Firemní papíry pardubických firem 1870 ? 1949 II. část

V prvním desetiletí 20. stol. nastává výrazný posun v grafice fir. papírů. Ve většině případů jsou řešeny vertikálně. Firemní hlavičky jsou méně okázalé, snaží se být věcnější. Chybí dlouhé popisy a seznamy výrobků, kterými se firma prezentuje na trhu, zdobnost počátečních písmen fir. nápisů je o poznání slabší. Mizí též postupně bohatě zdobené rámečky, které lemovaly okraje fir. papírů a velikost fir. hlavičky ustupuje textu. Objevuje se text psaný na stroji. Též barevné provedení ztrácí na své honosnosti. Přetrvává zobrazení medailí a vyznamenání. V mnoha případech ztrácí fir. hlavička svůj charakteristický rámeček, jako např. firma Jaroslav Tlučhoř, majitel povozů v Pardubicích (bez přesné datace). V mnohem větší míře se objevují razítka, která by sama o sobě stála za podrobný průzkum.

Sporadicky jsou z tohoto období doloženy též nejstarší příklady pardubických vedut. Vedutu nalézáme např. na fir. papíru firmy František Červenka, umělá parostrojní barevná a chemická čistírna (26. 3. 1900).

Veduty jsou buď v úrovni fir. nápisů nebo tvoří samostatnou dominantu fir. hlavičky a celého fir. papíru jako v případě firmy Prokop a synové, továrny na mlýnské stroje (18. 12. 1917). Veduta zabírá celou šíři fir. papíru a v tomto případě jde o typický pohled (vizi) do budoucna z hlediska dalšího vývoje firmy. Na vedutě jsou totiž budovy, které nebyly nikdy v budoucnu postaveny. Nejde zdaleka o jediný případ. Veduty měly zákazníkovi ukázat další perspektivy svého rozvoje.

Na některých fir. papírech se objevuje novinka. Firma se pokouší zobrazit na ploše fir. hlavičky co největší počet svých výrobků tak, že je neilustruje odděleně, ale umístí je do určitého prostoru, kde se tyto předměty vzájemně doplňují. Příkladem je firma Jan Minařík, stavební a umělecké zámečnictví, konces. závod pro stavbu vodovodů a hromosvodů. Nad fir. nápisem je interiér koupelny se zdůrazněním všech zámečnických výrobků (bez přesné datace).

Mnoho fir. papírů je ovlivněno různými secesními motivy, které mnohdy však přesně nevypovídají o vyráběném výrobku. Příkladem je firma Karel Viktora, strojní pletárna (18. 1. 1914). Fir. nápis doprovází tvář dívky s rozpuštěnými dlouhými vlasy, zdobenými květy.

Téměř úplně postrádáme na pardubických fir. papírech v tomto období zobrazení ochranné známky. Jednou z mála výjimek je fir. papír První pardubické továrny na kysané zelí, která uvádí slovní ochrannou známku „Exqousit“ (22. 10. 1917). Lze se pouze domnívat na základě analogie s novějšími fir. papíry firmy Jindřich Franck a synové, že i tato firma používala na fir. papírech ve sledovaném období ochrannou známku, známý kávový mlýnek. Na fir. papírech zmíněné firmy z 30. 9. 1908 se však ochranná známka nevyskytuje.

Za mimořádně graficky zdařilý a nápaditý lze považovat fir. papír firmy Bedřich Hostovský, komisionářský a inkasní obchod (25. 10. 1913). Součást fir. nápisu tvoří zaoceánská loď a dále zasilatelský vůz, na kterém je rovněž jméno majitele.

Firemní papíry pardubických firem v období první světové války nejsou nijak zvlášť specifické a neodlišují se grafickým řešením od uvedených předchozích příkladů.

Dalším sledovaným obdobím v historii pardubických fir. papírů je období meziválečné. Lze říci, že trendy započaté v grafice fir. papírů na počátku 20. stol. pokračují a vyvíjí se dál. Všeobecné dochází k dalšímu zjednodušení grafické výzdoby fir. papírů. Porovnáme-li např. fir. papír poslední zmíněné firmy Bedřich Hostovský z doby předválečné a z doby poválečné, zjistíme, že na fir. papíru zbyl pouze fir. nápis bez jakéhokoliv dalšího grafického doprovodu. Podobné srovnání lze provést u mnoha dalších firem. Přesto některé firmy pokračují v grafickém vývoji fir. papírů v opačném směru. Místo zjednodušení a schematizace dochází k dalšímu propracování grafické výzdoby. I mnohé firmy, které vznikly jako nové po první světové válce, jdou tímto směrem. Jako například slouží firma František Netušil, závod truhlářský (25. 1. 1924), kdy fir. hlavičku dotváří dva andílci, nabízející soupis konkrétních služeb zákazníkovi. Podobně nabízí své výrobky i firma Josef Poláček, továrna speciálních strojů, apod.

Text většiny fir. papírů je psán strojem a tato skutečnost napomáhá dojmu „větší upravenosti a uhlazenosti“ a též jednoduchosti fir. papírů.

Mnohem častěji se začínají na fir. papírech objevovat motivy regionální, především městská dominanta Zelená brána, případně východočeská dominanta Kunětická hora. Fir. papír firmy Frant. Kašpar, mydlářství, voskařství a voňavkářství (7. 1. 1936) zobrazuje na svém fir. papíru siluetu Zelené brány a ostatních dominant staré části města.

V mnohem větší míře než v době předválečné se na fir. papírech objevují obrazové firemní značky a dále ochranné známky. Po roce 1918 zaznamenáváme zvýšený výskyt obrazových fir. značek a ochran. Známek nejen na fir. papírech, ale na všech ostatních „nosičích“ fir. značek. Markantní je to zejména v dobovém tisku. Tento nárust souvisel zcela jistě i s tzv. módou „amerikanismu“, který sebou přinášel především častější užívání reklamy a dále výskyt mnoha cizích (zámořských) výrobků na domácím trhu. Z pardubických firem lze za všechny jmenovat firmu Otakar Hájek, závod lakýrnický a písmo malířské (25. 1. 1934). Fir. nápis je doprovázen kruhem, který je půlen v podobě klasické čínské monády, v bílé polovině je písmeno H (Hájek), v černé polovině bílý štětec. Jiným příkladem je firma Josef Koníř, parní vulkanizace (17. 5. 1928), František Kořínek, reklamní a insertní oddělení (14. 2. 1922) a mnohé další.

Pokračování

Použitý materiál:

1) SOAP, firemní papíry (použito ze skartovaného materiálu).

2) Autorova disertační práce (Pardubické firemní značky v letech 1859 – 1938).

Poznámka redakce: I. část studie vyšla v č. 11-12 / 1999 (s. 343 – 345)