Park NA VINICI

Vlivem času a díky zanedbávané údržbě parku během posledních padesáti let klesla kvalita zeleně. Porosty jsou narušené a zahuštěné náletovými dřevinami, které téměř potlačují trávníkové plochy. Po virové epidemii jilmů je na opukové terase stále patrný výpadek stromového patra. Ke změnám původního charakteru parku přispěl i postupný rozvoj nemocnice severozápadním směrem, to je do původních ploch parku. Z hlediska současného využití slouží park především jako spojnice pro pěší a hlavně cyklisty mezi západní oblastí Pardubic a nemocnicí či průmyslovou oblastí Černá za Bory. Dále je využíván školami při hodinách tělesné výchovy a sportovními kluby jako přírodní tréninkový prostor. Volná terénní cyklistika přispívá ke zvýšené erozi opukové terasy, a tím i k intenzívnější devastaci území.

V roce 1999 přišel Úřad místního obvodu Pardubice 4 - Pardubičky, do jehož územní správy park patří, s iniciativou zahájit práce na obnově parku. Na základě objednávky Odboru životního prostředí Magistrátu města Pardubice byla zpracována studie rekonstrukce parku, která vychází z požadavku obnovení návštěvnosti parku se zřetelem na změny uživatelských nároků veřejnosti. Řeší plochy pro odpočinek, hry dětí a aktivní relaxaci, důraz klade na komunikaci územní. Největší důraz je však kladen na rozvoj a kultivaci zeleně a zvýšení estetické úrovně území.

Funkční rozvržení parku

Jádrem parku je území v okolí jezírek. Při vstupu od lávky je toto území charakteristické průhledem přes vodní plochu chráněnou zalomeným zábradlím s dřevěným můstkem a altánem v pozadí. Zábradlí, můstek i altán jsou s ohledem na tvar vodní plochy navrženy v japonském duchu. Po obvodu tohoto dominantního průhledu vzniká několik intimnějších zákoutí. Intimnost těchto zákoutí však nepřekračuje meze pocitu bezpečnosti.

Na místě původního zahradního domku jsou navrženy pouze terénní úpravy. Propojení jezírek betonovou propustí bude nahraženo průlivem s přemostěním dřevěným můstkem. Břehy průlivu jsou navrženy ke zpevnění vyskládanými kameny, navazujícími na trvalkovou partii východního břehu. Pro zpevnění břehů je navržen materiál charakteristický pro okolí Pardubic a Kunětickou horu- trachit. Použití obvyklé žuly by působilo tvrdě a studeně. Akcentem, který umocní působení celé úpravy, je ponechání torza katalpy na západním břehu menšího jezírka. Toto torzo doporučuji pro prodloužení životnosti odborně ošetřit případně nechat porůst vhodnou popínavou rostlinou, např. břečťanem. Kamenná benátská dlažba altánu a šlapáky v okolí zakončí přírodní působení území.

K intimnějším zákoutím lze zahrnout i dětské hřiště na západním břehu menšího jezírka. Toto hřiště s mlatovým povrchem bude vybaveno parkovými lavičkami, pískovištěm a dřevěným dětským vybavením. Na straně k jezírku je navržena nízká stěna z dřevěných palisád, která má za úkol zabránit náhlému útěku dítěte směrem k jezírku.

Zásobování jezírek vodou je zajištěno pomocí čerpadel přímo z Chrudimky, jezírka jsou řešená jako průtočná.

K zásadním lze počítat i zásahy do komunikační sítě. Centrem parku je vedena pěší a cyklistická stezka s asfaltovým povrchem. Cyklistická stezka je součástí systému cyklistických stezek ve městě. Parkové cesty jsou většinou navrženy v trase stávajících s novým mlatovým povrchem. Protože horní vrstevnicová cesta byla několikrát přerušena změnou hranic nemocnice, je navrženo její propojení tak, aby bylo možno ji bezpečně používat. Nová cesta s mlatovým povrchem je navržena i jako okružní kolem menšího jezírka. Kolem procházkových cest jsou rozmístěny parkové lavice a odpadkové koše.

Je pochopitelné, že všechny nové i rekonstruované komunikace mají zajištěno odvodnění tak, aby nedocházelo k jejich zabahnění ani k erozi svahu.

Jak cyklistická stezka, tak i hlavní parkové komunikace mají navrženo parkové osvětlení, zajišťující bezpečný pohyb v tomto členitém terénu.

Součástí řešeného území o celkové rozloze 5.9. ha je i tzv. berma, tj. prostor přiléhající ke Chrudimce, oddělený od ostatního území hrází. Tento prostor má za úkol odvést bezpečně vysoké vodní průtoky. Pro její správnou funkci je nutné zajištění průtočnosti tohoto území. V rámci rekonstrukce parku bude tedy provedeno vyčištění všech porostů v tomto prostoru s výjimkou skupin vzrostlých zdravých stromů přímo na břehu, tedy zpevňující břeh. Hráz bude ze strany vodního toku rovněž vyčištěna, budou zde však zapěstovány skupiny stávajících mladých náletových dřevin, zajišťující zpevnění této hráze. V žádném případě zde nesmí být vysazovány stromy nové. Je nutná spolupráce mezi správcem vodního toku a sadovníkem, aby výběr dřevin zajišťoval funkčnost opatření a splňoval základní estetická kritéria. Mezi oběma pásy skupinových porostů bude pravidelně udržovaná travnatá plocha. Ta zajistí protivodňovou bezpečnost, upravenost a přehlednost území a opticky vtáhne řeku do parku.

V dalších etapách rekonstrukce je navržena rekonstrukce cesty mezi lávkou a železničním mostem Praha - Česká Třebová. Tato komunikace je pokračováním cyklistické stezky směrem k lávce u lázní. Stávající dožilá alej nemocných jírovců bude odstraněna a dle požadavku správce povodí obnovena v prostoru nad cestou alejí klenů.

Prostor na „terase“ nad lávkou se přímo nabízí ke zřízení odpočinkového prostoru s kruhovou lavičkou kolem soliterní vícekmenné lípy s výhledem na Chrudimku a celý sportovní areál. Přístup na tuto terasu je zajištěn jednak rekonstruovanou cestou po vrstevnici, jednak nově navrženou cestou přímo od lávky. Ta však vzhledem k výškovému rozdílu cca 6 m musí využít částečně i schodů.

Další oblastí pro další etapy rekontrukce je jižní část řešeného území. Zde se prudký svah opukové lavice přimyká k řece. Mezi oplocením pozemků a svahem je navrženo pokračování cyklistické stezky dále směrem ke hřbitovu v Pardubičkách. Tato cyklistická stezka bude zároveň sloužit jako rychlá spojovací komunikace pro sanitní vozy mezi vjezdem urgentních příjmů Nemocnice Pardubice a budoucím heliportem u hřbitova. Navrhovanou cestu lemuje stromořadí lip, které je potřeba ošetřit a doplnit.

Pod zmíněným svahem opukové lavice se nachází pilíř z kamenného zdiva o výšce cca 7 m. Tento pilíř byl v meziválečném období postaven jako mostní, stavba však nebyla nikdy dokončena. V současné době je hojně využíván jako tréninková horolezecká stěna. Pro zajištění bezpečnosti při tréninku je ve druhé etapě rekonstrukce a „manipulační“ plocha nad vodou - molo.

Vlastní svah nad pilířem je navržen pouze k vyčištění a případným dosadbám lesnickým způsobem.

Na základě zpracované studie požádal Magistrát města prostřednictvím Agentury ochrany přírody o dotaci ze státního fondu životního prostředí, která může z velké části spolufinancovat obnovu zeleně parku. První krok k realizaci technické části parku již učinil Obvodní úřad v Pardubičkách, který zadal zpracování projektu pro stavební řízení cyklistické stezky u projektové kanceláře ZI-KO projekt a počítá s realizací stavby nejdéle v roce 2001.

Jako autorka studie rekonstrukce parku a pardubická rodačka doufám v další pokračování prací.