunikaci mezi průčelním krámem a zadní komorou, v poschodí situován sestup do suterénu.

V zadním díle dispozice probíhá, v návaznosti na novodobě upravenou chodbu předního traktu, původní úzký průchod ke dvoru, vymezený po levé straně výrazně archaicky zakřivenou středověkou hraniční zdí. Klenba průchodu je novějšího data, plochého segmentového průřezu, dveře sestupu do suterénu a nynějších vstupů do zadní dvorní komory jsou typizované, do ocelových zárubní. Vlastní prostor zadní komory, vymezený do dvora mohutnou zdí o síle cca 130 cm, s rovným stropem provedeným v rámci poslední rekonstrukce v r. 1964.

Obě horní podlaží

objektu byla s výjimkou obvodových zdí pronikavě zmodernizována v rámci výše zmíněné novodobé úpravy, která zlikvidovala jakékoliv zbytky staršího stavu. Půdorysná plocha pater je indenticky rozvržena ve dvě přibližně stejné bytové jednotky s příslušenstvím umístěným ve středním traktu. Stropy místnosti jsou rovné, hurdové, dveře typizované, v příčkách předsíní a východní zdi schodišťových podest osazeny luxferové světlíky.

Sklepy

zaujímající větší část půdorysné plochy přízemí tvoří i přes dodatečné propojení dva svébytné prostorové systémy, z nichž zadní odpovídá konstatovanému rozvrhu přízemí, přední s dispozicí nad terénem neharmonuje a je tudíž vývojově nepochybně starší. Zmíněný průčelní sklep je hloubkově orientovaný, lehce kosodélného půdorysu s vnitřním lícem obou podélných zdí zasunutým oproti přízemí výrazně dovnitř. Zajímavá z hlediska stavebního vývoje je zejména přední stavební čára sklepa, která ustupuje za linii nynějšího průčelí. Klenba sklepa je polokruhově valená, kamenná, s otisky šalování, vertikální zdivo rovněž lomové, částečně omítané. Novodobým zásahem do organismu sklepa je vestavba komínového tělesa ve střední části prostoru, která prostupuje všemi podlažími. Při jihovýchodním koutě sklepa situován neautentický, segmentový cihelný portál průchodu do drobného prostorového útvaru ve středním díle domu, obstarávající komunikaci se zadním traktem a dodatečně vestavěným schodištěm, které zabralo jeho západní část. Prostor uzavírá cihelná segmentová klenba s křížovou lunetou, dimenzovanou na šířku zmíněného segmentového portálu. Zadní sklepní trakt, korespondující s půdorysným rozvrhem přízemku, tvoří hloubkově obdélný prostor dvorní komory s novodobým rovným hurdovým stropem, který vystřídal původní strop trámový. Stejný jako u průčelního sklepa zaujímá střední část prostoru vestavba průběžného komínového tělesa. Východní strana sklepa je otevřena dvěma kamennými lehce oválnými arkádami (zadní nově podezděna) do úzké přístupové chodbičky při východní hraniční zdi, opatřené starším, trámovým záklopovým stropem. V líci levé hraniční zdi chodby je vybrána dvojice drobných segmentových nik, blíže neurčitého významu.

Krov objektu je novodobý, z roku 1964, kdy byl dům rekonstruován.

V pozadí dvora, který je po odbourání západní hraniční zdi zvětšen i o parcelu souseda čp. 57, probíhá po celé délce cca 4-5 m vysoký fragment hlavní městské hradby o průměrné síle 110 cm. Koruna hradby rozrušená, neukončená, představující líc spodní části se zbytky omítky a dvojicí neautentických segmentových průchodů, je pozůstatkem hmoty odbouraného klasicistního dvorního stavení. Pozoruhodný je horní úsek hradby, s lícem lomové struktury, obstahující ve výšce cca 250 cm od země zbytky tří výškově obdélných cca 15 cm širokých a 1 m vysokých střílnových otvorů s dovnitř se rozevírajícími špaletami. Střílna v levé části stěny je dosud originální, hmota zbývajících dvou je porušená se stopami dodatečných úprav.

