Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Projekt železniční dráhy Pardubice ? Chlumec nad Cidlinou

obrázek k článku Je známo, že za rakousko-uherské monarchie byla řada projektů stavby železnic, které se však vlivem 1. světové války už stavět nezačaly a mladá ČSR už pak neměla prostředky na jejich pokračování. Nutno dodat, že měla problémy s přestavbou a dodatečnými stavbami, aby pokryla spojení s jednotlivými částmi republiky, kdy oproti dřívějším časům monarchie, kdy hlavní tahy byly ve směru sever ? jih, nastala změna a hlavní tahy musely směřovat od západu k východu.

Ve Státním ústředním archivu v Praze – Chodovci jsou fondy ministerstva železnic (1), kde je mimo jiné i detailní projekt výše uvedené lokální dráhy. Zpracovala ho firma Ing. Köhl a Raynal, technická kancelář, Praha III a pochází z roku 1912. V dokladech figuruje Komitét pro stavbu dráhy Pardubice – Lázně Bohdaneč – Chlumec nad Cidlinou. Součástí projektu je řada podrobných dokladů, např. polohopisný a výkupní plán 1 : 1000, podrobný podélný profil 1 : 2000,  seznam cest a vodních toků, seznam pozemků pro výkup aj. Na celé záležitosti vzbuzuje pozornost fakt, že projekt byl „oprášen“ ještě 19. října 1940. Lze se dohadovat, že v roce 1939 a části 1940 měla snahu protektorátní vláda uskutečňovat starší projekty, dost se budovaly veřejné komunikace apod. V této době byly realizovány velké zemní práce na stavbě dálnice od Prahy po Humpolec.

Podrobný projekt místní dráhy je barevně proveden na kartonu, který je harmonikově složen, takže se dá rozložit v plynulou a několik metrů dlouhou projektovou dokumentaci. Pokud jde o oblouky, pak je záležitost řešena tak, že přeložení je šikmé a ve složce místo obdélníku jsou lichoběžníky. Zřejmě v tomto směru byly tehdy velké zkušenosti a praxe si vyžádala tento způsob překládání projektů.

Místní dráha vycházela v Rosicích nad Labem a směřovala na Rybitví (2,966 km). Následovalo nádraží Lázně Bohdaneč (6, 974 km) a v městě přejížděla železnice jak říšskou silnici na Přelouč, tak i Opatovický kanál. Následoval přejezd cesty do Neratova a dráha pokračovala k Neratovu (kupodivu byla projektována po hrázi mezi rybníky Rozhrna a Skříň). Příští stanice byla Bukovka (11, 144 km), když poblíže tělesa železnice byl rybník Trhonka. Rohovládova Bělá (zde jen Bělá – 13,336 km) byla další stanicí a odtud směřovala trať do Žáravic (16,339 km) a křížila silnici Žáravice – Sopřeč. Posléze následovala zastávka Malé Vykleky (18,074 km) a trať se stáčela k Chýšti (uváděna Chejšť – 22,328 km), kde stanice byla poblíže rybníka. Ve Staré Vodě – Písku se železnice přiblížila již ke stávající dráze

Hradec Králové – Chlumec nad Cidlinou, tehdy c. k. rakouská severozápadní dráha. Projekt zde počítal s tzv. přípojnou stanicí Stará Voda – Písek. Bylo to nádraží a odtud již vlaky měly jezdit do Chlumce nad Cidlinou již postavenou železnicí asi 4 kilometry.

V projektu dráhy vedle technických záležitostí, jako jsou mostky, přemostění, cesty, náspy aj. jsou také zakresleny katastry pozemků podél tělesa dráhy. Tak na katastru Rosic n. L. to byly pozemky Františka a Anny Vébrových č. 10, Barbory Šulcové, Josefa a Františky Pětivokých, pardubického děkanství, Františka a Emilie Pleskotových aj. Podél trati to jsou desítky podobných pozemků  aj. Podél trati to jsou desítky podobných pozemků a jmen.

Skutečností je, že podobných projektů byly desítky a pomalu železniční dopravu nahrazovala doprava autobusová, která svoji ekonomií způsobila, že podobné projekty už definitivně nalezly své místo v archivních policích.

1) Státní ústřední archiv – karton 3556


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem