Zprávy 11-12 / 2000

Klub přátel Pardubicka mi daroval krásné stáří. Bylo mi 64 let, když jsem se stala členkou klubu. Poznala jsem řadu inteligentních lidí, obohatila jsem svůj život přátelstvím s nimi. Dle vzoru ostatních členů snažila jsem se být klubu užitečnou. Moje začáteční činnost spočívala v tom, že jsem v kruhu svého bydliště roznášela členům Zprávy, aby chudý klub ušetřil za porto.

Z pera MUDr. Soni Růžkové se může čtenář dozvědět historii dětského oddělení pardubické nemocnice a povšechně i historii pediatrické péče ve městě i na okrese. Bylo vzpomenuto i dětského lékaře MUDr. Oto Pollaka.

Navazuji na úvodní článek publikovaný ve ZKPP v lednu 2000 a ráda bych se vrátila k jednotlivým etapám trvání tohoto oddělení.

?Sametová revoluce? probudila minulost. Starší generace ožila - vzpomínky byly silné. Období první republiky, období svobody, volnosti, budování nového státu, rozmachu spolového života... a také sokolství. Jeho obnova začala v nejvyšší složce - Československé obci sokolské- a současně ve složce nejnižší - sokolské jednotě.

Rok 1929 se natrvalo zapsal v historii našeho státu jako jeden z nejčernějších z hlediska povětrnosti a počasí. Lidé v roce 1929 zažili hned několik extrémů. Počátkem roku (především v únoru) abnormální zimy, kdy teplota klesla pod - 30oC a vytrvale se na těchto hodnotách držela. Dalším extrémem byly nebývalé vysoké teploty (zejména v prázdninových měsících), spojené s dusnem a častými bouřemi. A konečně je rok 1929 spojován také s největší větrnou smrští, která počátkem července zasáhla nejen Pardubice a znamenala pro většinu území naší republiky (Čechy a Morava) velké materiální a v nejposlednější míře i lidské ztráty.

Významným okruhem zájmu starosty Josefa Prokopa byla výstavba města, jeho rozšiřování, ale zároveň kulturní povznesení. Na konci 19. století se naskytla možnost stavebního rozšiřování v okolí starého města, konkrétně v jižní a západní straně v okolí Pernštýnského náměstí. Bylo to umožněno zrušením kasáren v tomto zmiňovaném pásmu a jejich lokalizace do prostoru na Palackého třídě.

Když T. G. Masaryk, již jako prezident, navštívil Pardubice roku 1922, požádal jej 24. září na radnici předseda Okresní správní komise J. Urban, ?aby škrtl ze své paměti neblahou vzpomínku na Pardubice z minulosti, utkvěla-li v ní.? Prezident reagoval: ?Já nemám co škrtat, já jsem si nic nezapamatoval a nebudu proto nic škrtat.?1)

Dějiny objektu Roku 1507 velký požár zachvátil největší díl obce v hradbách (Sakař, Dějiny I/1, str. 53). Po tomto datu (o případném poškození objektu nemáme zpráv), zde byl (od r. 1516) Martin Boukal, postřihovač, který o sv. Havlu platil 1 gr. (Urbář z r. 1500, fol. 247 a).

Ministerstvo kultury zveřejnilo koncem srpna roku 2000 seznam jedenácti památek, které chce stát v příštích jedenácti letech prosadit do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Na prestižní soupis se z východočeských památek dostal pouze skalní sochařský soubor barokního mistra Matyáše Bernarda Brauna v areálu Betlém nedaleko Kuksu.

Autory architektonického návrhu stavby jsou Ing. arch. Soběslav Macas a jeho syn Ing. arch. Petr Macas. Cílem projektantů je bezkolizní zapojení do organismu města a Masarykova náměstí, odstranění nepříznivého dojmu z vyčnívajícího objektu při pohledu z třídy 17. listopadu, kultivace administrativní budovy výtvarnou a zpříjemňující formou, zajištění výrazně vyššího standartu ?obyvatelnosti? obchodních a administrativních ploch formou vnitřních zahrad a zelených střech. V neposlední řadě se jedná i o vyřešení odpovídajících standartů pro návštěvníky i zaměstnance odstavných a parkovacích ploch, odstranění hluku a skleníkového efektu.