STAVEBNÍ HISTORIE

Hodnocení stavebního vývoje domu podstatně komplikuje nedostatek podrobnějších historických údajů a současně narušení původního charakteru dispozice s radikálními mladšími zásahy.

Ke složitosti stavebního vývoje poukazuje ovšem sama o sobě dispozice sklepů, z níž lze usuzovat, že ani původní gotický dům nevznikl v jednotném stavebním dění. Z tohoto hlediska je pozoruhodný hloubkový průčelní sklep domu, jehož přední líc nápadně uskakuje za čáru dnešního náměstí. Nepochybně dokumentuje starší parcelační systém před velkou přestavbou města po ohni roku 1507. V rámci velké pernštejnské výstavby města byla vytvořena ve sklepích dosud zřetelně patrná dispozice se zadní komorou a přilehlým průchodem ke dvoru. Analogicky s ostatní zástavbou předpokládáme, že gotické zdivo stoupá až do úrovně 1. poschodí, v další etapě o 2. poschodí a patrně v souvislosti s přeřešením schodiště nově zaklenut střední sklepní trakt. Alternativně lze renesanci přisoudit i trámový strop zadního sklepního traktu.

Podle archivních zpráv byl dům v roce 1751 poškozen požárem a obdržel novou fasádu s podnes dochovaným pozdně barokním štítem. Dispozice nad terénem byla radikálně přeřešena v rámci celkové přestavby domu v r. 1896, a opětovně v rámci modernizace roku 1964. Součástí těchto úprav byla m. j. obnova pozdně barokního vzhledu hlavního průčelí, kde byly vytvořeny novotvary barokních šambrán, nové vyznačení zadního štítu a přízemí nového krovu. Na sklonku téhož roku byla zbourána hraniční zeď k sousedu čp. 57. V roku 1990 bylo provedeno rozšíření bytu č. 4 do části podkroví a s tím související úpravy dvorní fasády (viz. přílohy).

HODNOTNÉ ARCHITEKTONICKÉ DETAILY

- Celek architektonického a dekorativního řešení hlavního průčelí (s výjimkou parteru)

- Dochovaná gotická klenba průčelního sklepa

- Fragment hradby s pozůstatky gotických střílen

ARCHITEKTONICKÉ ZÁVADY

- Esteticky nevyhovující obchodní výkladec a celková nedořešenost parteru hlavního průčelí

- Ryze utilitární stávající nové řešení horních podlaží (provozně a dispozičně špatné řešení bytových jader, schodiště, trubkové zábradlí, sklobetonové nadsvětlíky)

- Vestavba komínových těles v organismu gotických sklepů (probourány přes klenby)

- Porušení původní parcelace odbouráním dělící hraniční zdi mezi čp. 56 a 57

NÁMĚTY PRO REKONSTRUKCI

Přes výrazné narušení historicko architektonické podstaty interiérů pronikavými novodobými úpravami tvoří dům nedílný článek památkově exponované zástavby jižního bloku náměstí, a to jak z hlediska svého hmotného a půdorysného rozvrhu, tak vzhledem ke kvalitě hlavního průčelí. Z hlediska exteriérů lze stav obou průčelí po rekonstrukci domu z roku 1964 považovat za památkově optimální (s výhradou výkladcové konstrukce hlavního průčelí). Méně příznivě zasáhla již tato úprava do charakteru vnitřní dispozice, která s výjimkou suterénu a hlavních konstrukcí přízemí pozbyla jakékoliv znaky původního, historického stavu. V organismu průčelního traktu se projevuje značně negativně vestavba novodobého komínového tělesa, kterou by bylo účelně výhledově eliminovat. Nezbytnou památkovou pozornost vyžaduje zachovaný fragment gotické hlavní hradby na pozadí dvora, který bude nutno staticky sanovat, esteticky rehabilitovat a pohledově uplatnit. Objekt je zapsán do seznamu kulturních památek.